7 C 104/2022-49 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 23 949,94 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené mezi účastníky. Tvrdila, že se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 20 0000 Kč, později navýšeného až do úvěrového limitu 100 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaná však nesplácela svůj dluh řádně a včas a proto žalobkyně dopisem ze dne 13. 5. 2013 prohlásila dluh za splatný v celé výši. Dne 25. 2. 2014 mezi sebou žalobce s žalovanou na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřeli dohodu o uznání dluhu a dohodu o splátkách, na základě které se žalovaná zavázala splácet žalobkyni dluh v celkové výši 103 350 Kč v pravidelných 92 měsíčních splátkách ve výši 1 100 Kč, vždy do 20. dne v měsíci, přičemž poslední splátka žalované měla činit 1 050 Kč, to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná však svou povinnost neplnila řádně a včas, a dlužnou částku zcela neuhradila. Dle žalobkyně se celková dlužná částka skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 23 949,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 30. 6. 2020 výši 27 061,33 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % p.a. z částky 23 949,94 od 1. 7. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované otevřen úvěrový účet č. [bankovní účet], a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, později navýšený až do úvěrového limitu 100 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v souladu s úvěrovými podmínkami (zjištěno ze smlouvy o úvěru a dalších úvěrových produktech). Žalované byla poskytnuta úvěrová karta s výzvou k aktivaci (zjištěno z výzvy k aktivaci karty ze dne [datum]). Žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splácet, neboť sjednaným způsobem kartu aktivovala a jejím prostřednictvím revolvingový úvěr čerpala až do výše sjednaného úvěrového rámce. Zavázala se dodržovat podmínky ujednané ve smlouvě a všeobecných podmínkách. Žalovaná však splátky neplatila řádně a včas (zjištěno z platební historie k úvěru ze dne 12. 6. 2020 a z výpisů ke kreditní kartě [anonymizováno]). Dopisem ze dne 14. 5. 2013 byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru a byla vyzvána k úhradě dlužné částky (zjištěno z dopisu odstoupení od smlouvy). Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 111 529,42 Kč. Žalovaná následně dne 25. 2. 2014 uzavřela s žalobcem dohodu o splátkách a o uznání dluhu v celkové výši 103 350 Kč a zavázala se dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 100 Kč (zjištěno z dohody o splátkách a uznání dluhu). Jelikož žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, když poslední splátku ve výši 1 100 Kč uhradila žalobkyni dne 3. 2. 2020 a další již nehradila, dostala se do prodlení s úhradou splátek (zjištěno z platební historie k úvěru ze dne 12. 6. 2020) a dluží tedy žalobkyni částku, která se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 23 949,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 30. 6. 2020 výši 27 061,33 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % p.a. z částky 23 949,94 od 1. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 2. 7. 2020 (viz předžalobní upomínka vč. podacího archu). <i>5. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 o.z. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>6. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále také jako „obchodní zákoník“) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.</i> <i>8. Podle ustanovení § 501 obchodního zákoníku je věřitel povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.</i> <i>9. Podle ustanovení § 507 zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.</i> <i>10. Podle ustanovení § 502 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.</i> <i>11. Dle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> 12. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, když se dostala do prodlení se splátkami za měsíce leden až březen 2013 a proto žalobkyně ke dni 13. 5. 2013 úvěr zesplatnila. Mezi žalobkyní a žalovanou dne 25. 2. 2014 došlo k uzavření dohody o splátkách a o uznání dluhu, dle které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni dluh celkem ve výši 103 350 Kč, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 100 Kč, vždy do 20. dne v měsíci s tím, že poslední splátka bude ve výši 1 050 Kč. Žalovaná však ani tento svůj dluh vůči žalobkyni neplnila řádně a včas, když poslední splátku žalobkyni ve výši 1 100 Kč zaslala dne 3. 2. 2020, od té doby neuhradila ničeho, tedy se ocitla v prodlení a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 958 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 949,94 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 486,80 Kč, celkem tedy 9 524,80 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.