22 C 398/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě 35 160 Kč s příslušenstvím, s následujícími tvrzeními. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaným byla 10. 12. 2018 uzavřena„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných, přiměřených informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, spotřebitel je povinen na žádost věřitele tyto vysvětlit a doplnit. Žalobkyně, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, v čl. 7 uvádějící:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. V čl. 7 smlouvy žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku, je plně svéprávný pro uzavření smlouvy, schopný splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně obsahující skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Po odborném posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřel věřitel, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti plnit. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalovaný při uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Není povinností úvěrujícího prověřovat, zda se žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje § 6 odst. 1 a § 7 o. z.:„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Tyto principy zná i starší judikatura, plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pokud by soud přesto shledal neprokázání splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poukazuje žalobkyně na to, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy (viz § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně finanční částku 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Při uzavření smlouvy zvolil doplňkové služby, kdy se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek 480 Kč (životní pojištění), 540 Kč (asistenční služby). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá„ úhrady za služby“. Celkovou částku součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 617 Kč počínaje 17. 12. 2018, poslední splátka 3. 2. 2020. Žalovaný neplnil řádně a včas, porušil své závazky ze smlouvy. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 3. 2. 2020. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky a současně měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla žalovaným k 3. 2. 2020 řádně v plné výši uhrazena, neuhrazená jistina 20 000 Kč se úročí od 4. 2. 2020 do zaplacení úrokem 18,96 % ročně, čl. 1 smlouvy (na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než smluvními stranami sjednané). Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba], postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 15. 1. 2021. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky uhradil 1 860 Kč, z toho úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400,01 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 407,97 Kč, poplatek za životní pojištění 24,48 Kč, poplatek za asistenční služby 27,54 Kč Poslední platba byla uhrazena 20. 12. 2018. Ke dni postoupení 15. 1. 2021 činila výše pohledávky bez příslušenství 37 660 Kč, skládající se z dlužné jistiny 20 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 599,99 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 592,03 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění 455,52 Kč, dlužného poplatku za asistenční služby 512,46 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 37 660 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, žalobkyně je neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky 35 160 Kč, sestávající z dlužné jistiny 20 000 Kč, dlužných úhrad za služby 15 160 Kč, kapitalizovaných úroků 3 655,07 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 927,78 Kč, úroků ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 3 655,07 Kč je úrok 18,96 % ročně počítaný z dlužné jistiny 20 000 Kč od 4. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021. Kapitalizovaný úrok z prodlení 1 927,78 Kč je zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 4. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu, požaduje rovněž náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp