15 C 254/2021-33 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne 27. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 7.600 Kč spolu s příslušenstvím (úroky z prodlení v zákonné výši). Žalobce v podané žalobě tvrdil, že jeho právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobce poskytnuté finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13.920 Kč, celkem tedy částku ve výši 33.920 Kč, v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. dne [datum], přičemž celková výše úhrad ze strany žalované činila 26.320 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno]. došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele – [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, hodnota pohledávky činila ke dni jejího postoupení 7.600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a přechodným věřitelem - [právnická osoba] [anonymizováno]. ze dne [datum] došlo pak k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně vyrozuměna. Žalobce dále tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění. Po postoupení pohledávky již žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 2. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 10. 2021, č.j. [spisová značka], vyslovil Okresní soud ve Frýdku-Místku svoji místní nepříslušnost a po právní moci předmětného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Prostějově jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 4. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 7. 1. 2022, č.j. 15 C 254/2021-21, vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobkyní doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.): [právnická osoba] (dále původní věřitel a právní předchůdce žalobce), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit původnímu věřiteli částku v celkové výši 33. 920 Kč, která zahrnuje jednak poskytnuté finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a dále souhrnný poplatek ve výši 13.920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno]. došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele – [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, hodnota pohledávky činila ke dni jejího postoupení 7.600 Kč (jistina). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodným věřitelem - [právnická osoba] [anonymizováno]. a žalobcem dne [datum] pak došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně vyrozuměna. Žalobce tvrdil, že žalovaná na svůj dluh do dne postoupení pohledávky uhradila celkem 26.320 Kč. V řízení nebylo zjištěno (a žalovaná to ani netvrdila), že by žalovaná na svůj dluh nad rámec žalobcem tvrzené částky 26.320 Kč uhradila nějaké další platby, a že by její dluh ze zmíněné smlouvy o půjčce byl nižší než žalobcem tvrzená částka 7.600 Kč. Žalovaná byla o zaplacení dluhu upomínána. 6. Jelikož smlouva o půjčce, na jejímž základě žalobce dovozuje svůj nárok na zaplacení žalované částky, byla uzavřena dne [datum], tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (§ 3028) soud po právní stránce věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ OZ“). 7. Podle ust. § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 517 odst. 1 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 517 odst. 2 OZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., tj. ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Příslušné výše repo sazby soud zjistil na stránkách České národní banky (www.cnb.cz). 8. Pokud však jde o postoupení předmětné pohledávky, vycházel soud již z právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když k postoupení pohledávky došlo až [datum] (z [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno], a dne [datum] (ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobce), tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. (účinnost od 1. 1. 2014). Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o půjčce. Z uvedené smlouvy vyplývala žalované povinnost vrátit peněžní prostředky se sjednanými poplatky, přičemž žalovaná tuto povinnost nesplnila. Žalovaná tuto částku, uvedenou v žalobním žádání, nezaplatila. Žalobce se stal věřitelem dotčené pohledávky v návaznosti na doložené postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Požadavek žalobce, aby jí žalovaná zaplatila dlužnou částku ve výši 7.600 Kč, soud vyhodnotil jako důvodný, když v řízení nebylo zjištěno (a žalovaná to ani netvrdila), že by žalovaná na svůj dluh v původní celkové výši 33.920 Kč nad rámec žalobcem tvrzené částky 26.320 Kč uhradila nějaké další platby, a že by její dluh ze zmíněné smlouvy o půjčce byl nižší než žalobcem tvrzená částka 7.600 Kč. 10. Žalobci pak náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla se splněním peněžitého dluhu v prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.968 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč (400 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu + doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.600 Kč, tj. 200 Kč za každý ze dvou realizovaných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, resp. žaloba), tj. 2 x 200 Kč = 400 Kč, dále 100 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. a. t. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty v s