§ 501 obchodní zákoník – Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 501 Obchodního zákoníku stanoví povinnost věřitele poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky, pokud o ně dlužník požádá v souladu se smlouvou, a to v dohodnuté lhůtě, jinak bez zbytečného odkladu. Dále upravuje možnost věřitele omezit poskytnutí prostředků na konkrétní účel, pokud tak bylo ve smlouvě sjednáno. (§ 501 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.“
- Judikatura: na § 501 odkazuje 33 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.
(2) Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitel má povinnost vyplatit sjednaný úvěr, jakmile ho dlužník řádně požádá.
- Pokud není ve smlouvě stanovena konkrétní lhůta pro vyplacení, musí věřitel peníze poskytnout bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti.
- Jestliže smlouva o úvěru specifikuje, k jakému účelu mají být peníze použity, může věřitel zajistit, aby byly prostředky použity pouze na úhradu závazků souvisejících s tímto účelem.
Na co si dát pozor
- Dlužník by měl dbát na to, aby jeho žádost o poskytnutí peněžních prostředků byla v souladu s podmínkami úvěrové smlouvy.
- Věřitel by měl mít na paměti, že pokud je ve smlouvě sjednán účel úvěru, může omezit jeho poskytnutí pouze na plnění závazků souvisejících s tímto účelem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 501
Jak soudy aplikují § 501
… a je-li sjednán závazek věřitele poskytnout dlužníkovi v určité lhůtě určitou částku, je již v samotné úvěrové smlouvě zahrnuto (a věřitelem akceptováno) dlužníkovo požádání o poskytnutí peněžních prostředků v určité částce ve smyslu § 497 obch. zák., resp. uplatnění nároku na jejich poskytnutí dlužníkem podle § 501 odst. 1 obch. zák. Jestliže dlužník již v době sjednávání smlouvy o úvěru ví, jakou částku bude čerpat a kdy ji bude potřebovat, pak není rozumného důvodu, aby se jeho vůle nepromítla již v samotné smlouvě o úvěru.
Vzhledem k tomu, že za této situace lze důvodně předpokládat, že ani v budoucnu dlužník nebude řádně plnit, může věřitel od smlouvy o úvěru odstoupit a tím způsobit, že zaniknou jeho povinnosti, které má podle smlouvy vůči dlužníku (jde například o povinnost poskytnout dlužníku peněžní prostředky podle § 501 obchodního zákoníku).
… poskytnout dlužníkovi v určité lhůtě určitou částku, je – jak dovodily soudy nižších stupňů – již v samotné úvěrové smlouvě zahrnuto (a věřitelem akceptováno) dlužníkovo požádání o poskytnutí peněžních prostředků v určité částce ve smyslu § 497 obch. zák., resp. uplatnění nároku na jejich poskytnutí dlužníkem podle § 501 odst. 1 obch. zák. Jestliže dlužník již v době sjednávání smlouvy o úvěru ví, jakou částku bude čerpat a kdy ji bude potřebovat, pak není rozumného důvodu, aby se jeho vůle nepromítla již v samotné smlouvě o úvěru.