46 C 49/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 23. 8. 2022 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, k němuž mělo dojít na straně žalované dne 19. 11. 2020, neboť společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) zaslala žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč s variabilním symbolem [číslo], aniž by mezi ním a žalovanou byla uzavřena smlouva týkající se poskytnutého plnění. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila, přestože byla žalobkyni k úhradě svého dluhu upomenuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 11. 2020 a všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce byly zjištěny podmínky pro poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 20 000 Kč s měsíční úrokovou sazbou 40 % a výší RPSN 6070 %, s tím, že úvěr byl sjednán online. Splatnost úvěru byla dohodnuta na 14. den v měsíci po pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období předcházejícího dne splatnosti. 5. Z potvrzení o platbě [anonymizováno] ze dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla odeslána dne 19. 11. 2020 částka 20 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo]. 6. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], ze dne 29. 12. 2022 bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na osobu žalované a dne 19. 11. 2020 na něj byla přijata platba ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] z účtu [anonymizováno] s.r.o. č. [bankovní účet]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2022 včetně příloh bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni vzniklých ze smluv o zápůjčce, které právní předchůdce žalobkyně uzavřel se svými klienty, specifikovaných v seznamu pohledávek, který je přílohou [číslo] smlouvy. Ve zmíněném seznamu pohledávek byla uvedena pohledávka za žalovanou. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 8. 2022 včetně podacího lístku (podacího čísla [anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení svého dluhu do tří dnů a upozornila ji na možnost jeho vymáhání před soudem. 10. Ze sledování zásilek České pošty zásilky č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že byla dne 16. 8. 2022 uložena na poště z důvodu nezastižení adresáta. 11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [webová adresa] dne 19. 11. 2020 smlouvu, na základě které byly žalované poskytnuty bankovním převodem na její účet č. [bankovní účet] vedený u společnosti [právnická osoba], peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit měsíčními splátkami spolu s úrokem v měsíční sazbě 40 %. Pohledávka za žalovanou byla dále postoupena na žalobkyni. Ani přes výzvu k úhradě dluhu doručenou žalované dne 16. 8. 2022 žalovaná peněžní prostředky po datu splatnosti nevrátila. 12. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně pak podle § 2390 o.z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 13. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 20. V daném případě však soud nezkoumal, zda právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost danou § 86 zákona o spotř. úvěru, tedy zkoumat schopnost žalované zápůjčku splnit, neboť žalobkyně požadovala pouze poskytnutou, avšak doposud neuhrazenou jistinu a zákonný úrok z prodlení a žalobkyni by vznikl nárok na úhradu uvedeného dluhu i na základě § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně, jejíž aktivní legitimace je odvozena od § 1879 o.z., přitom prokázala přesun peněžních prostředků do dispozice žalované, naproti žalovaná, která zůstala po celou dobu řízení pasivní, neprokázala existenci právního důvodu, na základě něhož by si mohla převzaté prostředky ponechat. 21. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství, jelikož se žalovaná neuhrazením dluhu dostala do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.