24 C 267/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které převzala žalovaná hotově v den uzavření této smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit společnosti [právnická osoba] celkem částku ve výši [částka], představující půjčku ve výši [částka] a souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v [anonymizováno] pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem (tj. [právnická osoba]) a [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností od [datum] k postoupení pohledávky na předchůdce žalobkyně, tj. na [anonymizována dvě slova] s tím, že tato skutečnost byla žalované oznámena dne [datum]. Dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy o půjčce [číslo] bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se tak v současné době skládá z jistiny ve výši [částka] a ze souhrnného poplatku (tj. dle žalobkyně z kapitalizovaného úroku) ve výši [částka]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho, a to ani po předžalobní výzvě ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv ji byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [anonymizováno] republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Protože mezi Českou republikou a [anonymizováno] republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva upravující problematiku půjčky, aplikoval soud na daný vztah - v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1. nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky. 5. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku v částce [částka] s tím, že žalovaná ji měla vrátit spolu s částkou ve výši [částka], označenou ve smlouvě jako souhrnný poplatek, a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] a poslední splátkou ve výši [částka]. Žalovaná si částku [částka] převzala v hotovosti při podpisu smlouvy (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Žalovaná nehradila v souladu se smlouvou sjednané splátky půjčky, na svůj dluh uhradila pouze [částka]. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž tato společnost následně dne [datum] postoupila tuto pohledávku žalobkyni, což oboje bylo žalované oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno touto výzvou před podáním žaloby včetně podacího archu ze dne [datum]). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků řízení při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) tak, že spolu uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum]. <i>8. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>9. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>11. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>12. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 13. Za prokázanou má soud aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně. 14. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalovaná měla při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, jednala jako fyzická osoba – nepodnikatel (dle § 52 odst. 3 obč. zák.), právní předchůdce žalobkyně naopak jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a měl tak postavení dodavatele (dle § 52 odst. 2 obč. zák.) s tím, že uzavřená smlouva je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.). Podle § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 15. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Soud upozorňuje, že též u dohody o úrocích při peněžité půjčce platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 16. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pra