5 C 202/2021-48 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 6. 2021, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 30. 6. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.500 Kč a s úroky z prodlení z částky 2.500 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 20. 6. 2020 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobce, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu ust. § 89a až § 89e zák. č. 373/2011 Sb., a za tyto úkony vyúčtoval žalobce žalovanému náklady ve výši 2.500 Kč. Žalovaný svůj dluh ve výši 2.500 Kč uznal co do důvodu a výše, a to dne 21. 6. 2020 a zavázal se dluh zaplatit do osmi dnů, tj. do 29. 6. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (ust. § 115a o.s.ř.). Dne 18. listopadu 2021 vydal Okresní soud v Prostějově rozhodnutí č. j. 5 C 202/2021-36, kterým mimo jiné vyzval účastníky řízení, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byli poučeni, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem vyslovil písemný souhlas (č. l. 41 soud. spisu). Žalovaný se po doručení uvedeného rozhodnutí nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Vzhledem k poučení, kterého se žalovanému dostalo, byl souhlas žalovaného s tímto postupem soudem předpokládán. 4. Listinou označenou„ Osobní účet [anonymizováno]“ (č. l. 5 soud. spisu) je prokázáno: Dne 20. 6. 2020 poskytl žalobce žalovanému v [anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanici [anonymizováno] nemocnice [obec] vyšetření a pobyt. Za vyšetření a pobyt v [anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanici [anonymizováno] nemocnice [obec] vyúčtoval žalobce žalovanému náklady za pobyt ve výši 2.500 Kč. [příjmení] ve výši 2.500 Kč měla být žalobci zaplacena do 8 dnů od předání faktury, kterou žalovaný převzal dne 21. 6. 2020. Žalovaný svůj dluh ve výši 2.500 Kč písemně uznal co do důvodu i výše. 5. Potvrzením o poskytnutí záchytu (č. l. 6 soud. spisu) je prokázáno: Při přijetí žalovaného do [anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanice [anonymizováno] nemocnice [obec] dne 20. 6. 2020 byla u žalovaného dechovým analyzátorem zjištěna přítomnost alkoholu – 2,3 promile. 6. Výzvou k úhradě dluhu (č. l. 7 soud. spisu) je prokázáno: Žalobce písemně prostřednictvím zástupce, advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], dopisem ze dne 23. 11. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 2.500 Kč za poskytnutou péči v [anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanici [anonymizováno] nemocnice [obec], který žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dne 21. 6. 2020. 7. Poštovním podacím archem (č. l. 8 soud. spisu) je prokázáno, že výzva k zaplacení dluhu ze dne 23. 11. 2020 byla dána k poštovní přepravě dne 25. 11. 2020. 8. Listinou označenou„ Skutečné náklady a kalkulace ceny záchytné stanice“ (č. l. 4 soud. spisu) je prokázána výše nákladů na poskytnou záchytnou službu. 9. Žalovaný v řízení neprokázal, že dluh ve výši 2.500 Kč byť jen částečně splnil. 10. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Podle ust. § 89a odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen„ záchytná služba“) je [anonymizováno] službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. 12. Podle ust. § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hod. 13. Podle ust. § 89e odst. 1 věta první zák. č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 14. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle ust. § 1970 zák. o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. 18. Žalobce (poskytovatel zdravotní služby ve smyslu ust. § 89a odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb.) dne 20. 6. 2020 provedl vyšetření žalovaného a poskytnul žalovanému pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobce ve smyslu ust. § 89b odst. 1 zák. č. 373/2001 Sb., přičemž u žalovaného byla dechovým analyzátorem zjištěna přítomnost alkoholu. Je tak povinností žalovaného ve smyslu ust. § 89e odst. 1 věta první zák. č. 373/2011 Sb. nahradit žalobci náklady na poskytnutou záchytnou službu ve výši 2.500 Kč. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně dne 21. 6. 2020 ve výši 2.500 Kč uznal, a to co do důvodu i výše, má soud za to, že dluh žalovaného vůči žalobci ke dni uznání v této výši trval. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal splnění dluhu, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 2.500 Kč, a to jako náhradu nákladů za poskytnutou záchytnou službu dne 20. 6. 2020. Dlužná částka měla být žalovaným žalobci zaplacena do osmi dnů od převzetí faktury, která byla žalovaným převzata dne 21. 6. 2020. Dluh tak žalovaný měl splnit do 29. 6. 2020. Jelikož žalovaný dluh nesplnil, ocitl se dnem následujícím, tj. dnem 30. 6. 2020, se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o.z.) a je tak jeho povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o. z.). Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky 2.500 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, když prodlení žalovaného trvá do okamžiku splnění dluhu. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 19. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost nahradit ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení. Výše náhrady nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 200 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 14 b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3x 100 Kč, 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.000 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 2.089 Kč. 20. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobce soud postupoval dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce podal žalobu na ustáleném vzoru, který používá vždy, když žaluje neuhrazený pobyt v záchytné stanici, tedy ve věcech, které jsou skutkově i právně obdobné, liší se pouze datem pobytu v záchytné stanici, datem splatnosti dlužné částky apod. 21. Obě uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.