46 C 305/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 19 842 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o pronájmu dopravního prostředku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které bylo žalovanému zapůjčeno náhradní vozidlo tov. zn. Škoda Superb III, [registrační značka] na období od [datum] do [datum] se sjednaným nájemným ve výši 1 600 Kč/den bez DPH. Předmětné vozidlo si žalovaný zapůjčil v souvislosti se škodní událostí [číslo] registrovanou u [pojišťovna] (dále jen„ pojišťovna“). Žalovanému byla za pronájem náhradního vozidla vystavena faktura [číslo] znějící na částku 87 120 Kč, kterou žalobkyně zaslala s ohledem na postavení žalovaného jako poškozeného pojišťovně, která žalobkyni vyrozuměla o výši plnění 56 388 Kč a krácení pojistného plnění odůvodnila korekci denní sazby nájemného a korekcí doby pronájmu vozidla na 35 dnů a odečtem pevných nákladů na provoz vozidla. Žalobkyně přitom namísto 30 732 Kč po žalovaném požaduje doplatit žalovanou částku, tuto však žalovaným ani přes upomínku před podáním žaloby žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), jednak nařízení EP a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení EP a Rady ES [číslo] je rozhodným právem právní řád České republiky. 4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 5. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku bylo zjištěno, že žalovanému bylo žalobkyní v období od [datum] do [datum] pronajato vozidlo tov. zn. Škoda Superb III, [registrační značka] za nájemné 1 600 Kč/den bez DPH, celkem pak za 87 120 Kč včetně DPH. 6. Z čestného prohlášení ze dne [datum] byl zjištěn důvod, pro který žalovanému vznikla potřeba zapůjčení náhradního vozidla. 7. Z daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému bylo dne [datum] vyúčtováno půjčovné ve výši 87 120 Kč s datem splatnosti dne [datum]. 8. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z povinného ručení ze dne [datum] bylo zjištěno, že pojišťovna ukončila pojistnou události [číslo] plnění za náhradní vozidlo stanovila částkou ve výši 56 388 Kč, která měla být poukázána na účet žalobkyně na vystavenou fakturu [číslo]. 9. Z výzvy ke splnění povinnosti ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě zbývající části půjčovného. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný si u žalobkyně v souvislosti se škodnou událostí, jíž byl účastníkem na straně poškozené, pronajal náhradní vozidla na dobu od [datum] do [datum] za sjednanou cenu nájemného ve výši 1 900 Kč/den bez DPH. Z žalobkyní vyúčtované celkové ceny za pronájem náhradního vozidla v trvání 35 pracovních dnů ve výši 87 120 Kč byla ze strany pojišťovny z titulu povinného ručení vyplacena na účet žalobkyně pouze částka ve výši 56 388 Kč. Její zkrácení bylo zdůvodněno obvyklou cenou denní sazby u zapůjčeného vozidla v daném regionu a dále byly odečteny náklady, které by bylo nutné vynaložit na provoz poškozeného vozidla nebýt pojistné události. Zbývající cenu za pronájem vozidla neproplacenou pojišťovnou žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes výzvu k její úhradě. 11. Žalovaný si u žalobkyně pronajal náhradní vozidlo v souvislosti s pojistnou událostí registrovanou u pojišťovny pod [číslo] které používal v období od [datum] do [datum], za což mu byla žalobkyní vyúčtována celková cena pronájmu ve výši 87 120 Kč se splatností dne [datum]. Žalobkyně zaslala vystavený daňový doklad pojišťovně k proplacení s tím, že pojišťovna uznala a proplatila pouze částku ve výši 56 388 Kč. Zbývající část vyúčtované ceny nájemného zkrácenou v souladu s půjčovným dle platného sazebníku pojišťovny žalobkyně požadovala po žalovaném, který tuto částku ani přes výzvu před podáním žaloby neuhradil. 12. Po právní stránce byla věc posouzena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti. 13. Podle § 2758 odst. 1 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 14. Podle § 2779 odst. 1 o.z. Ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. 15. Tímto jiným zákonem je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), kdy podle § 6 odst. 2 písm. b) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat. 16. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 17. V daném případě bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o pronájmu dopravního prostředku, na základě které se žalovaný u žalobkyně pronajal náhradní vozidlo z důvodu škodné události, ve které vystupoval jako poškozený, a pronajaté náhradní vozidlo používal v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně následně žalovanému vyúčtovala pronájem náhradního vozidla částkou 87 120 Kč v souladu s v nájemní smlouvě sjednanou výší nájmu za jeden den používání náhradního vozidla a vyúčtované nájemné za náhradní vozidlo uplatnila v souladu s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. u pojišťovny, která po zkrácení výše půjčovného a odečtení pevných nákladů, které by bylo nutné vynaložit na provoz poškozeného vozidla nebýt pojistné události, a po ukončení šetření pojistné události vyplatila pojistné plnění ve výši 56 388 Kč na účet žalobkyně. 18. Z titulu uzavřené nájemní smlouvy mezi účastníky tak žalobkyni náleží právo na úhradu nájemného za pronajaté náhradní vozidlo ve výši, která nebyla proplacena ze strany pojišťovny, které žalobkyně oproti sjednanému nájemnému a vyúčtovanému daňovým dokladem po žalovaném požaduje ve snížené výši, a sice při zohlednění výše půjčovného dle platného sazebníku pojišťovny. Žalovaný však žalovanou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně, čímž se současně dostal do prodlení a žalobkyně tak současně náleží rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1968 o.z., podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jelikož výše úroků z prodlení nebyla mezi účastníka ujednána, stanoví se podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, který přiznal ve výši a od data požadované žalobkyní, tj. od data následujícího po splatnosti stanovené daňovým dokladem. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 8 786 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému nálež