ECLI: ECLI:CZ:OSPY:2023:7.C.54.2023.1 Datum: 2023-05-30 Předmět: O zaplacení 30 142 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""prodlení věřitele""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: O zaplacení 30 142 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/20)
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 240 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba], IČO: [anonymizováno] [PSČ] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným (dále také jako„ smlouva o zápůjčce č. 1“).
2. Žalobkyně se svým návrhem dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 902 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 5. 2019 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (dále také jako„ smlouva o zápůjčce č. 2“).
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listin (smlouva o zápůjčce č. 1 a č. 2, obchodních podmínek ke smlouvám o zápůjčkách i smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022), soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný uzavřeli dne 27. 1. 2020 smlouvu o zápůjčce č. 1, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 9 709 Kč vrátit, a to v 65 týdenních splátkách ve výši 304 Kč nejpozději do 26. 4. 2021 (dále také jako„ pohledávka 1“). Dále bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 22. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce č. 2, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, přičemž na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 19 077 Kč vrátit, a to ve 100 týdenních splátkách ve výši 391 Kč nejpozději do 21. 4. 2021 (dále také jako„ pohledávka 2“).
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že výše uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni. Do data postoupení byl žalovaný na jistině u pohledávky 1 dlužen 7 697,77 Kč a na poplatku částku 5 542,23 Kč, tj. celkem částku ve výši 13 240 Kč. U pohledávky 2 byl žalovaný žalobkyni na jistině dlužen částku 10 471,70 Kč a na poplatku částku 6 430,30 Kč, tj. celkem částku 16 902 Kč.
6. Po právní stránce jsou smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným smlouvami o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“)
<i>7. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i>
<i>8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i>
<i>9. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i>
<i>10. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i>
<i>11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i>
<i>12. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i>
<i>13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i>
14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán z převážené části důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce č. 1, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu se sjednaným poplatkem vrátit v plném rozsahu nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu jistiny ve výši 7 697,77 Kč a poplatku ve výši 5 542,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce č. 2, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu se sjednaným poplatkem vrátit v plném rozsahu nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu jistiny ve výši 10 471,70 Kč a poplatku ve výši 6 430,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.
15. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši ve výši 24,57 % ročně z částky 7 697,77 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 471,70 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úrok (označený jako„ poplatek“) byl srozumitelným a transparentním způsobem mezi účastníky sjednán v textu samotných smluv (na první straně u smlouvy č. 2 a na druhé straně u smlouvy č. 1). Takto sjednané celkové dlužné částce ve výši 19 709 Kč u smlouvy č. 1, a celkové sjednané dlužné částce ve výši 39 077 Kč u smlouvy č. 2, které jsou nadto explicitně na prvé a druhé straně příslušných smluv uvedeny, odpovídá i nastavení splátkového kalendáře. Úrok svou povahou odpovídá úplatě za poskytnutí peněz a dle názoru soudu jej nelze ujednat pro jiný účel (např. sankční). Žalobkyni nelze přiznat„ další úrok“ ve smluvené výši již jen proto, že se z povahy věci jedná o sankční navýšení úroku, ačkoli z textu smlouvy tato možnost nevyplývá (žalovaný nebyl transparentním a srozumitelným způsobem coby spotřebitel informován o tom, že výše úroku je ve skutečnosti odvislá od případného prodlení se splácením). Zákonná úprava obsažená v o. z. ve vazbě na zákon o ochraně spotřebitele a obecné zásady spotřebitelského práva počítá s ujednáním jiného druhu sankcí pro případ prodlení (smluvní pokuta, případně smluvní úrok z prodlení). Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédne-li se od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalších smluvních úroků ve výši 24,57 % (u smlouvy č. 1) a 29 % (u smlouvy č. 2) ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 962,72 Kč. Tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše 3 384 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 44 965,36 Kč (součet jistin, poplatků, kapitalizovaných úroků a kapitalizovaných zákonných úroků, zákonných úroků kapitalizovaných ke dni vydání rozsudku a smluvních úroků kapitalizovaných ke dni vydání rozsudku) bylo přiznáno celkem 35 502,26, Kč (součet jistin, poplatků, kapitalizovaných zákonných úroků a zákonných úroků kapitalizovaných ke dni vydání rozsudku), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Příslušenství pohledávky soud kapitalizoval ke dni vydání tohoto rozhodnutí. Celkové náklady ve výši 3 384 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 206 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 142 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.