Okresní soud v Prostějově 9 C 140/2026-30 – O 15 000 Kč s příslušenstvím

Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 27. 5. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s vyšetřením, ošetřením a zajištěním následného pobytu žalovaného , právnická osoba, provozované žalobkyní v celkem pěti případech, a to dne 2. 3. 2025, dne 5. 7. 2025, dne 1. 11. 2025, dále ode dne 29. 11. 2025 do 30. 11. 2025 a ode dne 19. 12. 2025 do 20. 12. 2025. Konkrétně se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 x 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, ve výši 11,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 14. 7. 2025 do zaplacení, ve výši 11,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 11. 2025 do zaplacení, ve výši 11,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 9. 12. 2025 do zaplacení a ve výši 11,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 12. 2025 do zaplacení.2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili. Žalobkyně vyjádřila výslovný souhlas již v návrhu. Žalovaný nereagoval na výzvu soudu ze dne 25. 6. 2026, která mu byla zaslána v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu jeho trvalého pobytu (, adresa, ). Doručující orgán žalovaného nezastihl, zásilka byla dne 1. 7. 2026 uložena a připravena k vyzvednutí, žalovaný si ji nevyzvedl, k jejímu doručení tak došlo ke dni 13. 7. 2026 (pondělí) fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Součástí téže zásilky byla i výzva k vyjádření se k žalobě; ani na tu žalovaný nereagoval.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující: Žalovaný byl 2. 3. 2025 , Anonymizováno, , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “). Při přijetí u něj byla , Anonymizováno, zjištěna , název, (potvrzení o poskytnutí , služba, č. , hodnota, na č. l. 5). Žalovaný dne 2. 3. 2025 písemně uznal, že za , služba, dluží žalobkyni částku 3 000 Kč, kterou uhradí nejpozději do 8 dnů od vystavení daňového dokladu – osobního účtu , osoba, , a současně potvrdil, že daňový doklad převzal 2. 3. 2025 (osobní účet , osoba, na č. l. 5 verte). Žalovaný byl , právnická osoba, rovněž dne 5. 7. 2025 , Anonymizováno, . Při přijetí u něj byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, zjištěna , název, (potvrzení o poskytnutí , služba, č. , hodnota, na č. l. 7 verte). Žalovaný dne 5. 7. 2025 písemně uznal, že za , služba, dluží žalobkyni částku 3 000 Kč, kterou uhradí nejpozději do 8 dnů od vystavení daňového dokladu – osobního účtu , osoba, , a současně potvrdil, že daňový doklad převzal 5. 7. 2025 (osobní účet , osoba, na č. l. 8). Žalovaný byl , právnická osoba, také dne 1. 11. 2025 , Anonymizováno, . Při přijetí u něj byla , Anonymizováno, zjištěna , název, (potvrzení o poskytnutí , služba, č. , hodnota, na č. l. 10). Žalovaný dne 1. 11. 2025 převzal vyúčtování úhrady za , služba, , které však nepodepsal; vyúčtovaná částka 3 000 Kč byla splatná nejpozději do 8 dnů od vystavení daňového dokladu, tj. do 10. 11. 2025 (osobní účet , osoba, na č. l. 10 verte). Žalovaný byl , právnická osoba, opět od 29. 11. 2025 , Anonymizováno, . Při přijetí u něj byla , Anonymizováno, zjištěna , název, (potvrzení o poskytnutí , služba, č. , hodnota, na č. l. 11). Žalovaný dne 30. 11. 2025 písemně uznal, že za , služba, dluží žalobkyni částku 3 000 Kč, kterou uhradí nejpozději do 8 dnů od vystavení daňového dokladu – osobního účtu , osoba, , a současně potvrdil, že daňový doklad převzal 30. 11. 2025 (osobní účet , osoba, na č. l. 11 verte). Žalovaný byl , právnická osoba, znovu od 19. 12. 2025 , Anonymizováno, do 20. 12. 2025 , Anonymizováno, . Při přijetí u něj byla , Anonymizováno, zjištěna , název, (potvrzení o poskytnutí , služba, č. , hodnota, na č. l. 13 verte). Žalovaný dne 20. 12. 2025 písemně uznal, že za , služba, dluží žalobkyni částku 3 000 Kč, kterou uhradí nejpozději do 8 dnů od vystavení daňového dokladu – osobního účtu , osoba, , a současně potvrdil, že daňový doklad převzal 20. 12. 2025 (osobní účet , osoba, na č. l. 14). Dne 23. 7. 2025 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení částky 3 000 Kč v souvislosti se , služba, ze dne 2. 3. 2025 (výzva na č. l. 6, podací arch na č. l. 6 verte), dne 8. 12. 2025 předžalobní výzvu k zaplacení částky 3 000 Kč v souvislosti se , služba, ze dne 5. 7. 2025 (výzva na č. l. 8 verte, podací arch na č. l. 9 verte), dne 5. 3. 2026 předžalobní výzvu k zaplacení částky 6 000 Kč v souvislosti se , služba, ze dne 1. 11. 2025 a se , služba, od 29. 11. 2025 do 30. 11. 2025 (výzva na č. l. 12, podací arch na č. l. 13 verte) a dne 5. 5. 2026 předžalobní výzvu k zaplacení částky 3 000 Kč v souvislosti se , služba, od 19. 12. 2025 do 20. 12. 2025 (výzva na č. l. 14 verte, podací arch na č. l. 15). Nebylo zjištěno, že by žalovaný na dlužnou částku (byť částečně) plnil. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně zániku dluhu, tíží žalovaného, ten však zůstal procesně nečinný.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení:5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, osoba, která , Anonymizováno, nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu , Anonymizováno, , včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli , Anonymizováno, služby náklady na poskytnutou , Anonymizováno, službu osoba, které byla , Anonymizováno, služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do , Anonymizováno, tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla , Anonymizováno, služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.8. Podle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 607 o. z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.13. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:14. Uznání dluhu předložená žalobkyní (ve vztahu k poskytnutí , Anonymizováno, služby dne 2. 3. 2025, 5. 7. 2025, od 29. 11. 2025 do 30. 11. 2025 a od 19. 12. 2025 do 20. 12. 2025) vyhovují požadavkům, které na uznání klade § 2053 o. z. Dluh, který byl uznán, může být předmětem uznání, jelikož má oporu v § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Uznání založilo vyvratitelnou domněnku o existenci dluhu v uznané výši. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil jeho neexistenci a prokázal ji důkazem opaku. Žalovaný však zůstal nečinný a důkaz opaku o uznání dluhu v celkové výši 12 000 Kč neposkytl. Žaloba je však důvodná i ohledně nároku na zaplacení částky 3 000 Kč za , název služby, ze dne 1. 11. 2025. Ten to dluh žalovaný neuznal (nepodepsal osobní účet , osoba, ). Zde soud sice nemůže vycházet z vyvratitelné domněnky existence dluhu, jeho existence však byla prokázána. Žalobkyně žalovanému, který byl významně ovlivněn , Anonymizováno, , v uvedený den poskytla , název, službu. Předpoklady vymezené v § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. má soud za splněné. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil. Co do požadované jistiny 15 000 Kč tak byla žaloba zcela důvodná. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení plyne z § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný měl uhradit (jak dluhy uznané, tak dluh neuznaný) do 8 dnů ode dne vystavení daňového dokladu. V prvním případě měl tedy plnit nejpozději 10. 3. 2025 (pondělí). Žádá-li žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 11. 3. 2025, k tomuto datu již byl žalovaný v prodlení. Ve druhém případě měl žalovaný plnit nejpozději 14. 7. 2025 (pondělí), nikoli 13. 7. 2025, jelikož poslední den osmidenní lhůty připadl na neděli 13. 7. 2025 a přesunul se tak na nejblíže následující pracovní den (§ 605 odst. 1 ve spojení s § 607 o. z.). Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán až od 15. 7. 2025. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení za den 14. 7. 2025, musela být žaloba zamítnuta. Ve třetím případě měl žalovaný plnit nejpozději 10. 11. 2025 (pondělí), nikoli 9. 11. 2025, jelikož poslední den osmidenní lhůty připadl na neděli 9. 11. 2025 a přesunul se tak na nejblíže následující pracovní den. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán až od 11. 11. 2025. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení za 10. 11. 2025, musela být žaloba zamítnuta. Ve čtvrtém případě měl žalovaný plnit nejpozději 8. 12. 2025 (pondělí). Žádá-li žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 9. 12. 2025, k tomuto datu již byl žalovaný v prodlení. V pátém případě měl žalovaný plnit nejpozději 29. 12. 2025 (pondělí), nikoli 28. 12. 2025, jelikož poslední den osmidenní lhůty připadl na neděli 28. 12. 2025 a přesunul se tak na nejblíže následující pracovní den. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán až od 30. 12. 2025. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení za 29. 12. 2025, musela být žaloba zamítnuta. Prodlení nastalo v prvním případě v 1. pololetí roku 2025, roční sazba zákonného úroku z prodlení tak činí 12 %, v ostatních případech ve 2. pololetí roku 2025, čemuž odpovídá roční sazba 11,50 % ročně. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I a II.15. Náklady řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na jejich plnou náhradu, a to i přes zamítavý výrok II, jelikož jde o neúspěch ve zcela nepatrné části. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), a to ve znění účinném od 1. 1. 2025. Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t.: převzetí a příprava zastoupení, 4x výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé. Odměna stanovená podle § 14b odst. 1 bodu 2 a. t. činí 6 x 400 Kč, celkem tedy 2 400 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů odpovídá částce 600 Kč (6 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, k nákladům řízení tak náleží v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. i náhrada za ni ve výši 630 Kč (0,21 x 3 000). Náklady právního zastoupení činí celkem 3 630 Kč. Po připočtení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč odpovídají náklady řízení částce 4 630 Kč. Ustanovení § 14b a. t. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téže žalobkyně ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech, jak je soudu známo z úřední činnosti (ze systému ISAS). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.16. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) dle § 149 odst. 1 o. s. ř.