34 C 16/2021-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 12 870 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] dodatek k této smlouvě, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 9 000 Kč. Žalovaná se poskytnuté finanční prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 950 Kč zavázala vrátit do [datum]. Žalovaná však sjednanou částku nevrátila řádně a včas, a tak jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 3 870 Kč (0,1 % z dlužné jistiny denně ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. [datum], do [datum]) a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 150 Kč (tři zaslané upomínky po 50 Kč). S účinností ke dni [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v žalobním návrhu a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. na základě předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, a dne [datum] dodatek k této smlouvě. Smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a o dodatek ke smlouvě žalovaná zažádala online na internetových stránkách www.zaplo.cz, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci žádosti o úvěr provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Na základě této smlouvy včetně dodatku vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost žalované poskytnout finanční prostředky v celkové výši 9 000 Kč a žalované vznikla povinnost právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 1 950 Kč do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do [datum] Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 10 950 Kč (viz smlouva o úvěru, dodatek ke smlouvě o úvěru, obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Pro případ, že žalovaná částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou upomínku (viz čtvrtý odstavec na třetí straně smlouvy o úvěru, obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Částku ve výši 3 000 Kč poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy [právnická osoba], částku ve výši 6 000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na její bankovní účet dne [datum] (viz smlouva o úvěru, výpis z účtu – potvrzení čerpání úvěru). Žalovaná sjednanou částku nevrátila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala upomínkami ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (viz upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně s účinností od [datum] postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]). Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzvána k úhradě dlužné částky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odst. 3 téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená</i> <i>10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru a dodatek k této smlouvě, na základě čehož žalované vznikla povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu, paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů na zastoupení advokátem, které představuje odměna za tři úkony právní služby ( (i) převzetí a příprava zastoupení, (ii) návrh ve věci samé a (iii) jednoduchá výzva k plněné) po 300 Kč (150 Kč v případě jednoduché výzvy k plnění) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 11 odst. 2 písm. h) a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), a jeho hotových výdajů nahrazovaných v paušální výši 100 Kč za každý ze shora uvedených třech úkonů právní služby podle § 14b odst. 2 a. t. Dále jsou náklady právního zastoupení podle § 151 odst. 2, věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 221 Kč Celkem tak soud přiznal částku ve výši 2 071 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů