ECLI: ECLI:CZ:OSPY:2022:21.C.90.2021.1 Datum: 2022-03-22 Předmět: o zaplacení 58.164,50 Kč s příslušenstvím, Ustanovení: ["§ 31 z. č. 191/2020 Sb.", "§ 29 z. č. 191/2020 Sb.", "§ 2275 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2239 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2215 z. č. 89/2012 Sb."] ["uznání dluhu""smlouva nájemní""dlužné nájemné""podnájem"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 58.164,50 Kč s příslušenstvím,. Aplikuje: § 31 (191/2020 Sb.), § 29 (191/2020 Sb.), § 2275 (89/2012 Sb.), § 2239 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 5. 3. 2021 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 58.164,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi ní jako nájemcem a žalovaným jako podnájemcem byla dne 28. 4. 2015 uzavřena smlouva o podnájmu nemovitostí, na jejímž základě přenechala od 1. 5. 2015 pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemek par. č. , Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, . Za užívání nemovitostí se žalovaný zavázal platit podnájemné ve výši 24.000 Kč a zálohy na platbu za vodné a stočné ve výši 500 Kč měsíčně vždy do 25. dne předešlého měsíce (tedy dopředu). Dne 22. 9. 2020 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal, že nemovitosti užívá od 28. 4. 2015. Dne 14. 12. 2020 předal žalovaný žalobkyni nemovitosti zpět, v důsledku čehož došlo k zániku podnájemního vztahu. O této skutečnosti byl dne 14. 12. 2020 sepsán protokol o předání nemovitostí. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dále specifikovaných splatných peněžitých plnění. Na podnájemném za měsíc květen 2020, splatném dne 25. 4. 2020, dluží žalovaný částku ve výši 11.000 Kč, na podnájemném za měsíc červen 2020, splatném dne 25. 5. 2020, dluží částku ve výši 14.000 Kč, na podnájemném za měsíc červenec 2020, splatném dne 25. 6. 2020, dluží částku ve výši 3.100 Kč, na podnájemném za měsíc srpen 2020, splatném dne 25. 7. 2020, dluží částku ve výši 4.000 Kč, na podnájemném za měsíc listopad 2020, splatném dne 25. 10. 2020, dluží částku ve výši 12.000 Kč. Podnájemné za část měsíc prosinec 2020 (od 1. 12. 2020 do 14. 12. 2020), splatné dne 25. 11. 2020, neuhradil žalovaný ani částečně (10.838,70 Kč). Žalovaný tak na podnájemném dluží celkem částku ve výši 54.938,70 Kč. Vedle podnájemného dluží žalovaný žalobkyni i na zálohách za období duben 2020, květen 2020, červen 2020, červenec 2020, srpen 2020 a listopad 2020, vždy po 500 Kč. Dále dluží zálohu za část měsíce prosinec 2020 (od 1. 12. 2020 do 14. 12. 2020), ve výši ve výši 225,80 Kč. Žalovaný tak na zálohách dluží celkem částku ve výši 3.225,80 Kč. Celková dlužná částka tak činí 58.164,50 Kč. Dohodou o uznání žalovaný co do důvodu i výše uznal část těchto závazků ve výši 44.600 Kč. Účastníci pro případ prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku ze smlouvy o podnájmu sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý i započatý den trvání prodlení.2. Žalovaný ve vyjádření z 9. 5. 2021 namítal, že ve výpočtu dlužné částky byla zohledněna splátka ve výši 10.000 Kč, kterou uhradil dne 25. 11. 2020, ale nikoli druhá splátka ve výši 8.000 Kč, kterou uhradil dne 31. 12. 2020. Podnájem byl z ½ sjednán za účelem bydlení a z ½ za účelem podnikání. V domě měl kancelář a přijímací provozovnu pro svoje klienty. Částka 12.000 Kč (1/2 z 24.000 Kč) měsíčně tak představovala podnájem provozovny. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo dotační vlny s názvem Dotace Nájemné Covid. Jednou z jejich podmínek bylo čestné prohlášení majitele nebo podnajímatele nemovitosti, že osoba, která o dotaci žádá, v této nemovitosti měla svoji provozovnu. První vlna Covid nájemné byla od dubna do května 2020. Žalobkyně s ním na jejím získání spolupracovala a dodala mu čestné prohlášení, díky čemuž byly splněny všechny podmínky první Covidové vlny. MPO mu zaslalo částku 18.000 Kč na pokrytí nájmu. Žalobkyně mu znemožňuje získat částku 32.709 Kč v rámci druhé a třetí vlny dotace Covid nájemné, a to tím, že sabotuje dodání čestných prohlášení. Zúčastnění se druhé vlny by mu přineslo částku ve výši 18.000 Kč a třetí vlna dotace Covid nájemné částku ve výši 14.709 Kč. Má za to, že pokud žalobkyně odmítá spolupracovat na speciálním vládním nařízení, odmítá částku 32.709 Kč. MPO mu dalo lhůtu pro dodání čestných prohlášení do konce května 2021. Prosí soud, aby žalobkyni přiměl k dostání její povinnosti vydat mu potvrzení pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, že v době v době 3. a 4. kvartálu 2020 měl v , Anonymizováno, svoji provozovnu a firmu, pokud tyto peníze chce, anebo aby jej od povinnosti doplatit žalobkyni tuto částku osvobodil. Nesouhlasí s tím, aby hradil jakékoliv soudní náklady. Necítí se zodpovědný za dluhy, které vznikly v Covidové době a které stát kompenzuje.3. Žalobkyně v podání z 6. 7. 2021 potvrdila, že jí žalovaný uhradil dne 31. 12. 2020 částku ve výši 8.000 Kč. Žalobkyně započetla tuto splátku na nejstarší splatnou jistinu, tedy dlužnou zálohu na vodu za měsíc duben 2020 ve výši 500 Kč a ve zbylém rozsahu (v částce 7.500 Kč) na dlužné podnájemné za měsíc květen 2020. Žalobkyně vzala proto žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 8.000 Kč, úroků z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky ve výši 500 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky ve výši 7.500 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení. Podpora dle programů Ministerstva průmyslu a obchodu „COVID nájemné II“ a „COVID nájemné III“ náleží výlučně tam blíže specifikovaným oprávněným žadatelům – nájemcům či podnájemcům (uživatelům nemovitostí, které jsou užívány pro podnikatelské účely), kteří splní podmínky těchto výzev. V obou případech se jedná o nenárokovou podporu. Žalobkyně podporu z těchto programů obdržet nikdy nemohla, neboť nebyla a nemohla být oprávněným žadatelem. Ze stejného důvodu nemohla žalobkyně podporu ani odmítnout. Žalobkyně nesouhlasí s tím, aby byl žalovanému poskytnut splátkový kalendář. Vztahy mezi účastníky se v průběhu posledních let zhoršily. Žalovaný započal porušovat své závazky ze smlouvy již v úvodu roku 2017, a to dokonce tak, že již na jaře roku 2017 došlo z důvodu dluhu na podnájemném k úplnému vyčerpání jistoty (kauce) ve výši 48.000 Kč. Tuto jistotu pak žalovaný již nikdy nedoplnil. Žalovaný nadto nemovitosti užíval zcela zjevně v rozporu se svými zákonnými a smluvními povinnostmi a nemovitosti a jejich vybavení značně poškodil.4. V doplňujícím vyjádření z 8. 11. 2021 žalobkyně poukazovala na to, že žalovaný plní své procesní povinnosti selektivě. Žalovaný odmítá navštívit soud a činí vůči němu pouze distanční úkony. Navzdory údajným výpadkům paměti sepisuje rozsáhlá podání, ve kterých detailně popisuje údajná příkoří, která na něm žalobkyně a další osoby v minulosti napáchaly. Oproti tomu ani na chvíli neváhá navštívit svoji ošetřující lékařku, může-li tato návštěva zmařit soudní jednání. Splátkový kalendář nelze žalovanému přiznat nejen s ohledem na finanční prostředky, které byly a budou připsány na jeho bankovní účty, ale i s ohledem na zjevně účelový převod bytové jednotky na osobu blízkou na základě smlouvy darovací ze dne 22. 12. 2020.5. Ve vyjádření z 15. 11. 2021 žalovaný vysvětloval, proč daroval byt synovi. V dalším vyjádření z 16. 11. 2021 žalovaný uváděl, že neodmítá žalobkyni uhradit dlužné podnájemné, ale odmítá jí zaplatit částku, kterou svou nespoluprácí nechala propadnout. První dotace byla uznána oprávněnou a žalobkyni jí ve dvou splátkách převedl.6. V doplňujícím vyjádření z 8. 2. 2022 žalovaný namítal, že podmínkou pro uplatnění podpory COVID – Nájemné bylo doložení čestného prohlášení od pronajímatele o trvajícím nájemním vztahu. Z důvodu nečinnosti pronajímatele žalovaný nedosáhl na možnou podporu COVID – Nájemné, které by, i s ohledem na předchozí obdržení podpory v první vlně, s jistotou dosáhl. Takovéto jednání považuje žalovaný na hranici dobrých mravů, rovněž pak argument, ve kterém žalobkyně tvrdí, že se jedná o nenárokovou podporu. Podpora COVID – Nájemné nebyla určena na jiné výdaje než na úhradu nájemného a v případě, že by je žalovaný použil na jiné účely, stal by se objektem kontroly ze strany finančního úřadu, která by nutně vyústila v povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky. Žalovanému z tohoto důvodu vznikla škoda, kterou započítává oproti nároku žalobkyně na zaplacení nájemného a navrhuje, aby soud v tomto rozsahu žalobu zamítl. Žalovaný považuje ujednání o smluvním úroku z prodlení za neplatné ujednání, neboť při sjednání nájemní smlouvy vystupoval jako fyzická osoba, přičemž dostal souhlas s umístěním provozovny do domu, který rovněž využíval k bydlení. Předmětný smluvní úrok z prodlení podstatně převyšuje zákonný úrok z prodlení. Žalovaný v této souvislosti poukazoval na ustanovení § 2239 o. z. a § 29 zákona č. 191/2020 Sb. Žalovaný nemohl z důvodu pandemie Covid plnit včasně své závazky vyplývající z podnájemní smlouvy, neboť má dlouhodobé zdravotní komplikace a byl nucen se na dlouhou dobu izolovat od kontaktů s lidmi, což samozřejmě postihlo i jeho podnikání, včetně možnosti plnit včas své závazky. Žalobkyně nemá nárok na požadovaný smluvní úrok z prodlení, neboť dle předmětného ustanovení lze žádat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci nutno přihlížet i k uplatněnému příslušenství pohledávky, např. dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 2
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.