4 C 170/2019 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou soudu dne 16. 5. 2019, ve znění jejích změn (rozšíření) ze dne 4. 2. 2021 a ze dne 10. 2. 2022, připuštěných usnesením ze dne 4. 3. 2021 č. j. 4 C 170/2019-68 a ze dne 28. 4. 2022 č. j. 4 C 170/2019-163, se žalobce domáhal zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. rozsudku. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], k. ú. [obec] (dále jen předmětná nemovitost); velikost podílu žalobce činí 2/3 a velikost podílu žalovaného 1/3. V domě [adresa] se nacházejí obytné prostory o velikosti 54 m2, nebytové prostory v minulosti využívané jako prodejna se skladem o velikosti 65 m2, prostory sloužící pro provoz restaurace s kuchyní a sklepem o velikosti 200 m2 a půda, celkem se jedná o prostory o velikosti cca 450 m2. Dne 30. 9. 2015 uzavřeli účastníci tzv. smlouvu o nájmu nebytových prostor (fakticky dohodu spoluvlastníků o užívání předmětné nemovitosti), na základě které žalobce přenechal k výlučnému užívání žalovanému předmětnou nemovitost i v rozsahu svého spoluvlastnického podílu za částku ve výši 10 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do posledního dne v kalendářním měsíci. Smyslem předmětné smlouvy bylo užívání celé předmětné nemovitosti výlučně žalovaným s tím, že žalobce jako většinový spoluvlastník se jejího užívání zdrží. Žalovaný za užívání předmětné nemovitosti řádně sjednanou úplatu nehradil (do konce listopadu 2015 žalobce úplatu nepožadoval z důvodu prováděných úprav předmětné nemovitosti žalovaným pro provoz restaurace), výše dluhu za užívání předmětné nemovitosti činí za období od prosince 2015 do konce ledna 2022 částku 740 000 Kč (74 měsíců x 10 000 Kč), který žalobce požaduje včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých měsíčních částek dle smlouvy. Ve smlouvě ze dne 30. 9. 2015 si účastníci dále sjednali v případě porušení povinnosti řádné úhrady za užívání předmětné nemovitosti smluvní pokutu ve výši 0,05% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z jednotlivých dlužných částek měsíční úplaty za užívání ve výši po 10 000 Kč, od data prodlení s jednotlivými požadovanými úhradami do 31. ledna 2022, celkem v částce 384 515 Kč. Žalobce dále poukázal na to, že v době, kdy předmětnou nemovitost užíval dle smlouvy z 30. 9. 2015 výlučně žalovaný, žalovaný odebíral a spotřebovával elektrickou energii pro předmětnou nemovitost od společnosti [právnická osoba] (později [právnická osoba]). V nemovitosti byly dva elektroměry, jeden pro prostory restaurace a prodejny a jeden pro obytné prostory. Původní smlouvu o dodávce elektřiny pro obytné prostory předmětné nemovitosti se společností [právnická osoba] uzavíral žalobce, žalovaný se ve smlouvě z 30. 9. 2015 zavázal na sebe převést všechny závazky ze smlouvy o dodávce elektřiny. Žalovaný v rozporu se smlouvou z 30. 9. 2015 na sebe práva a povinnosti ze smlouvy o dodávce elektřiny i pro obytné prostory nepřevedl. Za období 3. 3. 2016 – 1. 3. 2017 vystavila společnost [právnická osoba] žalobci vyúčtování - fakturu za dodávky elektřiny na částku 21 594 Kč se splatností 20. 3. 2017. Žalovaný uhradil pouze 4 platby po 2 500 Kč (11. 5. 2018, 25. 6. 2018, 9. 8. 2018, 1. 10. 2018). Neuhrazeno zůstalo 11 954 Kč. Za období 2. 3. 2017 – 13. 9. 2017 vyfakturovala [právnická osoba] za dodávky elektřiny částku 4 295 Kč, splatnou 16. 10. 2017, na kterou žalovaný nic nezaplatil. Obě vyúčtování byly zasílány na adresu předmětné nemovitosti a žalovaný o jejich doručení ani o tom, že platby za jím spotřebovanou elektřinu nehradí, žalobce neinformoval. Z důvodu prodlení s úhradou za dodávky elektřiny zahájila společnost [právnická osoba] řízení u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 259/2018 o zaplacení částky 16 249 Kč s příslušenstvím. V rámci mimosoudní dohody žalobce zaplatil označené společnosti částku 16 249 Kč na jistině a 6 430,95 Kč na náhradě nákladů řízení. Žalobce zároveň v řízení vynaložil další náklady za zastupování advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], která učinila v řízení 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání odporu a účast na ústním jednání konaném dne 7. 3. 2019 v částce 5 340 Kč), dále účtovala tři režijní paušály po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas 400 Kč, cestovné za účelem dostavení se k jednání a náhradu za opotřebení vozidla (508,40 Kč a 164,64 Kč), vše zvýšené o 21 % DPH, celkem odměna a náklady zastupující advokátky žalobce činily částku 8 849 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném částku 16 249 Kč, kterou zaplatil společnosti [právnická osoba] za dodanou elektřinu spotřebovanou žalovaným jako bezdůvodné obohacení, a dále částku 6 430,95 Kč (požadovanou v zaokrouhlené výši 6 431 Kč), uhrazenou společnosti [právnická osoba] na náhradě nákladů soudního řízení a částku 8 849 Kč jako vlastní náklady výše vedeného řízení, které vznikly jako následek porušení smluvní povinnosti žalovaného převést na sebe podle smlouvy z 30. 9. 2015 závazky z dodávky elektřiny a ani jím spotřebovanou elektřinu neuhradil. Žalovaný byl opakovaně žalobcem vyzýván k úhradě nájemného (plateb za užívání předmětné nemovitosti), žalovaný si byl svého závazku vědom, od března 2018 sliboval žalobci, že svůj závazek (který v emailu ze dne 20. 3. 2018 také uznal) uhradí z prodeje předmětné nemovitosti. Řízení u katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva bylo však v dubnu 2019 zastaveno, tehdy si žalobce definitivně uzavřel, že žalovaný svůj závazek dobrovolně neuhradí. S ohledem na § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uvedeným jednáním žalovaného (z důvodu mimosoudního jednání účastníků) došlo k stavění promlčecí lhůty v období 20. 3. 2018 – 31. 3. 2019, a tudíž v době podání žaloby nebyl nárok žalobce ani zčásti promlčen. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítl promlčení všech uplatněných nároků žalobce, neboť žaloba byla podána až v květnu 2019 Smlouvu ze dne 30. 9. 2015 žalovaný považuje za neplatnou z důvodu neurčitosti předmětu nájmu. Podle názvu smlouvy se má jednat o smlouvu o nájmu nebytových prostor, ale podle textu smlouvy (čl. I) se žalovanému pronajímá vlastnický podíl žalobce, a to na objektu [adresa] v obci [obec]. Předmětem nájmu měl být dále veškerý hmotný majetek a zařízení, jehož seznam měl být součástí předávacího protokolu, který však nikdy nebyl vyhotoven. Z čl. II smlouvy se podává, že se dávají do nájmu nebytové prostory dle čl. I, k využití pro podnikatelské účely. Není tak zřejmé, co se přenechává k užívání a jakým způsobem (vlastnický podíl žalobce není nijak specifikován, stejně tak i nebytové prostory, mezi spoluvlastníky není možné přenechat užívání spoluvlastnického podílu nájemní smlouvou). Předmětem smlouvy z 30. 9. 2015 mělo být i podle žalovaného užívání celé předmětné nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce včetně vybavení (viz sdělení žalovaného v protokolu o jednání ze dne 2. 8. 2021), ale předpokladem toho bylo právě vyhotovení předávacího protokolu, k čemu mezi účastníky nedošlo. Podle následné dohody účastníků měl žalovaný užívat předmětnou nemovitost pouze v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, užíval proto pouze prostory určené pro provoz restaurace, kterou převzal po předchozím provozovateli. Odmítl, že by si účastníci sjednali smluvní pokutu nebo penále za porušení povinnosti hradit za užívání úplatu, uvedené ustanovení smlouvy je navíc neurčité, neboť není zřejmé, z jaké částky mělo být počítáno. V čl. IV. smlouvy ze dne 30. 9. 2015 sice byla povinnost žalovaného převést na sebe služby dodavatelů, ale v předávacím protokolu měly být zachyceny stavy měřidel, k čemu opět nedošlo. Konečně poukázal na to, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je také stavba [adresa], dále podílovým spoluvlastníkem (o velikosti podílu ½) pozemku parc. [číslo] na němž stavba [adresa] také částečně stojí a dalších přilehlých pozemků (parc. [číslo]), nebylo tak možné žalovanému pronajmout např. pozemek v jeho výlučném vlastnictví. Pokud jde o nárok na bezdůvodné obohacení za účtovanou dodávku elektřiny společností [právnická osoba] a náhradu škody za náklady vzniklé v soudním řízení vedeném společností [právnická osoba], žalovaný nebyl účastníkem smlouvy o dodávce elektřiny a nikdy s žalobcem neuzavřel žádnou smlouvu, podle které by měl převzít závazky žalobce od označené společnosti, neexistuje předávací protokol o převzetí elektroměru ani o stavu měřidel. Žalovaný neměl žádné informace o vedení řízení společnosti [právnická osoba] proti žalobci, o dluhu nevěděl a nebyl o něm nikým vyrozuměn, žalovaný se tak nemohl ani účastnit soudního řízení (jako vedlejší účastník). Žalobce nesplnil svou prevenční povinnost k zabránění vzniku škody či jejího snížení a nemá tak právo na její náhradu. 3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce odmítl, že by mezi účastníky byla uzavřena jakákoliv jiná než předmětná dohoda. Spoluvlastnické podíly účastníků jsou ideální, není možné, aby se promítly do užíván