Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1004

§ 1004 občanský zákoník – Právo držitele nemovité věci

Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 1004 občanského zákoníku upravuje právo držitele nemovité věci domáhat se zákazu provádění stavby, pokud je touto stavbou ohrožen ve své držbě nebo se důvodně obává vážných následků, a stavebník se proti němu nezajistí cestou práva. Pokud je vaše držba nemovitosti ohrožena stavbou souseda (např. hrozí poškození vašeho pozemku nebo domu), můžete se u soudu domáhat, aby soud zakázal provádění této stavby. (§ 1004 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)

Klíčová fakta

  • Týká se: soud, žalobce, žalovaný, stavebník
  • Odkazuje na: § 1013
  • Judikatura: na § 1004 odkazuje 22 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od
  • Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

(2) Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud je vaše držba nemovitosti ohrožena stavbou souseda (např. hrozí poškození vašeho pozemku nebo domu), můžete se u soudu domáhat, aby soud zakázal provádění této stavby.
  • Soud může zakázat provádění stavby, dokud o věci nerozhodne, ale v určitých případech (např. hrozí-li přímé nebezpečí nebo stavebník poskytne záruku) nemusí stavbu zakázat, pokud žalobce neposkytne záruku za případné škody způsobené zákazem.
  • Toto právo se týká situací, kdy stavebník nejedná v souladu s právem a nehledá dohodu nebo řešení s ohroženým držitelem.

Na co si dát pozor

  • Nemůžete se domáhat zákazu stavby, pokud jste měli možnost vznést námitky v rámci správního řízení o povolení stavby (např. ve stavebním řízení) a tuto možnost jste nevyužili.
  • Soud nemusí stavbu zakázat, pokud stavebník poskytne přiměřenou jistotu, že uvede věc do původního stavu a nahradí škodu, a vy jako žalobce neposkytnete jistotu za případné následky zákazu stavby.
  • Tento paragraf se týká ochrany držby před prováděním stavby; pro odstraňování stavby platí obdobně podle § 1005.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 1004

22
NS
Nejvyšší soud
16. 7. 2020
NS
Nejvyšší soud
30. 3. 2020
NS
Nejvyšší soud
21. 8. 2019
ÚS
Ústavní soud
7. 5. 2024
ÚS
Ústavní soud
13. 3. 2024
ÚS
Ústavní soud
27. 6. 2023
NSS
Městský soud v Praze
10. 6. 2025
NSS
Nejvyšší správní soud
18. 5. 2020
NSS
Nejvyšší správní soud
29. 5. 2019
Trend citací § 1004 v rozhodnutích
1718192022232425

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 1004 zákona 89/2012 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 1004

Přestože se nejedná o rozhodnutí přímo o meritu věci, odvolací soud v napadeném rozhodnutí zcela správně posoudil, že se žalobkyně podanou žalobou domáhá ochrany rušené držby a vydání zákazu provádění stavby ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku (§ 1003 a § 1004 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

22 Cdo 1093/2020 · Nejvyšší soud · 16. 7. 2020

Poukázal též na speciální ustanovení § 1004 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen „o. z.“, umožňující podání žaloby na ochranu držby, což žalobce neučinil.

22 Cdo 162/2020 · Nejvyšší soud · 30. 3. 2020

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce (dále „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“). Tvrdí, že v „rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena otázka ust. § 1013 a 1042, resp. § 1004 a 1020 obč. zákoníku.“ Jako dovolací důvod uplatňuje nesprávné právní posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Dovolatel nejprve zdůraznil, že se nedomáhá pouhé ochrany držby, nýbrž ochrany vlastnického práva, které je bezprostředně …

22 Cdo 4348/2018 · Nejvyšší soud · 21. 8. 2019

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 14b Tvrzení navrhovatelek (Nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2)§ 36 ÚČINNOST (Zákon o mezinárodní spolupráci při správ)§ 8 Účinnost (Vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti)§ 84 ÚČINNOST (Vyhláška o podrobnostech nakládání s odp)§ 14 Účinnost (Zákon o správních poplatcích)