5 C 138/2022-51 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 747 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 747 Kč od [datum] do zaplacení. Existenci tohoto nároku žalobce dovozoval ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou, když žalobce žalované vyúčtoval cenu za elektřinu spotřebovanou v období od [datum] do [datum], kterou žalovaná ani po výzvě neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dne [datum] vydal Okresní soud v Prostějově rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým, mimo jiné, vyzval žalobce a žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by žalobce a žalovaná byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni, přičemž současně byli poučeni, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a k výzvě uvedené v předmětném rozhodnutí se již více nevyjádřil. Předmětné rozhodnutí spolu se žalobou bylo žalované doručováno na adresu trvalého pobytu, přičemž dle záznamu doručujícího orgánu žalovaná při doručování zásilky nebyla zastižena. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum]. Jelikož žalovaná si zásilku v úložní době nevyzvednula a zásilku nebylo možno vložit do schránky adresáta, byla dne [datum] vrácena soudu. Předmětná zásilka tak byla žalované doručena 10. den od uložení. Žalovaná se v soudem určené lhůtě ani později nevyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by byla jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil v žalobě souhlas a souhlas žalované s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl, s ohledem na poučení, kterého se žalované dostalo, soudem předpokládán. Věc tak byla projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny (č. l. 5 soud. spisu) je prokázáno: Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž měl žalobce postavení dodavatele a žalovaná měla postavení zákazníka. Touto smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a za související služby zaplatit sjednanou cenu. 5. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] (č. l. 7 - 8 soud. spisu) je prokázáno: V období od [datum] do [datum] dodal žalobce žalované do sjednaného odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] elektřinu v celkové ceně 5 547,86 Kč a vyúčtoval žalované k zaplacení částku 5 747 Kč, kterou měla žalovaná žalobci zaplatit do [datum]. 6. Předžalobními výzvami (č. l. 6, č. l. 9 soud. spisu) a podacími lístky (č. l. 25, č. l. 26 soud. spisu) je prokázáno: Žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby písemně vyzval žalovanou ke splnění dluhu odpovídajícího pohledávce žalobce vyúčtované fakturou [číslo]. 7. Žalovaná v řízení netvrdila splnění dluhu, provedeným dokazování nebylo zjištěno, že by dluh, byť zčásti, zanikl. 8. Podle ust. § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 9. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalobce žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a povinností žalované bylo za dodanou elektřinu platit sjednanou cenu. Žalovaná v řízení neprokázala, že žalobci zaplatila cenu za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] ve výši 5 747 Kč. Tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci dluh za odebranou a nezaplacenou elektřinu. Cena za dodanou elektřinu ve výši 5 747 Kč měla být žalovanou žalobci zaplacena do [datum]. Jelikož žalovaná v řízení neprokázala, že dluh na vyúčtované ceně za odebranou elektřinu do dne jeho splatnosti splnila, ocitla se dnem následujícím v prodlení. Tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 13. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalované uložena povinnost nahradit ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení. Výše náhrady nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 1 500 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, ust. § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 300 Kč, 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %, tj. 1 134 Kč. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 6 934 Kč. 14. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobce soud nepostupoval dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., byť se jedná o, v případě žalobce, opakované žaloby, v nichž žalobce mění pouze data uzavření smlouvy, čísla uzavřené smlouvy, období, za které nebyla dodávka elektřiny zaplacena, a výši dluhu, a celkově se tak jedná o žaloby velice jednoduché. Nelze totiž přehlédnout rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně, jakožto soudu odvolacího, který v případě dlužné ceny za dodaný plyn (analogicky za dodanou elektřinu) opakovaně zastává názor, že se nejedná o tzv. formulářové žaloby. Jak uvedl Krajský soud v Brně např. ve věci sp. zn. 17 Co 62/2016:„ … Pokud žalobce využije svého ústavně zaručeného práva být v řízení před soudem od počátku právně zastoupen, jsou náklady na takové právní zastoupení nepochybně náklady potřebnými k účelnému uplatňování práva. Žalobce je původním věřitelem, který se zabývá vymožením pohledávky samotné, zabývá se docílením průchodu práva, a proto mu nelze odepřít výkon subjektivního oprávnění nechat se zastoupit v řízení zvoleným zástupcem – advokátem… Žalobce svou povinnost podle smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu splnil, žalovanému dodával do odběrného místa zemní plyn, žalovaný jej odebírala a vznikla jí povinnost za příslušné fakturační období zaplatit žalovaným částku za spotřebovaný zemní plyn. Pokud by žalovaný plnila svoje smluvní povinnosti, ke vzniku předmětné pohledávky by nedošlo…Nejedná se o pohledávku, kdy jednou ze stran by byl spotřebitel, nejedná se o odkoupenou pohledávku, kterou by žalobce koupil s cílem generování zisku z přiznaných nákladů soudního řízení, ale žalobce je originálním věřitelem a odvolací soud má za to, že v posuzovaném případě není aplikace ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. odůvodněna…“. Obdobně rozhodl Krajský soud v Brně ve věci sp. zn. 16 Co 168/2017:„ …je nezpochybnitelným právem žalobce obrátit se za účelem kvalifikovaného hájení svých práv a oprávněných zájmů v soudním řízení na profesio