4 C 23/2024-91 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 34 800 Kč s příslušenstvím. Jedná se o dlužnou částku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 20 000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem 16 000 Kč (z toho úrok 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč), v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč (poslední splátka při včasném a řádném splácení splatná dne [datum]). Žalovaný uhradil pouze 1 200 Kč. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila toliko o tvrzení, že u úvěru bylo vycházeno ze zákaznické karty, jak byla vyplněna a podepsána dne [datum], kde žalovaný uvedl informace o svých rodinných, majetkových, pracovních, případně jiných poměrech, uvedl měsíční příjmy a výdaje. Žalovaný uvedl, že má stálý příjem z podnikání (OSVČ) 129 130 Kč (toto bylo doloženo). Žalovaný měl měsíční výdaje 58 670 Kč, bylo vycházeno ze sdělení žalované (čestné prohlášení). Lustrací bylo zjištěno, že neprochází insolvenčním rejstříkem. S ohledem na uvedené a na výši týdenních splátek dospěl právní předchůdce žalobkyně k tomu, že se jedná o solventní osobu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Z listiny na č. l. 9 až 10 spisu soud zjistil, že dne [datum] bylo mezi žalovaným, jakožto spotřebitelem, a společností [právnická osoba], [IČO], uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o úvěru [číslo] (Fajnpůjčka), na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem 16 000 Kč, který se skládal z úroku 4 000 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč Smlouva je tvořena čtyřmi stranami, na první straně jsou uvedené parametry úvěru, na čtvrté straně je podpis žalovaného, druhou a třetí stranu tvoří text smluvních podmínek (psáno menším písmem). Z karty zákazníka podepsané dne [datum] soud zjistil, že žalovaný při žádosti o poskytnutí uvedené částky uvedl, že má základní vzdělání, je svobodný, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, je OSVČ ([IČO]) s měsíčním příjmem 129 130 Kč, výdaje jsou 58 670 Kč (z toho 6 000 Kč bydlení, 50 000 Kč osobní výdaje, kam spadají i výdaje související s podnikáním, 2 670 Kč další výdaje). Žalobkyně doložila výpis z insolvenčního rejstříku, kdy žalovaný má živnostenské oprávnění od [datum] pro přípravné a dokončovací stavební práce, specializovanou stavební činnost, tři faktury vystavené žalovaným ([číslo], [číslo], [číslo]) na částky okolo 100 000 Kč, dvě z uvedených faktur jsou účtovány [právnická osoba], jedna [anonymizováno] s.r.o., následně doložila výdajový pokladní doklad od [anonymizováno] s.r.o., na částku 68 750 Kč (příjemce žalovaný), a čestné prohlášení žalovaného, že bydlí u rodičů, kterým přispívá 6 000 Kč na bydlení. Jiné listiny k prokázání jejích příjmů a výdajů žalobkyně nedoložila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela společnost [právnická osoba], a žalobkyně, byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni (v příloze smlouvy je uvedena tato pohledávka), žalobkyně doložila doklad o zaplacení úplaty za postoupení, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). 5. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 7. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. 9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]). 14. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého