Okresní soud v Prostějově 5 C 314/2025-85 – Postoupení smlouvy
Okresní soud v Prostějově · 30. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
o 94 488,53 Kč s příslušenstvím
Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 26. 11. 2025, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci:a) 94.488,53 Kč,b) úroky ve výši 11,4 % ročně z 85.250,07 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení,c) zákonné úroky z prodlení z 87.150,07 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 %.Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , že úvěr byl poskytnut a splácen z/na úvěrový účet č. , č. účtu, , že na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč, že žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vracet v pravidelných měsíčních splátkách, že žalovaný se zavázal platit úroky ve výši 11,4 % ročně z dlužné jistiny úvěru, že žalovaný v průběhu splácení zaplatil 14.749,93 Kč, že žalovaný na jistině dluží 85.250,07 Kč, že žalovaný se zavázal platit poplatky (poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatky za upomínky, poplatek za sjednané pojištění), že žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, že žalovaný se ocitl v prodlení se splácením, že právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním prohlásil veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné ke dni 23. 4. 2025, že ke dni 23. 9. 2025 žalovaný na úrocích dlužil 3.384,26 Kč (úroky ve výši 11,4 % ročně z 85.250,07 Kč za dobu od 23. 4. 2025 do 23. 9. 2025), že žalovaný na úrocích z prodlení za dobu od 23. 4. 2025 do 23. 9. 2025 dluží 3.954,20 Kč (úroky z prodlení vypočteny z částky 87.150,07 Kč), že žalovaný na poplatcích dluží 1.900 Kč, že právní předchůdce žalobce před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného (úvěruschopnost byla posouzena na základě scoringových a sociodemografických modelů; dále byla zkoumána platební morálka žalovaného mimo jiné lustrací v insolvenčním rejstříku a centrální evidencí exekucí; celková finanční situace žalovaného byla komplexně analyzována a nebyly shledány žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet), že pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 postoupena žalobci.2. Písemným podáním ze dne 18. 5. 2026, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno téhož dne (č.l. 45-49 soud. spisu), žalobce doplnil tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tvrzení týkající se čerpání úvěru, tvrzení týkající se poplatků, tvrzení týkající se postoupení pohledávky. K posuzování úvěruschopnosti žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce informace potřebné pro posouzení úvěruschopnosti zjistil zejména z informací poskytnutých žalovaným, že žalovaný uvedl celkový příjem domácnosti 58.000 Kč, že žalovaný neuvedl vyživovací povinnosti, že žalovaný uvedl náklady na bydlení 4.000 Kč, že žalovaný uvedl pravidelný měsíční příjem ve výši 30.681 Kč (od zaměstnavatele , právnická osoba, ), že příjem žalovaného byl ověřen z běžného účtu žalovaného, že žalovaný uvedl bydlení u rodičů, že žalovaný uvedl splátky ve výši 4.526,62 Kč a 630 Kč, že lustrací v BRKI/NRKI právní předchůdce žalobce nezjistil zatížení žalovaného jinými závazky, že právní předchůdce žalobce provedl kontrolu v insolvenčním rejstříku, kontrolu bankovního a nebankovního registru, kontrolu databází , právnická osoba, (kontrola platnosti průkazu totožnosti), že právní předchůdce žalobce takto nezjistil negativní poznatky týkající se žalovaného, že právní předchůdce žalobce pro přezkum úvěruschopnosti používá matematické modely, že právní předchůdce žalobce takto dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce dále doplnil, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne 21. 3. 2024. Žalobce dále uvedl, že poplatky ve výši 1.900 Kč jsou tvořeny součtem dvou poplatků ve výši 800 Kč za upomínku z ledna 2025 a z února 2025 (tj. 2 x 800 Kč) a poplatkem za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč. K postoupení pohledávky žalobce uvedl, že pohledávka za žalovaným je uvedená v seznamu postupovaných pohledávek na straně 12, pod pořadovým číslem , hodnota, .3. Dne 4. 5. 2026 vydal Okresní soud v Prostějově usnesení č.j. 5 C 314/2025-42, kterým vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k žalobě, která mu byla doručována spolu s předmětným usnesením. Tímto usnesením soud dále vyzval žalobce a žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (ust. § 115a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), přičemž současně byli poučeni, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Předmětné usnesení bylo doručeno žalobci (prostřednictvím zástupce) dne 7. 5. 2026. Písemným podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 18. 5. 2026, žalobce sdělil, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětné usnesení spolu se žalobou bylo žalovanému doručováno zásilkou typ I. na adresu trvalého pobytu, přičemž dle záznamu doručujícího orgánu žalovaný při doručování zásilky nebyl zastižen, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 11. 5. 2026 a žalovanému byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Jelikož žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl, byla vložena do domovní schránky žalovaným užívané dne 27. 5. 2026. Písemnosti doručované touto zásilkou byly žalovanému doručeny 10. den od uložení. Žalovaný se v soudem určené lhůtě (ani později) k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se v soudem určené lhůtě (ani později) nevyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Doplnění žaloby bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 29. 6. 2026. Žalovaný (ač vyzván) se k doplnění žaloby nevyjádřil. Žalobce s rozhodnutím věci souhlasil a souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl, s ohledem na poučení, kterého se žalovanému dostalo, soudem předpokládán. Věc tak byla rozhodnuta bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.4. Žádostí o úvěr (č.l. 68 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaný při žádání úvěru uvedl, že je svobodný, že bydlí u rodičů, že celkový příjem domácnosti činí 58.000 Kč, že nemá vyživovací povinnosti, že náklady na bydlení má ve výši 4.000 Kč, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou, že jeho čistý měsíční příjem (průměr za 3 měsíce) činí 30.681 Kč.5. Výpisem z běžného účtu (č.l. 57-61 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce pro žalovaného vedl běžný účet, z něhož v rámci posuzování úvěruschopnosti mohl mimo jiné zjistit příjem žalovaného od zaměstnavatele.6. Jak vyplývá z tvrzení žalobce, právní předchůdce žalobce má vypracovaný matematický model výpočtu úvěruschopnosti, pomocí kterého posuzuje úvěruschopnost žadatelů o úvěr. Jelikož žalovaný k tomuto neposkytl žádného vysvětlení, není důvod mít pochybnosti o tom, že tohoto matematického modelu právní předchůdce žalobce využil i v případě posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měl právní předchůdce žalobce k dispozici informace od žalovaného o výši jeho příjmu, který mohl ověřit z výpisu z běžného účtu žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce dále vycházel z informací, které mu žalovaný poskytl, a to o výši jeho příjmů a dalších závazcích. Jak vyplývá z tvrzení žalobce, právní předchůdce žalobce dále provedl kontrolu v insolvenčním rejstříku, kontrolu bankovních a nebankovních registrů a kontrolu databází Ministerstva vnitra ČR týkající se platnosti průkazu totožnosti. K těmto tvrzením žalovaný žádného vysvětlení neposkytl a není tak důvodné mít pochybnosti o tom, že právní předchůdce žalobce v případě žalovaného takto postupoval. Lze tak dojít k závěru, že právní předchůdce žalobce před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného.7. Úvěrovou smlouvou (č.l. 28-30 soud. spisu) je prokázáno, že dne 21. 3. 2024 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, že touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému 100.000 Kč, že žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit v 50 splátkách, že žalovaný se zavázal zaplatit úroky ve výši 11,4 % ročně, že žalovaný se zavázal platit poplatky (mimo jiné 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky, 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný), že věřitel byl oprávněn prohlásit kterékoli dluhy žalovaného vůči bance za ihned splatné v případě porušení smluvního ujednání žalovaným.8. Písemným podáním ze dne 28. 2. 2025 (č.l. 25 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce upomenul žalovaného o zaplacení dluhu, že právní předchůdce žalobce upozornil žalovaného na možné prohlášení úvěru za splatný v případě nezaplacení dluhu do 11. 3. 2025.9. Písemným podáním ze dne 25. 4. 2025 (č.l. 26 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce pro opakované porušování smluvních podmínek žalovaným prohlásil předmětný úvěr za splatný ke dni 23. 4. 2025, že o prohlášení úvěru za splatný informoval žalovaného.10. Výpisem z úvěrového účtu (č.l. 24 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce ke dni 18. 9. 2025 evidoval dluh žalovaného na jistině ve výši 85.250,07 Kč, na poplatcích ve výši 1.900 Kč, na smluvních úrocích ve výši 3.384,26 Kč a na úrocích z prodlení ve výši 3.954,20 Kč.11. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek je prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy nynějšímu žalobci.12. Předžalobní výzvou (č.l. 31 soud. spisu) a potvrzením o podání (č.l. 27 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce , Jméno advokáta, , advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, že předžalobní upomínka byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb.13. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou.14. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku – dále jen „o.z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle ust. § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.19. Podle ust. § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle ust. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle ust. § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.23. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce (úvěrujícím) a žalovaným (úvěrovaným), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o.z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Předmětná smlouva o úvěru tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Jak je výše uvedeno žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřel se žalovaným po posouzení úvěruschopnosti žalovaného poptávaný spotřebitelský úvěr splatit, když si od žalovaného vyžádal informace o tom, zda je zaměstnán, jaká je výše jeho příjmů, jaká je výše příjmů domácnosti, jaké jsou jeho měsíční výdaje, přičemž výši příjmů ověřil z výpisu z běžného účtu. Při hodnocení, zda právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně posoudil nebylo možno přehlédnout tvrzení žalobce (k nimž žalovaný žádného vysvětlení neposkytnul), že právní předchůdce žalobce má vypracovaný matematický model posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr a postup posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr (tak jak žalobce podrobně tvrdil) a není důvodu se domnívat, že právní předchůdce žalobce takto v případě žalovaného nepostupoval.24. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena (po posouzení schopnosti žalovaného poptávaný spotřebitelský úvěr splatit – viz výše) smlouva o úvěru (ust. § 2395 o.z.), kterou je třeba hodnotit jako spotřebitelský úvěr (ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.), na základě které právní předchůdce žalobce poskytnul žalovanému 100.000 Kč (jelikož žalovaný peníze částečně vracel, jak tvrdil žalobce a jelikož žalovaný k tomuto neposkytl žádného vysvětlení, je třeba dojít k závěru, že žalovaný se takto choval proto, že plnil svůj závazek z předmětné úvěrové smlouvy, tedy že vracel poskytnuté peníze, z čehož vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalovanému peníze poskytnul) a povinností žalovaného bylo přenechané peníze vrátit a zaplatit sjednané úroky ve výši 11,4 % ročně a sjednané poplatky. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že přenechané peníze vrátil a sjednané úroky a sjednané poplatky zaplatil. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalobci či právnímu předchůdci žalobce vrátil více, než kolik bylo žalobcem tvrzeno, respektive že jeho dluh na jistině je nižší, než žalobcem tvrzených 85.250,07 Kč a že na poplatcích dluží méně než žalobcem tvrzených 1.900 Kč. Obchodní úroky ve výši 11,4 % ročně byly kapitalizovány za dobu od 23. 4. 2025 do 23. 9. 2025 z dlužné jistiny a činí 3.384,26 Kč. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně neplatil, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o.z.) a je tak jeho povinností platit úroky z prodlení (ust. § 1970 o.z.). Úroky z prodlení byly kapitalizovány z dlužné částky 87.150,07 Kč (85.250,07 Kč + 1.900 Kč) za dobu od 23. 4. 2025 do 23. 9. 2025 a činí 3.954,20 Kč. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle www.cnb.cz. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit:a) jistinu ve výši 85.250,07 Kč,b) poplatky ve výši 1.900 Kč,c) kapitalizované obchodní úroky ve výši 3.384,26 Kč,d) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3.954,20 Kč,e) obchodní úroky ve výši 11,4 % ročně z 85.250,07 Kč za dobu od 24. 9. 2025 (den následující po dni, k němuž byly úroky kapitalizovány) do zaplacení,f) úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z 87.150,07 Kč za dobu od 24. 9. 2025 (den následující po dni, k němuž byly úroky z prodlení kapitalizovány) do zaplacení.25. Uvedené povinnosti je žalovaný povinen splnit nynějšímu žalobci, jemuž byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (ust. § 1879 a násl. o.z.).26. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost zaplatit ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena:1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 4.620 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby:a) převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,b) výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,c) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,2/ náhradou hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý výše uvedený úkon právní služby (ust. § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 450 Kč,3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 4.358 Kč.K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 22.762,10 Kč.27. Odměna a náhrada hotových výdajů za úkon právní služby spočívající v písemném podání ve věci samé ze dne 18. 5. 2026 nebyla žalobci přiznána, neboť se nejedná o účelně provedený úkon právní služby. Tímto podáním žalobce (byť na výzvu soudu) doplnil tvrzení a argumentaci k posuzování úvěruschopnosti žalovaného, přičemž se jedná o tvrzení a argumentaci, která byla žalobci známa ke dni podání žaloby a takto tato tvrzení a tato argumentace měla být do žaloby včleněna.28. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.