9 C 32/2024-63 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu 26. 9. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení, zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4.816,17 Kč za dobu od 10. 8. 2007 do 15. 8. 2008 a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, a na jejím základě poskytl žalovanému v hotovosti 20.000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se zaplatit spolu s jistinou souhrnný poplatek ve výši 13.920 Kč, tedy celkem 33.920 Kč, v 53týdenních splátkách splatných v hotovosti, vždy 7. den ode dne uzavření smlouvy a každý následující 7.den. Žalovaný však půjčku ani sjednané příslušenství nesplácel řádně a včas původnímu věřiteli zaplatil pouze 9.103,84 Kč a závazek do ukončení smlouvy 15. 8. 2008 nesplnil a souhrnný poplatek neuhradil. Dostal se do prodlení s úhradou jistiny i příslušenství 24.816,17 Kč a úhradou souhrnného poplatku 4.816,17 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, uzavřené původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , právnická osoba, dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené , datum, mezi přechodným věřitelem společností , právnická osoba, a žalobcem došlo k postoupení pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalovanému 12. 9. 2018 oznámeno. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k uhrazení nesplacené jistiny 20.000 Kč a nedoplatku souhrnných poplatků 4.816,17 Kč, nezaplatil však a ocitl se v prodlení. Žalobce proto požaduje jistinu, kapitalizovaný úrok za dobu od 10. 8. 2007 do 15. 8. 2008 a zákonný úrok z prodlení z částky 20.000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, souhrnný poplatek a náklady řízení.2. Okresní soud v Prostějově vydal , datum, elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl, ten byl pro nedoručitelnost zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni.3. Žalovaný se před výzvu soudu k žalobě nevyjádřil a k jednání se, přes řádné předvolání nedostavil.4. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil.5. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, vycházejíc z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů a po provedeném dokazovaní zjistil následující skutkový stav.6. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena s předchozím přechodným věřitelem žalovaného , právnická osoba, a žalobcem dne , datum, . To bylo prokázáno ze smlouvy a přílohy smlouvy, jejíž součástí je i pohledávka původního věřitele za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, .7. Z oznámení o postoupení pohledávky a pohledávky ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, bylo zjištěno, že změna v osobě věřitel byla žalovanému sdělena 12. 9. 2018.8. Z listiny označené smlouva o půjčce uzavřené věřitelem označeným , právnická osoba, a žalovaným , datum, bylo zjištěno, že věřitel poskytl žalovanému půjčku 20.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu půjčky a souhrnný poplatek ve výši 13.920 Kč, celkem tedy 33.920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, vždy ke každému 7. dni od data uzavření smlouvy následujícím po předchozí splátce. Součástí smlouvy byly dle tvrzení žaloby smluvní podmínky na zadní straně smlouvy, předložená kopie smlouvy však byla prázdná. Dle obsahu listiny žalovaný převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti částku 20.000 Kč.9. Z výzvy před podáním žaloby z 11. 9. 2023 bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 24.816,16 Kč, představující jistinu 20.000 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 1. 7. 2015, nejpozději do 20. 9. 2023 s variabilním symbolem, který odpovídá číslu smlouvy o půjčce uzavřené právním předchůdcem žalobce, jako věřitelem žalovaného a žalovaným , datum, .10. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.12. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z prokázaných tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný , datum, převzal od právního předchůdce žalobce 20.000 Kč a uhradil 9.103,84 Kč.17. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, nejen lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku, ale i doloženým příjmem žalovaného a zkoumáním osobní a majetkové poměry žalovaného, příjmů a výdajů jeho domácnosti, spolužijících osob, vyživovacích povinností a dalších závazků navíc za situace, kdy žalovaný právnímu předchůdci žalobci dlužil na další smlouvy. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako věřitele nevyvodil z učiněných zjištění správný závěr o solventnosti žalovaného, a proto nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Soud proto shledal smlouvu neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze rozdíl mezi částkou poskytnutou (20.000 Kč) a částkou žalovaným vrácenou (9.103,84 Kč) tedy částku 10.896,16 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného jako plnění bez právního důvodu. (výrok I. tohoto rozsudku)18. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.19. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení