46 C 101/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území a [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovité věci“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalobce nabyl do výlučného vlastnictví pozemku parc. [číslo] jehož ideální polovinu na základě darovací smlouvy ze dne [datum] daroval žalované. Společně pak účastníci na tomto pozemku zřídili rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], který vznikl oddělením od pozemku parc. [číslo]. Výstavbu rodinného domu hradil výhradně žalobce ve výši 4 376 914 Kč, z toho 1 076 914 Kč z vlastních prostředků a 2 000 000 Kč a 1 300 000 Kč ze dvou hypotečního úvěru poskytnutých žalobci [právnická osoba] V reakci na neúspěšné mimosoudní jednání účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, především v důsledku opakovaných změn postoje žalované, žalobce podal u [název soudu] žalobu, kterou se po žalované domáhá vydání toho, oč se obohatila zhodnocením nemovité věci z výlučných prostředků žalobce. Žalovaná následně podala k [název soudu] žalobu, kterou se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci a navrhuje prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě, vyplacení výlučných dluhů žalobce zajištěných zástavním právem a rozdělení výtěžku rovným dílem mezi účastníky; řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Za předpokladu, že by došlo k navrhovanému prodeji nemovitých věcí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky, dostanou se do dispozice žalované prostředky, které jí dílem po právu nepatří a dojde k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalobce má tak za to, že až po rozhodnutí o jeho žalobě podané k [název soudu], které lze očekávat do dvou let, bude nastolen základ pro spravedlivé vypořádání podílového spoluvlastnictví po jeho zrušení v rámci řízení vedeného u [název soudu]. V opačném případě by mu hrozila majetková ztráta, neboť pokud by žalobě nebylo vyhověno, byl by žalobce zavázán v rámci regresu vyplatit žalované jako spoluvlastníkovi nemovitých věcí finanční částku, kterou je však rovněž zavázán plnit na svůj výlučný dluh ve vztahu ke [právnická osoba] 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby setrvávala v podílovém spoluvlastnictví s žalobcem za situace, kdy žalobce výlučně sám zadarmo užívá nemovité věci k bydlení se svojí novou přítelkyní, zatímco žalovaná bydlí v nájmu se společnými dětmi. Vyhověním žalobě by bylo žalované fakticky odepřeno právo na vyplacení vypořádacího podílu, což není žádoucí mj. s ohledem na finanční situace, ve které se žalovaná nachází. 3. Z výpisu z katastru nemovitosti ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] obec a katastrální území [obec], bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý o velikosti spoluvlastnického podílu ½. 4. Z žaloby ze dne [datum] včetně potvrzení o doručení do datové schránky a z platebního rozkazu č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, žalobce se po žalované domáhá zaplacení 2 188 457 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalované vzniknout tím, že se žalovaná finančně nepodílela na zhodnocení pozemku parc. č. st. [číslo], ač se podílet měla a to v rozsahu odpovídajícím výši jejího spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech. Řízení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 5. Z žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem. Z úřední činnosti soudu je mu známo, že toto řízeno u něj bylo skutečně zahájeno k datu [datum] a je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. 6. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba], a žalobcem byla uzavřena smlouva, na základě které se jmenovaná společnost zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 2 000 000 Kč, konkrétně na výstavbu nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně částkou 8 069 Kč a splnit další ve smlouvě sjednané odkládací podmínky poskytnutí úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 359 měsíců a jeho splatnost na [datum]. 7. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba], a žalobcem byla uzavřena smlouva, na základě které se jmenovaná společnost zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 1 300 000 Kč, konkrétně na dostavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně částkou 5 183 Kč a splnit další ve smlouvě sjednané odkládací podmínky poskytnutí úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 358 měsíců a jeho splatnost na [datum]. 8. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že byla schválena dohoda žalobce a žalované, jako otce a matky nezletilých [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a [jméno] [příjmení], narozené [datum], na základě které byly nezletilí svěřeni do péče žalované a žalobce se zavázal přispívat měsíčně na jejich výživu. 9. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně její přílohy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná užívá k zajištění své bytové potřeby bytovou jednotku [číslo] ve [obec] a od [datum] na nájemném a zálohách na služby hradí měsíčně celkem 17 300 Kč. 10. Ze mzdového výměru žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], na pozici referent MTZ se základní měsíční mzdou ve výši 20 800 Kč a měsíční pohyblivou částí mzdy ve výši 3 500 Kč. 11. Další důkazní návrhy byly pro nadbytečnost zamítnuty, zejména e-mailová komunikace zástupců účastníků a jednotlivá podání související s řízením vedeným u [název soudu], neboť navržené důkazy se vztahují ke skutečnostem, které jsou podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci bezvýznamné. 12. Na základě provedeného dokazování vycházel soud při rozhodování věci z následujícího skutkového stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý s velikosti spoluvlastnického podílu ½. Žalobce je výlučně zavázán z uzavřených smluv o hypotečním úvěru, které byly uzavřeny za účelem financování výstavby a dostavby rodinného domu [adresa], který stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], s tím, že celková výše měsíční splátky z obou smluv činí 13 252 Kč. Nemovité věci v současné době užívá k bydlení žalobce a žalovaná bydlí i se společnými dětmi účastníků, které má svěřeny do své péče, v pronajatém bytě ve [obec] při měsíčním nájmu 17 300 Kč a jejím měsíčním příjmu ve výši 20 800 Kč a měsíční pohyblivé části mzdy ve výši 3 500 Kč na pozici referenta MTZ. U [název soudu] je pod sp. zn. [spisová značka] k návrhu žalobce vedeno řízení, ve kterém se žalobce po žalovaného domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalované vzniknout v důsledku nepodílení se na splácení hypotečních úvěrů. U [název soudu] je pod sp. zn. [spisová značka] k návrhu žalované vedeno řízení, ve kterém se žalovaná domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. 13. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), zejména podle § 1155 odst. 1, podle kterého na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. 14. Smyslem § 1155 o.z. je umožnit časové prodloužení existence spoluvlastnictví. Jedná se však o výjimku z pravidla zakotveného v § 1140 o.z., že se každý ze spoluvlastníků může kdykoliv domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a citované ustanovení § 1155 o.z. je proto třeba vykládat restriktivně. Námitky spoluvlastníka, který navrhuje odklad zrušení spoluvlastnictví, tak musejí být zásadního charakteru, a současně je nutno zohlednit skutečnost, nakolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i stav, který by po jeho zrušení nastal, či naopak nastal, pokud by ke zrušení nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4755/2015). 15. Žalobce při odůvodnění svého návrhu vycházel z předpokladu, že v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastníků k nemovitým věcem bude k návrhu žalované rozhodnuto o prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě, čímž se žalované do dispozice dostanou prostředky, které jí podle tvrzení žalobce dílem nenáleží. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je však řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků ke společné věci do budoucna a ve kterém není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 až § 114