15 C 53/2022-50 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 1.500 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Dle žalobních tvrzení žalovaný cestoval dne [datum] vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobcem, nezaplatil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jejíž oprávněné účtování žalobce zdůvodňoval tím, že žalovaný se v rámci provedené přepravní kontroly neprokázal platným jízdním dokladem. Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, avšak žalovaný na své dluhy ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by účastníci byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], který je vedle podpisu přepravního revizora opatřen podpisem žalovaného (jehož totožnost revizor ověřil), soud zjistil, že žalovaný dne [datum] cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, a to bez jízdního dokladu, což bylo zjištěno v rámci přepravní kontroly uskutečněné v čase [údaj o čase] hod. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 1.500 Kč s tím, že pokud tak učiní ve lhůtě 15 dnů, sníží se výše přirážky na 700 Kč. Ze Smluvních přepravních podmínek IDS Olomouckého kraje soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila 1.500 Kč. Z předžalobní upomínky a z podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyhotovil a následně odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dluhu vzniklého v souvislosti s jízdou žalovaného prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, kterou žalovaný uskutečnil dne [datum]. 5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou ke dni [datum] činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný dne [datum] porušil povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal na výzvu pověřené osoby při žalobcem provedené přepravních kontrole platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaný se ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu, mohl (a měl) jej splnit ve lhůtě poskytnuté žalobcem (tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení přepravní kontroly), nicméně neučinil tak, tedy návrh žalobce je proto i co do požadovaného příslušenství po právu (ust. § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla odvozena ze shora citovaných předpisů a z dat o výši repo sazby stanovené Českou národní bankou). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu (400 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.