9 C 69/2024-63 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu 11. 1. 2024 se žalobce domáhal zaplacení 16.271,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 589,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 315,01 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.829,68 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 6.521,31 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, kterou , datum, uzavřeli žalovaný a právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 7.000 Kč, vyplacený v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s pevným úrokem 355 Kč poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.430 Kč, poplatku za vyhodnocení schopnosti úvěr splácet ve výši 961 Kč, poplatku za hotovostní splátky 1.260 Kč. Celková částka k úhradě činila 13.000 Kč. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář. Žalovaný své závazky porušil tím, že opakovaně neplnil a ocital se v prodlení. Poslední splátku ve výši 930 Kč zaplatil 1. 4. 2022. Dlužná částka včetně úroků a poplatků ve výši 12.076 Kč se od 1. 6. 2023 úročila 8 % a věřiteli vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Pohledávka za žalovaným, z výše uvedené úvěrové smlouvy, byla postoupena , datum, žalobci, s účinnosti od , datum, . Ke dni postoupení činila pohledávka 16.271,58 Kč. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a poté předžalobní výzvou zaslanou 2.11. 2023 vyzván k zaplacení jistiny, příslušenství a nákladů řízení. Žalovaný nezaplatil.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalovaný se bez předchozí řádné a včasné omluvy přes poučení soudu k jednání nedostavil. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a provedl žalobcem navržené důkazy, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav.4. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem žalovaného , právnická osoba, ., což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k , datum, a přílohou smlouvy jejíž součástí je pohledávka, která je předmětem tohoto řízení a z oznámení o postoupení pohledávek z , datum, .5. Ze žádosti o úvěr „, název, “ bylo zjištěno, že žalovaný žádal , datum, u , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru 7.000 Kč, který měl být vrácen v 14měsíčních splátkách po 929 Kč, vždy k 24 dni v měsíci, počínaje dubnem. Žalovaný v žádosti ke své osobě uvedl, že je poživatelem důchodu 13.591 Kč, je rozvedený a žije sám, v nájmu, jeho měsíční náklady činí 8.472 Kč včetně měsíční splátky 972 Kč.6. Ze smlouvy č. , hodnota, „, název, “ uzavřené věřitelem , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly podmínky a předpis splátek bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti, bez uvedení účelu částku 7.000 Kč, žalovaný částku převzal a zavázal se věřiteli vrátit 13.006 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 929 Kč. Tvrzená dlužná částka sestávala z jistiny 7.000 Kč a celkových nákladů úvěru 6.006 Kč, při RPSN 272,44 % a denním úroku 0,85 Kč.7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 1. 11. 2023 bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 17.661,66 Kč ve lhůtě do 16. 11. 2023. Doklad o doručení výzvy z 2. 11. 2023 prokazuje, že žalovaný byl právním nástupcem původního věřitele o dluhu informován a vyzván k zaplacení.8. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z prokázaných tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný , datum, při podpisu smlouvy převzal 7.000 Kč a původnímu věřiteli nic nevrátil. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, nejen lustrací v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku, ale i ověřením osobních a majetkových poměrů žalovaného, zjištěním příjmů a výdajů jeho domácnosti a vyživovacích povinností a dalších závazků. Původní věřitel žalovaného se spokojil s tvrzením žalovaného o výši jeho příjmů, tvořených výhradně důchodem a tvrzením o výši nákladů na bydlení a živobytí dlužníka a závazku 972 Kč, aniž by z kusých údajů vyvodil adekvátní závěr o solventnosti žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) a smlouvu proto shledal neplatnou. Proto rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 7.000 Kč, představující plnění právního předchůdce žalobce bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení, které na straně žalovaného vzniklo převzetím částky 7.000 Kč.(výrok I. tohoto rozsudku)15. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.16. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlu