24 C 248/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr, s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpal žalovaný úvěr v konečné výši 36 942,25 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však porušil smlouvu, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Celková dlužná částka činí 36 942,25 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků na dálku úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem, kdy výpůjční úroková sazba činila [anonymizováno] za den, tj. [anonymizováno] ročně z nesplaceného úvěru. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z částek je vyšší (prokázáno úvěrovou smlouvou a standartními informacemi o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dne [datum] vybral částku 12 000 a dne [datum] částku 13 000 Kč, celkem tedy žalovaný čerpal částku 25 000 Kč. Žalovaný neuhradil však ničeho (prokázáno tabulkou historie plateb a fakturou). Žalovaný má dle žalobkyně dlužit celkem částku 36 942,25 Kč, skládající se z jistiny 25 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úroku 11 192,25 Kč (prokázáno tabulkou ohledně historie plateb). Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). <i>11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 14. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy žalovanému byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku. Na základě těchto skutečností právní předchůdce žalobkyně nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit. 15. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází s tím, že žalobkyně nijak nedoložila, že by skutečně obdržela od žalovaného, případně ověřovala doložený příjem a výdaje žalovaného, kdy ani dále více nespecifikovala v žalobě, jaké příjmy a výdaje měly být od žalovaného obdrženy. Další informace o žalovaném nezjišťoval ani neověřoval, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, a toto soudu doložit, což však žalobkyně neučinila a tyto příjmy ani výdaje, které měla mít doložené od žalovaného ani netvrdila. 16. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče