46 C 369/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 32 511,86 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] ze dne 9. 2. 2021 (dále jen„ smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 852,30 Kč včetně úroku ve výši 23,20 % ročně. Úvěr žalovaná načerpala tak, že dne 9. 2. 2021 byly peněžní prostředky bezhotovostně převedeny na účet žalované. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně v souladu s produktovými podmínkami, přesněji odst. 13 a 14 přistoupila k prohlášení úvěru za splatný ke dni 13. 10. 2021 a žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně tak požaduje na jistině 29 426,86 Kč, na smluvním úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti 2 902,51 Kč a na smluvních poplatcích 3 085 Kč a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 28. 4. 2022 ve výši 57,60 Kč a dále od 29. 4. 2022 zákonný úrok z prodlení z částky 32 329,37 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), na základě dosud předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka bylo zjištěno, že na základě žádosti žalované byla dne 9. 2. 2021 uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč spolu s roční úrokovou sazbou 23,20 % a žalovaná se zavázal úvěr vrátit v 72 měsíčních splátkách po 852,30 Kč k 10. dni v měsíci počínaje dnem 10. 3. 2021. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový a byl poskytnut bez žádosti o čerpání ze strany klienta. 5. Z všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 8. 2019 a dále ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1. 8. 2017 byla zjištěna obecná smluvní ujednání mezi žalobkyní a jejími klienty. 6. Z žádosti o úvěr, z potvrzení o příjmu a z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z žalovanou deklarovaného průměrného měsíčního příjmu za poslední 3 měsíce a současně doloženého ve výši 11 772 Kč a z deklarovaného čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 41 000 Kč. Žalovaná uvedla, že má druha, žije ve vlastním domě/bytě a její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je zaměstnána od 1. 3. 2019 na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO]. Stran výdajů vycházela žalobkyně z deklarovaného podílu na nákladech na bydlení ve výši 28,71 %. Výpočet disponibilní částky žalované byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje a bylo počítáno s částkou životního minima. 7. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele účinného k 18. 4. 2019 byla zjištěna výše jednotlivých poplatků za vybrané služby. 8. Z výpisu z běžného účtu č. [rok] ze dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že dne 9. 2. 2021 byla připsána platba ve výši 30 000 Kč s popisem„ čerpání úvěru [číslo]“. 9. Z výpisů z úvěrového účtu č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok], č. [rok] a č. [rok] byla zjištěna historie splácení ze strany žalované. 10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 15. 10. 2021 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila, že ke dni 24. 6. 2019 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k dlužné částky ve výši 35 471,97 Kč. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 4. 2022 včetně poštovního archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 9. 2. 2021 smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč spolu s roční úrokovou sazbou 23,20 % a žalovaná se je zavázala vrátit v 72 měsíčních splátkách po 852,30 Kč k 10. dni v měsíci počínaje dnem 10. 3. 2021. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty téhož dne na běžný účet. Dále byly sjednány následky porušení smlouvy mj. prohlášením pohledávky klienta za ihned splatnou pro případ porušení smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná přestala splátky hradit řádně a včas, žalobkyně tak přistoupila k prohlášení pohledávky za ihned splatné ke dni 13. 10. 2021 a žalovanou vyzvala k její úhradě. Žalovaná svůj dluh ani přes upomínky neuhradila. 13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 16. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). 18. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 19. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). 20. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebite