46 C 108/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal povolení nezbytné cesty formou služebnosti na pozemcích ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [číslo], a parc. [číslo] nacházejících se v [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek žalobce“) ve prospěch sousedícího pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované nacházejícího se v [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek žalované“) za náhradu 10 000 Kč. Žalobu odůvodnil zejména tím, že k pozemku žalobce není zřízena příjezdová cesta, pozemek žalobce není žádným způsobem napojen na veřejnou komunikaci, žalobce tedy k němu nemá zajištěn přístup, zejména motorovým vozidlem, což jej omezuje v jeho užívacím právu. Pozemek žalobce je v územním plánu obce zahrnut do zastavěného území a je vymezen jako plocha k bydlení. Do budoucna má tak žalobce v úmyslu postavit na pozemku žalobce rodinný dům, bez povolení nezbytné cesty však nebudou žalobci vydaná příslušná povolení v rámci stavebního řízení. Nejméně omezujícím řešením nastalé situace je pak vedení nezbytné cesty právě přes pozemek žalované, a to s ohledem na zastavění pozemků, které sousedí s pozemkem žalobce. Nezbytná cesta ve formě služebnosti by v sobě zahrnovala právo chůze a jízdy a odpovídala by parametrům příjezdové cesty podle stavebních předpisů, především pak podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a podle norem požární ochrany. Žalobce se snažil s žalovanou dohodnout mimosoudně, když ji oslovil s nabídkou několika možných řešení (smluvního zřízení věcného břemene za náhradu či odkupu části pozemku), avšak neúspěšně. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že pozemek žalované je pozemkem lesním o rozloze 143 299 m2, který je součástí dalšího komplexu tvořícího tradiční rekreační zázemí pro obyvatele [obec]. Žalovaná nikdy nikomu nebránila k přístupu k pozemku žalobce, pozemek žalované není a ani nemůže být oplocen, tedy jak žalobce, tak předchozí vlastníci pozemku žalobce měli zajištěn volný přístup lesem (tj. přes pozemek žalované), který je u objektu pro rodinnou rekreaci obvyklý a plně dostačující. Žalobce by se se stejnou žádostí mohl obrátit na vlastníky sousedních pozemků, jelikož např. přes sousední pozemek parc. [číslo] by měl žalobce cestu kratší a přístup přirozenější tak, aby nedocházelo k poškozování funkce lesa. Žalobce si byl přitom při přijímání daru, kterým byl právě pozemek žalobce, plně vědom řešení přístupu k pozemku žalobce, tedy že k němu není zřízena příjezdová cesta pro motorová vozidla. S odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1587/20 pak má žalovaná za to, že žalobce jednal hrubě nedbale, pokud se v době nabytí pozemku nezajímal o jeho zpřístupnění. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o jejich vlastnických právech ke shora uvedeným pozemkům, stejně tak o tom, že pozemek žalobce je přístupný lesem, tj. přes pozemek žalované. [příjmení] zůstalo především to, zda je možno se k pozemku žalobce dostat motorovým vozidlem. 4. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci, nacházející se v [katastrální uzemí], byly darovány [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] žalobci, svému vnukovi, který darované nemovité věci přijal. V darovací smlouvě je stavba označena č. ev. [číslo], nahlédnutím do katastru nemovitostí dostupného na [webová adresa] soud zjistil, že stavba je vedena nikoliv pod č. ev. [číslo], ale pod č. ev. [anonymizováno]. Mezi účastníky však nebylo sporu o tom, že na pozemku parc. [číslo] se skutečně nachází stavba pro rodinnou rekreaci a tato je předmětem tohoto řízení. 5. Z územního plánu bylo zjištěno, že pozemky žalobce jsou v návrhovém horizontu evidovány jako čistě obytné (OB), tedy jako plochy pro bydlení. 6. Z fotografií byla zjištěna situace na místě samém, a sice, že přes pozemek žalované vede lesní cesta až k pozemku žalobce, cesta je zjevně tvořena vyjetými koleji od motorových vozidel. 7. Z ortofotomapy bylo zjištěno, že vzdálenost mezi ulicí [anonymizována dvě slova], která je zpevněnou pozemní komunikací, a pozemkem žalobce je cca 50 m. 8. Z návrhu na zřízení příjezdové cesty ze dne [datum] a z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanou oslovil s nabídkou řešení přístupu k pozemku žalobce, a sice zřízením věcného břemene ve formě služebnosti nezbytné cesty a služebnosti inženýrských sítí nebo odkupem části pozemku žalované. Žalovaná nesouhlasila s žádným z navržených řešení. 9. Z předložalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu a dodejky a z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se před podáním žaloby opětovně obrátil na žalovanou s nabídkou možných řešení zpřístupnění pozemku žalobce, avšak neúspěšně. 10. Návrh žalobce na provedení důkazu geometrickým plánem, který však doposud nebyl ze strany žalobce předložen z důvodu jeho nevypracování, soud zamítl, jelikož s ohledem na právní názor soudu podpořený níže citovanou judikaturou byl tento důkaz nadbytečným. 11. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu věci: Žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [anonymizováno], a parc. [číslo] nacházejících se v [katastrální uzemí] Tyto pozemky žalobce nabyl darem od svého dědečka v roce 2020. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] nacházejícího se v [katastrální uzemí]. Pozemky obou účastníků spolu sousedí s tím, že pozemek žalované je pozemkem lesním a pozemek žalobce je územním plánem vymezen jako pozemek určený pro bydlení. K pozemku žalobce vede přes pozemek žalované lesní cesta. 12. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. 13. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. 14. Podle § 1033 odst. 1 o. z., obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2. 15. Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. 16. Ze shora citovaných ustanovení § 1029 až § 1033 o.z. plynou zákonné předpoklady pro zřízení nezbytné cesty, tedy a) že nemovitost vlastníka není dostatečně spojena s veřejnou cestou a b) z tohoto důvodu nemůže vlastník na této nemovitosti řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat. Nezbytnou cestou je přitom třeba zajistit přístup k veřejné cestě a je ji nutné zřídit vždy přes pozemek, který bude takovýmto zásahem nejméně zatížen způsobem, který je nepřirozenější, přičemž nesmí existovat žádná překážka daná § 1032 o.z. Nezbytná cesta pak musí být vlastníku panujícího pozemku (tj. pozemku, k němuž má být nezbytná cesta zřízena) zřízena způsobem, který je nezbytný pro obhospodařování takového pozemku. 17. Soud tuto optiku aplikoval na předmětný spor a dospěl k závěru, že pozemek žalobce je dostatečně spojen s veřejnou cestou, která mu při zohlednění současného stavu a využití jeho pozemku (zahrada s objektem pro rekreaci) umožňuje na něm řádně hospodařit či ho jinak řádně užívat. V daném případě je třeba brát v úvahu aktuální situaci v terénu, jelikož soud rozhoduje podle stavu ke dni svého rozhodnutí (viz § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 18. K pojmu„ veřejná cesta“ podle § 1029 odst. 1 o.z. je nutno dodat, že tento pojem nejde vykládat striktně s odkazem na zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, jelikož má specifický soukromoprávní obsah:„ (p) ojem, veřejná cesta‘ musí být vymezen, příp. definován podle principů platných pro sousedská práva. Pojem neodkazuje k vlastnickému právu (otázka vlastnictví veřejné cesty je nerozhodná), nýbrž ke způsobu využití cesty. Nejde proto jen o cestu, která by byla ve vlastnictví veřejné korporace (státu či obce), ale o každou cestu, o níž je známo či je patrno, že je občany jako veřejná užívána“ (viz Švestka, J., Dvořák, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). Praha: Wolters Kluwer 2014, komentář k § 1029). 19. Jde tedy jednoduše o jakoukoliv cestu v