22 C 261/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Dne 31. 1. 2021 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro zvolenou variantu úvěru, kdy obdržela finanční hotovost 15 000 Kč, převzala ji v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, poslední věta 2. odstavce na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku. Spolu s jistinou úvěru se zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit 27 888 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách á 1 992 Kč, splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku byla dne 31. 3. 2022. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobkyně doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve stanovisku sp. zn. Cpjn 203/2013 z 23. 4. 2014 zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je sjednán, na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. A je nerozhodné, zda poplatek kryje i náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu, či na správě úvěru má zájem věřitel, ale i spotřebitel. Ústavní soud České republiky v nálezu sp. zn. III. ÚS 3725/13 z 10. 4. 2014 neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, pokud obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu, není možné požadovat ke každé jednotlivé povinnosti synallagmaticky navázat povinnost druhé smluvní strany, konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit jej před skrytým ujednáním, je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Uvedené je dle právního názoru žalobkyně možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, svojí podstatou obdoba poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Smlouva byla uzavřena dle žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, kdy uvedla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, (údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, měsíční příjmy, měsíční výdaje, požadovanou výši úvěru). Na dokumentu jsou vyznačeny i listiny či doklady žalovanou předložené k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů tato stvrdila vlastnoručním podpisem listiny. Dle této žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr, možnost dostát závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou způsobilou ke splácení úvěru výše, jaká byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, seznámení se s obsahem tohoto potvrdila vlastnoručním podpisem na tomto. Žalovaný však neplnila řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru závazek nesplatila. Uhradila částku 1 992 Kč, odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky dle předpisu splátek, příloha č. 1 smlouvy o úvěru. Na jistinu úvěru tak byla alokována částka 987,07 Kč, smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka 1 004,93 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky 25 896 Kč, součet zůstatku jistiny 14 012,93 Kč a smluvního příslušenství pohledávky 11 883,07 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. 31. 3. 2022. Od 1. 4. 2022 je žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. Pro prodlení vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a dle 4. odstavec 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, došlo k postoupení pohledávek, konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 10. 2022, účinnost 27. 10. 2022, zaplacením kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, § 3 odst. 2. a 3. rámcové smlouvy. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 38 326,31 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 14 012,93 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 256,57 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 824,99 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 294,36 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 507,15 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 077,63 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 352,68 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč. Po zvážení okolností vzniku pohledávky, s ohledem na osobu žalované, k jejímu prospěchu, neuplatňuje žalobkyně postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou je následující: nesplacená jistina 14 012,93 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 256,57 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 824,99 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 294,36 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 507,15 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 128,71 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. 1. 4. 2022 - 14. 10. 2022, základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky 14 012,93 Kč, v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou 15 % ročně (prostřední sloupec textu na 2. straně smlouvy pod nadpisem„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, příp.„ Splatnost úvěru a výše úroku“), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 884,16 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. 1. 4. 2022 - 14. 10. 2022, základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky 14 012,93 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 183 Kč, odůvodnění níže, smluvní pokuta 2 746,53 Kč (odůvodnění výpočtu smluvní pokuty - text k nároku č. 2). K úročení jistiny půjčky i po datu konečné splatnosti úvěru žalobkyně odkazuje např. komentář C. H. Beck k § 2392 odst. 1, úročení zápůjčky, dle nějž úroky se platí za dobu od přenechání peněžních prostředků zapůjčitelem do vrácení půjčených peněžních prostředků. Není-li však doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, vydlužitel je povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky; je povinen platit úroky i za dobu, ve které je v prodlení s vrácením zápůjčky (LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha C. H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400 -287-8). Žalobkyně podpůrně odkazuje na § 11 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný do 30. 11. 2016, dle nějž došlo-li k odstoupení podle odstavce 1, je spotřebitel povinen věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu; spotřebitel je povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, nedošlo-li by k odstoupení od smlouvy, ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena. Dále žalobkyně odkazuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jenž nahradil zákon č. 145/2010 Sb., rovněž upravuje úročení jistiny pohledávky až do jejího splacení. K tomuto žalobkyně odkazuje § 118 odst. 4 písm. b):„ Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit úrok ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čer