5 C 217/2014 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal určení, že hranice mezi pozemkem parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], vede po spojnici bodů [číslo] tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu [číslo] [rok] vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce] dne [datum], a dále určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], které jsou vyznačeny ve výše uvedeném geometrickém plánu. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] který má část společné hranice s pozemky parc. [číslo] parc. [anonymizováno] a parc. [číslo] (PK), vše v k.ú. [část obce], které vlastní právní předchůdkyně žalovaných. Žalobce pozemky nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Mezi účastníky je průběh vlastnické hranice sporný. [příjmení] o průběh vlastnické hranice vyvolal geometrický plán geodeta [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum]. V tomto geometrickém plánu byl chybně umístěn bod [číslo] který měl být posunut od [anonymizováno] metru do pozemku parc. [číslo]. Chybné vyznačení průběhu sporné hranice [jméno] [příjmení] potvrzují odborné vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] a posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Faktická hranice mezi pozemky je tvořena plotem, který neodpovídá hranici, která by měla být v katastru nemovitostí vymezena, ani hranici vyplývající z geometrického plánu geodeta [jméno] [příjmení], ale kopíruje stav terénu – mezi pozemky je terénní sráz. Žalobce konečně tvrdil, že má na požadovaných určeních naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutí soudu se odrazí ve stavu zápisu v katastru nemovitostí, a dále i proto, že právní předchůdkyně žalovaných užívá část pozemku žalobce, která je chybně zapsána v katastru nemovitostí. 2. Právní předchůdkyně žalovaných s žalobou ve vyjádření ze dne [datum] nesouhlasila. Tvrdila, že průběh společné hranice mezi předmětnými pozemky je jiný než, jak tvrdí žalobce. Předmětné nemovité věci nabyla naposledy děděním po bratrovi [jméno] [příjmení], který zemřel [datum], a dále děděním po [jméno] [příjmení], [datum narození], který zemřel [datum]. Právní předchůdkyně žalovaných v osadě [část obce] od narození žila a poté, co se vdala a odstěhovala do [obec], do rodného domu pravidelně jezdila. Předci právní předchůdkyně žalovaných zde žili již před 300 lety. Majetek přecházel z generace na generaci. Po roce 1948 byli rodiče právní předchůdkyně žalovaných postupně donuceni sdružit veškeré své pozemky do užívání JZD [část obce]. Jejich majetek obhospodařovaný družstvem pak byl převeden jako dar do užívání státu. Do doby, než se žalobce přistěhoval, nebyla hranice mezi pozemky rozporována. Žalobce zde po nastěhování našel plechový plot, který stál na místě původního dřevěného plotu a na místě hranice, jež do té doby nikdo nerozporoval. Dne [datum] obdržela právní předchůdkyně žalovaných povolení ke stavbě plotu. Jeho dokončení ale bylo žalobcem znemožněno, protože zde žalobce umístil různý materiál. Geometrický plán Ing. [příjmení] byl vypracovaný bez vědomí právní předchůdkyně žalovaných. Právní předchůdkyně žalovaných novým vytyčením přišla o [výměra] pozemku. Právní předchůdkyně žalovaných konečně namítala, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaných určeních. V doplňujícím vyjádření z [datum] právní předchůdkyně žalovaných namítala, že i vyjádření Ing. [anonymizováno] potvrzuje, že pan [příjmení] postupoval při vyměření zcela v souladu s platným zněním katastrální vyhlášky. Je jen těžko pochopitelné, jak postupovala ve svých vyměřeních Ing. [příjmení]. Vybudovaný kus drátěného plotu je černou stavbou. 3. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] namítal, že Ing. [celé jméno znalce], jehož ustanovil soud, ve svém posudku neuvedl, že mu žádný právní předpis neumožňuje určit vlastnickou hranici pozemku. Znalec nikde neuvedl, s jakou geometrickou (ne) přesností byly určeny poloha, tvar a rozměry hranic pozemků v podkladech, ze kterých vycházel. Posudek znalce vykazuje znaky úmyslného podvodu. Neexistuje žádný důkaz o tom, že by právní předchůdci účastníků zpochybňovali držebnostní hranice zhmotněné dodnes existující stavbou drátěného oplocení na kovových sloupcích vedoucího od nároží budovy právní předchůdkyně žalovaných. Ve vyjádření z [datum] žalobce zrekapituloval průběh řízení o jeho námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu v katastrálním území Lojovice. Dne [datum] uvedl, že na žalobě trvá a předložil rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], a žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí. Ve vyjádření z [datum] pak žalobce navrhl, aby řízení probíhalo bez ohledu na průběh sporu v režimu soudního řádu správního, neboť katastrální mapa nemůže být sama o sobě nástrojem pro určení sporné hranice na zemském povrchu. Ve vyjádření ze [datum] žalobce namítal, že Ing. [celé jméno znalce] vycházel z polohopisu mapy o ploše pouhých 8 mm x 4 mm a tloušťce čar hranic parcel reprezentujících v terénu pruhy území šíře [anonymizováno] metru. Ve vyjádření z [datum] žalobce uvedl, že účelem skládky stavebního materiálu je zabránit právní předchůdkyni žalovaných ve svévolné okupaci jeho pozemku stavbou nového oplocení. Oplocení bylo a zůstává na místě, kde bylo v době, kdy v roce [rok] koupil pozemky od manželů [příjmení]. Ve vyjádření z [datum] žalobce namítal, že Ing. [celé jméno znalce] nepředložil žádný důkaz prokazující jeho tvrzení o přestavbě budovy, resp. změně délky. Z posudku Ing. [celé jméno znalce] je naopak nade vší pochybnost zřejmé, že budova na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] byla již v první polovině 19. století zděná a měla stejný tvar a rozměry jako jsou zobrazeny v mapách 1: [číslo] následných pozemkových evidencí. Posudek Ing. [celé jméno znalce] je zjevně a prokazatelně nepravdivý. 4. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že hranice mezi pozemkem parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], vede po spojnici bodů [číslo] tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu [číslo] [rok], vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce] dne [datum] (výrok I.), dále byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], které jsou vyznačeny na geometrickém plánu [číslo] [rok] vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha-východ, dne [datum] (výrok II.), a žalobci byla uložena povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalovaných náklady řízení (výrok III.). Doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], Okresní soud Praha-východ rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-východ náklady na znalečné. K odvolání žalobce byl předmětný rozsudek, ve spojení s doplňujícím usnesením, potvrzen ve výroku I. Ve výrocích II., III. a ve výroku I. doplňujícího usnesení byl předmětný rozsudek zrušen a vrácen k dalšímu řízení, a to rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum] Odvolací soud uvedl, že žalobce nezpochybňuje skutečnost, že v podkladech katastru nemovitostí je„ zakreslena“ hranice mezi předmětnými pozemky,„ pouze“ průběh této hranice nepovažuje za správný. Žalobce se považuje za vlastníka pozemků vyznačených na geometrickém plánu Ing. [příjmení] proto, že je podle svého názoru nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. V důsledku chybného zakreslení hranice tyto pozemky užívá právní předchůdkyně žalovaných. V daném případě nejsou dány podmínky pro určení hranice mezi pozemky soudním rozhodnutím podle § 1028 o. z. [obec] mezi pozemky je mezi účastníky sporná pouze subjektivně, nikoliv objektivně. V žádném případě se nejedná o situaci předpokládanou uvedeným ustanovením, kdy by hranice musela být neznatelná nebo pochybná. [obec] je v katastrální mapě jednoznačně vyznačena, pouze žalobce s takto zaznamenaným průběhem nesouhlasí. Žalobce se sice výslovně domáhá určení hranic mezi pozemky, avšak zároveň tvrdí, že je vlastníkem pozemků, které jsou vyznačeny geometrickým plánem, a požaduje určit, že je jejich vlastníkem. Žalobce se tak de facto oběma návrhy domáhá téhož (což není přípustné), a to určení vlastnictví. Žalobce od počátku tvrdí, že pozemky nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Naopak právní předchůdkyně žalovaných neuvedla žádné tvrzení, z něhož by bylo seznatelné, z jaké skutečnosti ona dovozuje, že je vlastníkem předmětných pozemků. Pro posouzení otázky určení vlastnictví k pozemkům vyznačeným geometrickým plánem je stěžejní zjistit správný průběh hranice mezi pozemky žalobce a pozemky právní předchůdkyně žalovaných. [příjmení] třeba vyslechnout Ing. [celé jméno znalce] jako znalce při jednání k jeho znaleckému