14 C 205/2024-56 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 23. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl žalovanému v hotovosti, v den uzavření Smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000Kč. Žalovaný se společně s touto částkou zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6.960Kč, tedy celkovou částku 16.960Kč, v 53 pravidelných týdenních splátkách s tím, že celková splatnost závazku připadla na den 17. 3. 2008. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas a do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na dluhu uhradil částku 9.270Kč. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku ze Smlouvy postoupil na přechodného věřitele, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen přechodný věřitel), s účinností ke dni 1. 7. 2015 a následně dne 24. 8. 2018 přechodný věřitel postoupil tuto pohledávku na žalobkyni, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, s platností a účinností ke dni , datum, . Žalovaný byl o změně v osobě věřitele informován přípisem ze dne 11. 9. 2018.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, i když mu byla doručena řádným způsobem dne 29. 8. 2024 (čtvrtek, pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.), zůstal dále procesně nečinný.3. Ve věci se konalo dne 12. 11. 2024 jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno shodným způsobem, jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dne 10. 10. 2024 (čtvrtek, pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.), žalobkyně a její zástupce se rovněž nedostavili, z účasti na jednání se omluvili podáním ze dne , datum, a souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez jejich účasti. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal v nepřítomnosti účastníků řízení a z provedeného dokazování listinami předloženými žalobkyní, spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, a ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, při podpisu Smlouvy a žalovaný se zavázal uhradit tuto částku včetně poplatku 6.960 Kč, v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Smluvní podmínky byly předloženy samostatně a nebyly opatřeny podpisem smluvních stran, proto soud z této listiny nečinil žádná skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a přechodným věřitelem, ze dne , datum, , že s účinností ke dni , datum, došlo k postoupení pohledávek na přechodného věřitele a tato skutečnost byla oznámena žalovanému přípisem ze dne 25. 6. 2015.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodným věřitelem, uzavřené dne , datum, , mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení i této pohledávky za žalovaným, s účinností ke dni 24. 8. 2018. O této změně v osobě věřitele, byl žalovaný písemně informován přípisem ze dne 11. 9. 2018.7. Z poštovních podacích archů ze dne 26. 4. 2024, 3. 8. 2015 a 13. 9. 2018, že listiny označené výše, byly doručovány žalovanému na adresu uvedenou za tímto účelem, žalovaným ve Smlouvě.8. Soud na základě zjištěných skutečností zjistil následující skutkový stav.9. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena Smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000Kč, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Před poskytnutím úvěru nebyla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. K této záležitosti nebyly předloženy žádné listiny. Žalovaný byl procesně v průběhu tohoto řízení nečinný, soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil na tento dluh celkem částku 9.270Kč. Pohledávka byla postupně postoupena smlouvami o postoupení pohledávek z právního předchůdce žalobkyně na přechodného věřitele a z přechodného věřitele na žalobkyni a žalovanému byly tyto změny v osobě věřitele řádně oznámeny. O nedostatcích žalobních tvrzení a označení důkazů nemohla být žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., neboť k takovému poučení může dojít zásadně na jednání, kterého se žalobkyně nezúčastnila.10. Podle § 3028 odst. 1 a 3 o.z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se takto jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.11. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů, nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.12. Podle § 55 odst. 1 obč. zák., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.13. Podle § 451 odst. 1,2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.14. Podle ust. § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná, nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.15. Podle § 6 zák. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr, za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.16. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.17. Smlouva tak, jak byla mezi smluvními stranami uzavřena , datum, , je smlouvou reálnou, a proto musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku a současně má též charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52-57 obč. zák. a podle zák. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném k datu uzavření Smlouvy. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že dne 23. 4. 2008 byla Evropským parlamentem Radou přijata Směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice Rady 87/102/AEHS (dále jen Směrnice). Členským státům EU bylo uloženo do 19. 5. 2010 přijmout a zveřejnit předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí. Podle čl. 26 Preambule Směrnice, členské státy by při zohlednění zvláštních charakteristických rysů svých úvěrových trhů, měly přijmout vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Tato opatření mohou zahrnovat např. informování o vzdělávání spotřebitelů, včetně upozornění na rizika spojená s prodlením při splátkách a s nadměrným zadlužením. Bylo zdůrazněno, že je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a členské státy by měly vykonávat nezbytný dohled s cílem předejít takovému jednání a měly by pro tyto případy stanovit nezbytné prostředky k sankcionování věřitelů. Za tímto účelem by jim mělo být dovoleno využívat informace poskytnuté spotřebitelem nejen během přípravy dané úvěrové smlouvy, ale i v průběhu dlouhodobého obchodního vztahu. Soud konstatuje, že spotřebiteli se v českém právním prostředí dostalo efektivní ochrany až novelou provedenou zák. č. 43/2013, účinné od 25. 3. 2013, kterou byl novelizován § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť až v tomto novelizovaném znění je výslovně uložena sankce, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy v případě, pokud věřitel neprovede zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Soud při právním posouzení postupu právního předchůdce žalobkyně, při uzavírání Smlouvy, přihlédl k nálezu Ústavního soudu sp.zn. II ÚS 1648/10, kde tento soud zopakoval názor, že „obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost, nebo některý z principů, jež mají základ v ústavně komfortním řádu, jako významném celku a že povinnost soudů nalézat právo, neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném te