6 C 219/2021-62 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zákazu provádění stavby na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Vlastníky pozemku parc. [číslo] jsou žalovaní, žalobkyně je vlastníkem sousedních pozemků (s žalovaným pozemkem sdílí společnou hranici), a to pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba s číslem popisným [číslo], to vše v k. ú. a obci [obec]. Žalovaní bez jakéhokoliv povolení stavebního úřadu (nebo jiného správního orgánu) staví na svém pozemku rodinný dům, včetně přípojek elektrické energie, vodovodní a splaškové kanalizace, tepelného čerpadla, komínu a klimatizační jednotky. Dále na pozemku staví komunikaci o délce asi 50 metrů. Městským úřadem Úvaly bylo dne 29. 6. 2020 zahájeno řízení o vydání společného povolení na stavbu rodinného domu, včetně domovních přípojek energie a kanalizace, tepelného čerpadla, oplocení, zpevněné plochy pro parkování osobního automobilu a zpevněné přístupové plochy. Řízení je vedeno pod sp. zn. K /5197/2020 SU/Ede a dosud nebylo skončeno. Dále probíhá řízení o schválení stavebního záměru na prodloužení vodovodního řadu včetně přípojek a na prodloužení kanalizační stoky včetně přípojek pro pozemek žalovaných. Dne 23. 4. 2020 byl Městským úřadem Brandýs nad Labem - Stará Boleslav záměr schválen (rozhodnutí č. j. M OŽP-40455/2020-), Krajským úřadem Středočeského kraje však bylo dne 11. 3. 2021 toto rozhodnutí zrušeno (rozhodnutí č. j. 007782/2021/KUSK). Dne 27. 9. 2021 bylo toto řízení přerušeno za účelem doplnění potřebných dokladů. Dne 23. 6. 2021 vydal Krajský úřad Středočeského kraje na podnět žalobkyně opatření proti nečinnosti sp. zn. SZ 045426 2021 ÚSŘ/FB, kterým přikázal Městskému úřadu Úvaly, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení přípisu vyzval stavebníka předmětné stavby k účasti na kontrolní prohlídce, kterou provede za účelem prověření podnětu žalobkyně ohledně provádění přípojek elektrické energie a přístupové cesty bez povolení stavebního úřadu. Městský úřad Úvaly však zůstal nečinný, Krajský úřad Středočeského kraje proto splnění této povinnosti urgoval dne 12. 10. 2021 s výzvou k bezodkladnému zaslání informace o splnění příkazu proti nečinnosti. Pokud je žalobkyni známo, do dne podání žaloby městský úřad nijak nereagoval. Byť dosud nebylo rozhodnuto ani o stavebním záměru na prodloužení vodovodu a kanalizace, ani o povolení stavby (a nebyly tak vypořádány námitky žalobkyně ve stavebním řízení), žalovaní započali dne 7. 10. 2021 se stavbou rodinného domu a přístupové cesty. Žalobkyně se obrátila téhož dne na stavební úřad, který jí dne 22. 10. 2021 sdělil, že 18. 10. 2021 byla vydána výzva k bezodkladnému zastavení prací a bylo zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby. Žalovaní však přes tyto kroky stavebního úřadu dále ve stavbě pokračují. Dne 25. 10. 2021 zdokumentovala provádění stavby též Městská policie Šestajovice. Žalovaní staví každý den včetně víkendu od časných ranních do pozdních večerních hodin. Žalovaní provedli výkop pásů, vložení průchodů na sítě, betonáž a vytažení základových pásů po obvodu do výšky za pomocí betonových tvárnic a betonáž základové desky. Dne 27. 10. 2021 pak bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání, v němž je potvrzeno, že žalovaní ve stavbě i nadále pokračují. Prováděním stavby dochází k zásahu do práv žalobkyně. Stavební dokumentace předložená v rámci stavebního řízení, z níž žalobkyně čerpá své informace, je neúplná a rozporuplná. Podle věcného břemene zapsaného v katastru nemovitostí má na pozemku žalovaných vzniknout příjezdová komunikace pro pozemky třetích osob. Projektová dokumentace, ani požárně bezpečnostní řešení stavby však s dopravní obslužností dalších pozemků nepočítají. Chybí též vyjádření silničního úřadu, hasičského záchranného sboru, odboru územního plánování a odboru životního prostředí. Příjezdová komunikace však může ztížit či dokonce znemožnit příjezd dopravních vozidel včetně vozidel hasičských. Dále může dojít k porušení limitů hlukové zátěže, způsobit problémy s odvodněním pozemků, změnit odtokové poměry a vsakování srážkových vod. Vznik imisí (hlukových či ve formě kouře a dýmu) lze očekávat od tepelného čerpadla, klimatizační jednotky a komínu; jejich poloha a vyústění však nejsou v dokumentaci dostatečně podloženy. Dále hrozí nebezpečí vhledu a ztráty soukromí. Žalobkyni bylo vydáno dne 30. 7. 2021 rozhodnutí o schválení stavebního záměru na stavbu zimní zahrady a oplocení. Stavbou zimní zahrady se stavba žalobkyně přiblíží společné hranici s pozemkem žalovaných a stavba žalovaných je jen 3 metry od hranice pozemků. Z oken, příp. pochozí střechy budou mít žalovaní volný výhled na pozemek žalobkyně. Tím navíc nebude dodržena minimální odstupová vzdálenost mezi stavbami. Stavba s ohledem na její umístění a způsob jejího provádění nevyhovuje požadavkům stavební statiky a hrozí její zřícení. Dále bude žalobkyně omezena stínem, který bude stavba vrhat, přičemž okna domu žalobkyně jsou vedena směrem k prováděné stavbě. V důsledku stavby při zohlednění budované přípojné komunikace dojde k přesažení limitů zastavěnosti území a je zde zásadní nebezpeční změny odtokových poměrů ve smyslu § 1019 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), neboť na pozemku žalovaných nebude dostatečná plocha pro vsakování. Vybudování příjezdové komunikace k pozemku žalovaných a sousedním pozemkům pak dojde k imisím hlukovým, prachovým a kouřovým, což bude negativně ovlivňovat užívání nemovitostí žalobkyně. Územní, ani stavební řízení nebylo pravomocně skončeno a námitky žalobkyně nebyly vypořádány, žalovaní se nezajistili proti žalobkyni cestou práva, přičemž v důsledku provádění stavby dojde pravděpodobně ke vzniku imisí. Žaloba byla též podána v zákonné lhůtě 6 týdnů od doby, kdy se žalobkyně dozvěděla o provádění stavby. Žalobě je možno vyhovět i přesto, že stavební úřad žalobkyni de facto vyhověl sám a zakázal provádění stavby. Je třeba poukázat na oddělenost práva soukromého a veřejného. Sám zákon počítá pouze s jedním propojením řízení o žalobě z rušené držby a stavebního řízení, a to že není možné žalobci vyhovět z důvodu, že žalobce neuplatnil námitky v rámci stavebního řízení. V případě, že by rozhodnutí stavebního úřadu představovalo překážku pro rozhodnutí soudu, bylo by ustanovení § 1004 o. z. obsolentní, neboť by nemohlo být nikdy využito. Vymahatelnost správního rozhodnutí je navíc oproti vymahatelnosti rozhodnutí civilního ztížena, stavební úřad mnohdy svá rozhodnutí nevykonává. V případě, že bude žalobkyni vyhověno, je jen na ní, aby se prostřednictvím exekuce domáhala výkonu rozhodnutí. V tomto odkazuje na usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 376/2017-66, kdy bylo žalobě z rušené držby vyhověno i přesto, že byla dána stavebním úřadem výzva k ukončení stavebních prací. Městský soud přihlédl k tomu, že stavba, která byla realizována, neodpovídala stavbě, která byla schválena, a žalobce v dané věci nemohl uplatnit námitky ve stavebním řízení. Žalobkyně navíc žalovaným nevěří v tom, že budou výzvu stavebního úřadu respektovat, ostatně stavba je prováděna i nadále. Žalovaní vyvolali protiprávní stav, ze kterého by podle § 6 o. z. měli nést odpovědnost. Pro dokreslení situace pak žalobkyně uvádí, že v okolí se nachází pozemky tří osob, které se vzájemně znají a používají společnou techniku, všichni pak vystupují ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Kromě žalovaného 1) pak jde o ředitele marketingu této společnosti pana [příjmení] a paní [příjmení], kdy faktickým správcem jejího pozemku je pan [příjmení] z téže společnosti. Na všech těchto pozemcích probíhá stavební činnost bez povolení (přístupové cesty, elektropřípojky, základová deska). Stavba na pozemku paní [příjmení] byla povolena dodatečně, u stavby na pozemku pana [příjmení] bylo nařízeno odstranění stavby, což však nebylo respektováno. 2. Žalovaní k žalobě uvedli, že jejich pozemek je umístěn v ploše, která je územním plánem určena pro nízkopodlažní bydlení, tedy zejména pro stavbu rodinných domů o maximálně dvou nadzemních podlažích a podkroví nebo dvou nadzemních podlažích a rovné střechy. Pozemek žalobkyně sousedí ze dvou stran s pozemky, na nichž již rodinné domy postaveny byly, z jedné strany s pozemní komunikací a z jedné strany s pozemkem žalovaných. V oblasti jsou rodinné domy stavěny již několik let. V oblasti je běžné, že domy mají různé druhy vytápění či chlazení (pevná paliva, krby, elektřina, tepelná čerpadla, klimatizace) a že každá domácnost vlastní několik vozidel pro dojíždění do zaměstnání. Pozemky jsou vůči sobě ve vodorovné ploše. Dům žalovaných bude mít jen jedno nadzemní podlaží, maximální výška střechy bude 4,37 metru. Dispozice domu bude 5+kk s technologickou místností a garáží, hrubá podlažní plocha činí 208 m2. Dům bude vytápěn elektřinou, příležitostně (během slavnostních chvil) krbem. V domě bude umístěna klimatizační jednotka. Vystavěna bude i zpevněná plocha pro stání jednoho vozidla. V nejbližším bodě má být dům vzdálen od pozemku žalobkyně 3,5 metru,