21 C 429/2023-72 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 28. 8. 2023 u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16.137,59 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 1. 9. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky prostřednictvím kreditní karty, a to opakovaně, vždy však do maximální celkové výše 41.990 Kč. Žalovaný se zavázal načerpané finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně za dobu trvání smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 41.990 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 29.960,83 Kč. Tyto platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem. Žalobkyně zaslala dne 24. 5. 2023 žalovanému výzvu před zesplatněním celého úvěru, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru k témuž dni. Ke dni 24. 5. 2023 byl úvěr zesplatněn, neboť žalovaný dlužnou částku ani přes urgence neuhradil. Po zesplatnění neuhradil žalovaný na dluh ničeho. Z důvodu prodlení byly žalovanému účtovány poplatky za vedení účtu (cena 39 Kč za měsíc) ve výši 156 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč. Dlužná částka se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 14.381,59 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1.000 Kč, dále z úroku kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 1.046,22 Kč, úroku ve výši 26,28 % p.a. od 29. 8. 2023 do zaplacení z částky 14.381,59 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 538,62 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od 29. 8. 2023 do zaplacení z částky 16.137,59 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalovaného důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla následující: výše úvěru: 41.990 Kč, zdroj příjmu: jiný, výše příjmu: 25.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 20.000 Kč, životní minima dospělých členů domácnosti: 3.860 Kč, počet dětí: 0, splátky jiným společnostem z Nrki mimo HC: 0 Kč, splátky v HC: 0 Kč, výše splátky schváleného úvěru: 1.680 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti: 6.000 Kč, minimální výdaje na bydlení: 4.523 Kč, druh bydlení: podnájem. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru žalobkyně shledala žalovaného schopným splácet předmětný revolvingový úvěr.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil, soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela dne 1. 9. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , v níž se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky, opakovaně, vždy maximálně do výše 41.990 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to ve výši měsíční splátky 4% z dlužné částky (viz smlouva o úvěru, úvěrové podmínky). Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 41.990 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný žalobkyni uhradil částku 1.839 Kč dne 14. 10. 2021, 16. 11. 2021, 21. 12. 2021, 18. 1. 2022, dále částku ve výši 1.878 Kč dne 7. 2. 2022, 10. 3. 2022, 11. 4. 2022, 11. 5. 2022, 9. 6. 2022, 14. 7. 2022, 9. 8. 2022, 12. 9. 2022, 24. 10. 2022, 9. 11. 2022, 20. 12. 2022 a 13. 1. 2023, a dále částku 36,88 Kč dne 25. 5. 2022 a částku 31,95 Kč dne 25. 8. 2022, kterou žalobkyně započetla na jistinu, úroky a poplatek za vedení účtu. Žalobkyně po žalovaném požadovala částku 16.137,59 Kč, dále žalovanému účtovala poplatky za vedení účtu ve výši 156 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč, dále úrok kapitalizovaný ke dni podání žaloby ve výši 1.046,22 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni podání žaloby ve výši 538,62 Kč. (viz výpis čerpání, splátek a úhrad). Úrok a úroky z prodlení požadovala žalobkyně i po dni podání žaloby, to úrok ve výši 26,28 % p.a. od 29. 8. 2023 do zaplacení z částky 14.381,59 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 29. 8. 2023 do zaplacení z částky 16.137,59 Kč. Žalobkyně zesplatnila dluh ke dni výzvy dne 24. 5. 2023 a dále zaslala žalovanému předžalobní upomínku z 15. 6. 2023 (viz výzvy, vč. dokladu o odeslání). Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného v ISIR, NRKI, SOLUS a CEE a vyžádala si od něj potvrzení o příjmu (viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta a potvrzení příchozí platbě 24.402 Kč z , Anonymizováno, , adresa, ).4. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 1. 9. 2021.11. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věři