7 C 17/2022-108 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 1. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 258 446,86 Kč s příslušenstvím a částky 18 596 Kč jako nákladů vynaložených na vypracování znaleckého posudku. Žalobce v žalobě uvedl, že je pravidelným zákazníkem žalovaného, od kterého zakoupil celkem pět automobilů [značka automobilu]. Žalobce měl mimo jiné zakoupit od žalovaného na základě kupní smlouvy o prodeji automobilu datované dne 7. 11. 2017 [značka automobilu] model [anonymizováno 7 slov] (dále také jako„ automobil“ či„ vozidlo“), přičemž k tomuto automobilu měla být žalovaným poskytnuta záruka do 15. 2. 2022. U automobilu mělo dle žalobce dojít dne 3. 11. 2020 k poruše, kdy automobil při sjíždění z dálnice náhle ztratil výkon a po„ zhasnutí“ motoru již nebylo možno jej opětovně nastartovat. Následně byl automobil odtažen do autorizovaného servisu žalovaného v [obec]. Za tuto opravu následně žalovaný vystavil žalobci fakturu [číslo] znějící na částku 258 446, 86 Kč, přičemž tato částka měla zahrnovat opravu, materiál i náklady na znalecký posudek. Žalovaný měl za to, že na daný případ se záruka na opravu automobilu nevztahovala, když se podle žalovaného mělo jednat o poškození automobilu vlivem nekvalitního paliva. Žalobce, přestože následně fakturu žalované uhradil, nesouhlasil se svým zaviněním ohledně poškození předmětného automobilu, které měl dle žalované způsobit natankováním nekvalitního paliva. Fakturu uhradil pouze z důvodu potřeby užívání vozidla. Podle žalobce znalecký posudek vypracovaný znalcem [celé jméno znalce] (na který žalovaný při neuznání opravy vozidla jako záruční opravy odkazoval) je vnitřně rozporný, když na jedné straně znalecký posudek uváděl jako příčinu poruchy vozidla nedostatek mazacích schopností paliva, na jiném místě však znalecký posudek uváděl, že požadavek z vozidla odebraného paliva na„ mazivost“ byl splněn, a to s velkou rezervou, více než dvojnásobně. Vady paliva, které byly zjištěny, neměly dle znalce příčinnou souvislost se zdokumentovaným poškozením. Žalobce měl za to, že tvrzení žalovaného o příčině poruchy automobilu nemají ve znaleckém posudku, který nechal vyhotovit žalovaný, oporu, a proto trval tom, že vada automobilu měla být opravena žalovaným bezplatně, jako vada záruční, resp. aby tuto opravu hradil žalovaný. Žalobce nechal vyhotovit znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce], kdy tento znalec následně (po konzultaci s metalurgem [anonymizováno] [celé jméno znalce]) dospěl k závěru, že vlivem kontaktní únavy povrchu válečku došlo k místnímu vydrolení materiálu, úlomky se dostaly mezi funkční plochy souvisejících součástí a poškodily povrch, tzn., že příčinou poškození vysokotlakového palivového čerpadla byla iniciace a vznik únavových trhlin s následným únavovým opotřebením zkoumaných komponentů a nikoliv užívání vadného paliva žalobcem, jak tvrdil žalovaný. K dohodě mezi účastníky nedošlo a ve věci byla tedy podána žaloba a následně vydán platební rozkaz. 2. Žalovaný proti vydanému platebnímu rozkazu podal včasný odpor, ve kterém uvedl, že nárok uplatněný žalobcem neuznává v celém rozsahu a následně jej, rovněž včas, odůvodnil. V reakci na podanou žalobu primárně trval na tom, že předmětná závada automobilu nebyla kryta poskytnutou zárukou, a to proto, že neměla svůj původ ve vozidle jako takovém, nýbrž byla prokazatelně způsobena dlouhodobým používáním automobilu ze strany žalobce v rozporu s návodem k jeho použití, konkrétně dlouhodobým provozem na nevyhovující palivo. Dále žalovaný uvedl, že ze záručních podmínek k automobilu jednoznačně vyplývá, že záruka zaručuje bezplatné odstranění záručních vad pouze v případě, dodržel-li uživatel podmínky pro údržbu a užívání vozu stanovené (mimo jiné) v návodu k obsluze, kdy argumentoval tím, že v daném případě žalobce návod k obsluze automobilu prokazatelně nedodržel. V nádrži automobilu se dle žalovaného nalézalo palivo nevyhovující kritériím uvedeným v návodu k obsluze automobilu, když toto palivo obsahovalo síru a vodu v míře, která nevyhovuje normě, resp. přesahuje ji, a navíc bylo kontaminováno nízkovroucí látkou (pravděpodobně benzínem), což bylo prokázáno analýzou vzorku paliva odebraného z nádrže automobilu. Dle žalovaného návod k obsluze automobilu rovněž obsahoval varování před jízdou na palivo obsahující vodu, kdy v takovém případě návod k obsluze automobilu dokonce uvádí doporučení okamžitě vyhledat servis a automobil odstavit. Konečně se v návodu k obsluze automobilu uvádí důrazné varování před přidáváním jakýchkoli aditiv do paliva a rovněž před přidáním benzinu, které by mohlo způsobit masivní poškození vstřikovacího systému. Žalovaný rovněž odkazoval na závěry posudku znalce [celé jméno znalce], včetně jeho příloh, ze kterého se jasně podává, že jednak charakter poškození automobilu odpovídá tomu, že automobil byl dlouhodobě provozován na nekvalitní a nevyhovující palivo, a jednak se v nádrži automobilu našlo palivo skutečně v mnoha směrech nevyhovující normám. Ze všech těchto skutečností je dle žalovaného zjevné, že se proto na poškození automobilu nemohla vztahovat záruka. K argumentu žalobce týkající se vnitřní rozpornosti znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], pak dle žalovaného posudek a jeho přílohy vzájemně nevykazují žádný rozpor, neboť posudek znalce [celé jméno znalce] jasně hovoří o tom, že příčinou vzniku závady vozidla je nikoli jednorázové použití nevyhovujícího paliva (např. toho, které bylo nalezeno v nádrži vozidla), nýbrž dlouhodobý provoz vozu na nevyhovující palivo s nedostatečnou„ mazivostí“. Tedy, že z jednorázové skutečnosti, že v době vzniku poruchy vozidla bylo zrovna v nádrži automobilu palivo splňující parametr„ mazivosti“, nelze vyvozovat, že žalobce provozoval vozidlo na palivo s vyhovující„ mazivostí“ dlouhodobě. Žalovaný závěrem shrnul, že konstrukční vadu předmětných součástí vozidla vyloučil ve svém posudku i znalec [celé jméno znalce] a vadu materiálu vyloučila metalurgická analýza obsažená v posudku znalce [celé jméno znalce], který nechal zpracovat žalobce. Nadto posouzení závady automobilu jako nespadající do záruky potvrdil jako správné i importér. S ohledem na tyto skutečnosti navrhl žalovaný žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Žalobce na námitky žalovaného reagoval v podání ze dne 27. 9. 2022, ve kterém mimo jiné, uvedl, že zásadně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že nedodržoval návod k obsluze předmětného automobilu. Žalobce opětovně odkazoval na své původní tvrzení, že závěry znaleckého zkoumání znalce [celé jméno znalce] o tom, že k poškození palivové soustavy vozidla mělo dojít vlivem dlouhodobého provozu automobilu na nekvalitní palivo, nelze považovat za argumentačně a technicky podložené, a to zejména s ohledem na to, že zkoumaný vzorek paliva nemá vypovídající hodnotu o dlouhodobém provozu. S ohledem na to navrhl žalobce výslech obou znalců, případně zadání dalšího znaleckého posudku za účelem zjištění příčiny poškození vysokotlakového palivového čerpadla daného vozu. Žalobce dále zdůraznil, že automobil byl pravidelně servisován u žalovaného, celkem pětkrát, z toho naposledy necelé tři měsíce před poruchou vozidla, tj. pokud by bylo předmětné vozidlo provozováno dlouhodobě na nekvalitní palivo, měl by to dle žalobce žalovaný v rámci řádného provádění servisních prohlídek vozidla zcela jistě zjistit a žalobce upozornit, což se však nestalo. Žalobce také pohonné hmoty čerpá u čerpací stanice [anonymizováno 5 slov] s.r.o. v [obec], kam je dodává renomovaný dodavatel [právnická osoba], což podle něj samo o sobě vylučuje závěr, že by dlouhodobým provozem s těmito pohonnými hmotami mohlo dojít k poškození vozidla. Závěrem svého podání žalobce setrval na podané žalobě a uvedl, že je přesvědčen o tom, že příčinou poruchy daného vozidla bylo to, že příslušné díly v automobilu nevydržely provoz po období záruky poskytnuté žalovaným na předmětný automobil. 4. Při jednání dne 30. 9. 2022 žalobce opětovně odmítl, že by nedodržoval návod k použití vozidla. Automobil servisoval u žalovaného, měnil dokonce náplně po 15 tisících kilometrech, byť návod požaduje 30 000 km, nadto vynakládal i další prostředky na péči o vozidlo. Že by jezdil někam do JZD pro nekvalitní palivo, aby ušetřil 50 haléřů na litr, (jak se mu dle jeho názoru snaží žalovaný podsunout) je nepřípadné. Podle žalobce žalovaný došel k závěru, že reklamace bude směřovat na pohonné hmoty. Závěr znalce [celé jméno znalce] je však dle žalobce nepodložený, vzhledem k tomu, že další znalecký posudek, který má k dispozici, stanoví, že díly auta nevydržely po dobu, po kterou vydržet měly. Žalovaný uvedl k námitce žalobce ohledně dřívějšího servisování vozidla žalovaným, že je to běžný postup a při technické prohlídce nedochází k rozebrání vozidla, nemůže se zjistit takováto závada, jaká zde byla. Neprokazuje to nic o tom, že by vozidlo nebylo provozováno s nekvalitními pohonnými hmotami. Žalobce s bagatelizací servisní prohlídky nesouhlasil, neboť automobil při prohlídkách je na diagnostice, a pokud by mě