21 C 174/2023-199 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 4. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení 68.243 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v rejstříku společenství vlastníků jednotek pod sp. zn. , Anonymizováno, u Městského soudu v Praze, pod jehož správu náleží budova č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, . Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, ve výše uvedené budově. Žalovaný byl v roce 2022 povinen hradit měsíčně žalobci příspěvek vlastníka ve výši 8.291 Kč. Svou povinnost však v měsících říjnu až prosinci 2022 nesplnil. Vzniklý dluh za tyto tři měsíce je ve výši 24.873 Kč. Vzhledem k tomu, že splatnost jednotlivých příspěvků vlastníka za daný kalendářní měsíc je stanovena vždy ke konci příslušného kalendářního měsíce, vznikl žalobci za předmětné období nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný dále dluží na vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021 částku ve výši 43.170 Kč. Žalovaný byl z důvodu neplnění svých závazků upomínán dne 14. 9. 2022 písemnou upomínkou. Poplatek za tuto upomínku činí částku ve výši 200 Kč. Jistina dluhu žalovaného vůči žalobci činí souhrnnou částku ve výši 68.243 Kč. Žalovaný nijak nereagoval na předžalobní výzvu ze dne 4. 4. 2023.2. Žalovaný ve vyjádření z 9. 6. 2023 s žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby byla zamítnuta. Namítal, že jsou uplatňovány dva nároky, a to nárok na doplatek z vyúčtování za rok 2021 a doplatek na zálohách za rok 2022. Pokud jde o rok 2021, vyúčtování za rok 2021 dne 10. 6. 2021 reklamoval, přičemž dne 2. 7. 2021 byla jeho reklamace zamítnuta. Vyúčtování tedy nechal překontrolovat soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, . Tento znalec dospěl k následujícím závěrům. Není uveden správně údaj dle § 6, odst. f) vyhlášky č. 269/2015 Sb., tedy podíl nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč na teplo a na ohřev vody. Vzhledem ke špatnému údaji ad a) je chybně údaj hodnoty podílu konečného příjemce na teplo pro ohřev teplé vody z celku dle § 6, odst. f) vyhlášky. Není uvedena hodnota podílu nákladu příjemce služeb na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody dle § 6, odst. f) vyhlášky. Nejsou uvedeny měrné náklady na vytápění v Kč/m2 v zúčtovací jednotce a u konečného spotřebitele, které jsou nezbytné pro určení odchylky nákladů na vytápění u KS od průměrných nákladů na vytápění v ZJ dle § 3, odst. a) vyhlášky. Je chybně uvedena jednotková cena vody, kdy voda je regulovanou komoditou a její cena se nemůže stanovit jinak. Jsou uvedeny různé poplatky, přičemž jejich výše je stanovena zcela neprůkazně. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Žalovaný odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, sp. zn. 26 Cdo 4353/2010 a sp. zn. 26 Cdo 4760/2016. Jelikož vyúčtování není vyúčtováním správným, je žaloba předčasná. Pokud jde o zálohy za rok 2022, žalobce se nemůže domáhat úhrady záloh.3. Žalobce v replice z 23. 8. 2023 namítal, že tvrzení žalovaného, že dne 10. 6. 2021 reklamoval vyúčtování za rok 2021 a že tato reklamace byla dne 2. 7. 2021 zamítnuta, není pravdivé. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021 bylo vyhotoveno až dne 4. 4. 2022, a nemohlo být předmětem reklamace v roce 2021. Údaj dle § 6 odst. f) vyhlášky je ve vyúčtování správně uveden a správně vypočten. Znalec v posudku zabýval pouze náklady na ohřev vody, nikoli náklady na vytápění. Znalec uvádí, že celkový náklad pro konečného spotřebitele na teplo pro ohřev teplé vody není správně vypočten, když má být 18.834 Kč (2.398,10 + 16.435,90) a nikoli 26.093,30 Kč. Znalec však účelově sečetl pouze základní a spotřební složku nákladů za teplo na ohřev teplé vody a zcela opominul přičíst náklady na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody. Celkové náklady na ohřev teplé vody ve výši 26.093,30 Kč uvedené ve vyúčtování, jsou vypočítány správně, neboť se skládají ze základní složky nákladů na teplo na ohřev vody (2.398,10 Kč), ze spotřební složky nákladů na teplo na ohřev vody (16.435,90 Kč) a z nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody (7.259,30 Kč). Znalecký posudek tak v tomto bodě není správný. Znalec namítá nesprávnost údaje ad a), tedy údaje 12,76 % z nákladů jako hodnotu podílu konečného příjemce na teplo pro ohřev teplé vody z celku, a to s ohledem na domnělou nesprávnost výpočtu v bodě ad 1. Vzhledem k tomu, že výpočet ve vyúčtování je správný, je logicky správná i hodnota podílu konečného příjemce na teplo pro ohřev teplé vody z celku. Znalecký posudek tak v tomto bodě také není správný. Znalec namítá absenci podílu nákladu příjemce služeb na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody. Ustanovení § 6 odst. f) vyhlášky však neurčuje, že by měl být podíl nákladů připadající na příjemce služeb uveden v procentech či ve zlomku či jako výsledná částka. V souladu s ustanovením § 6 odst. f) vyhlášky je tento podíl ve vyúčtování uveden, a to jako výsledná částka v korunách (7.259,30 Kč). Znalecký posudek tak v tomto bodě není správný, neboť podíl nákladů příjemce služeb na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody je ve vyúčtování uveden. Znalec namítá, že ve vyúčtování nejsou uvedeny měrné náklady na vytápění v Kč/m2 v zúčtovací jednotce a u konečného spotřebitele, které jsou nezbytné pro určení odchylky nákladů na vytápění u konečného spotřebitele do průměrných nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce. Ve vyúčtování jsou uvedeny odečtené hodnoty z indikátorů vynásobené koeficienty s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. V části nadepsané „Vytápění celkem“ je potom uvedena odchylka od průměru zúčtovací jednotky (zúčtovací jednotkou je celý dům) na vytápění daného bytu 34 % od průměru zúčtovací jednotky a v procentech uveden podíl příjemce služeb z celkových fakturovaných nákladů na teplo v objektu. U příjemce služeb v předmětném bytě č. , Anonymizováno, tedy nedošlo k překročení přípustných rozdílů dle § 3 odst. 2 písm. a), tj. spotřeba byla ve škále od 80 % do 200 % od průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, a vyhověl tak stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období a vycházelo se tak z výše spotřební složky z náměrů přepočtených podle požadavků technických norem, případně s doporučením výrobců měřidel korigovaných podle polohy místnosti v domě. Korekční koeficient je tak 1. Ve znaleckém posudku je nesprávně s odkazem na přílohu č. 2 uvedena informace, že v roce 2021 došlo v zúčtovací jednotce k situaci, kdy 7 bytových jednotek a 1 nebytová jednotky mělo náklady na vytápění menší než 80 % průměru v zúčtovací jednotce, přičemž tento údaj se podle přílohy č. 2 týká roku 2020. Znalecký posudek tak ani v tomto bodě není správný. V tabulce ceny vodného a stočného na str. 7 znaleckého posudku je uvedeno nesprávně období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, když vyúčtování je za rok 2021. Znalec dále u tohoto bodu uvádí, že podle § 6 písm. g) vyhlášky se ve vyúčtování uvedou koeficienty pro přepočty odečtů měřidel. Tyto koeficienty jsou uvedeny v individuálním rozúčtování v sekci „Odečty přístrojů“ (též rámeček č. 4 v příloze č. 1 ke znaleckému posudku). Znalec dále poukazuje na rozdíl mezi cenou vodného a stočného uvedenou ve vyúčtování (103,3206 Kč) a regulovanou cenou stanovenou PVK pro rok 2021 (101,59 Kč). K této připomínce znalce je třeba uvést, že vyúčtovaná cena nikdy nemůže přesně odpovídat ceně stanovené PVK. Znalec vůbec nebere v úvahu přirozené ztráty a vodu, která se nachází v domovních rozvodech mezi jednotlivými vodoměry. Celková cena za fakturační místo se vypočte z objemu vody (v m3) odečteného z patního vodoměru vynásobeného cenou stanovenou PVK. Pro vyúčtování se následně dělí celková cena za fakturační místo poměrem objemu vody odečteným z jednotlivých bytových vodoměrů. Aby tedy cena vodného a stočného uvedená ve vyúčtování zcela odpovídala regulované ceně stanovené PVK, muselo by se jednat o ideální (v praxi nereálný) případ, kdy by po celé fakturační období nedošlo k žádným ztrátám, neexistovaly by žádné odchylky měřidel a rozvody vody mezi patním vodoměrem a jednotlivými bytovými vodoměry by zůstávaly zcela prázdné. Znalecký posudek tak v tomto bodě