36 C 11/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 3 773,34 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nároku dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), tedy náhrady jedné třetiny toho, co za žalovaného plnila právní předchůdkyně žalobkyně, [ulice] kancelář pojistitelů. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 27. 1. 2020 způsobil vozidlem Opel, [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, dopravní nehodu, při které způsobil škodu ve výši 8 900 Kč na vozidle Toyota, [registrační značka]. Protože žalovaný neuzavřel k uvedenému vozidlu k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uhradila vzniklou škodu Česká kancelář pojistitelů podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Česká kancelář pojistitelů v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila částku v celkové výši 11 320 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 773,34 Kč. Na základě shora uvedených skutečností v souladu se zněním § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uplatnila Česká kancelář pojistitelů po žalovaném, dopisem ze dne 22. 6. 2020 nárok na náhradu v celkové výši 3 773,34 Kč a stanovila lhůtu k úhradě do 22. 7. 2020. Žalovaný však neuhradil ničeho. V daném případě odpovídá žalovaný za vzniklou škodu jako provozovatel vozidla na základě § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a jako řidič vozidla na základě § 2910 o. z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 8. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 27. 1. 2020 žalovaný způsobil vozidlem Opel, [registrační značka], škodu ve výši 8 900 Kč na vozidle Toyota, [registrační značka], a to tím, že nacouval do vozidla poškozeného (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne 27. 1. 2020, fotodokumentací vozidel, zápisem o prohlídce vozidla dne 30. 1. 2020, likvidační zprávou ŠU č. 2020 [číslo], posudkem/kalkulací ze dne 24. 4. 2020, č. 2020 [číslo], daňovým dokladem ze dne 18. 3. 2020, [číslo] 2020 a účtem za hotové ze dne 19. 3. 2020). Protože žalovaný, jako vlastník vozidla [registrační značka], neměl v době způsobení dopravní nehody uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti k uvedenému vozidlu, uhradila Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniklou věcnou škodu poškozenému vozidlu [registrační značka] ve výši 8 900 Kč a dále byl [právnická osoba] s.r.o. [obec] kanceláři pojistitelů vyúčtován poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 420 Kč s tím, že poškozenému vozidlu [registrační značka] nebylo uhrazeno žádné pojistné plnění (prokázáno likvidační zprávou ŠU č. 2020 [číslo], výpisem z databáze pojistných smluv, stanovením výše skutečné škody vozidla, oznámením o ukončení škodné události poškozenému ze dne 21. 5. 2020, prohlášením o výši odměny za likvidaci škodních událostí a detaily transakce pro závazek [číslo] a [číslo]). Dopisem ze dne 22. 6. 2020 Česká kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného k úhradě jedné třetiny vyplaceného plnění ve výši 3 773,34 Kč, a to ve lhůtě do 22. 7. 2020 (prokázáno dopisem ze dne 22. 6. 2020). Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 (prokázáno dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 včetně přílohy [číslo]). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 24. 8. 2020 (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2020). Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní upomínka (prokázáno sledovačem zásilek). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 7. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. 9. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. 10. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 11. Podle § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku. 12. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [ulice] kancelář pojistitelů poskytuje z garančního fondu poškozenému: plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 13. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká [obec] kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 18. Soud má na základě výše uvedeného za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně podle § 1879 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivn