34 C 99/2024-80 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou proti žalovanému k soudu domáhala zaplacení 15 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši podle příslušného předpisu a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 340 Kč za období od 9. 6. 2008 do 15. 6. 2009 z titulu smlouvy o půjčce č. 321437136 uzavřené dne 9. 6. 2008 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že na základě smlouvy č. 321437136 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč (rovnající se úroku za poskytnutou půjčku ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“)), a to vše v 53 týdenních splátkách placených v hotovosti pověřené osobě, s datem splatnosti poslední splátky dne 15. 6. 2009. Žalovaný celkem uhradil částku 10 100 Kč, která byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku. Žalobkyně se tak z titulu smlouvy č. 321437136 domáhala zaplacení nedoplatku jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 340 Kč, který z důvodu jeho postoupení v kapitalizované výši za období od 9. 6. 2008 do 15. 6. 2009 v žalobě požadovala jako kapitalizovaný úrok. Pohledávka za žalovaným byla z právního předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na společnost SECAPITAL S. á. r. l. s účinností od 1. 7. 2015, která pohledávku dále postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni s účinností od téhož dne. Změna v osobě věřitel byla žalovanému oznámena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o půjčce č. 321437136 ze dne 9. 6. 2008 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč, celkem tedy částku 25 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 včetně části přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností , Anonymizováno, , sídlem, Anonymizováno, , Anonymizováno, , byla uzavřena smlouva, na základě které došlo k postoupení mj. pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy č. 321437136 na uvedenou společnost.5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 včetně podacího archu s podacím č. RR0203289295U bylo zjištěno, že žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na společnost , Anonymizováno, l., sídlem , Anonymizováno, , k němuž došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 včetně části přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na základě které došlo k postoupení mj. pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy č. 321437136 na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2018 včetně podacího archu s podacím č. RJ0211111158P bylo zjištěno, že žalovanému bylo ze strany společnosti , Anonymizováno, sídlem , Anonymizováno, , oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, k němuž došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018.8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023 včetně podacího archu s podacím č. RJ0211916535P bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy č. 380980585.9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 9. 6. 2008 smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému v den podpisu smlouvy poskytnuty hotovostně peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480. Pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobkyně postoupil nejprve na společnost , Anonymizováno, sídlem , Anonymizováno, , která ji následně postoupila na žalobkyně. O postoupení pohledávky byl žalovaný vždy vyrozuměn. Žalovaný, přestože byl k úhradě svého dluhu před podáním žaloby vyzván, již ničeho neuhradil. Zaplacení dlužné částky mimo částky 10 100 Kč, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.10. Po právní stránce byla věc včetně následného postoupení pohledávky (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1908/2018 ze dne 26. 9. 2019) s ohledem na datum uzavření smlouvy č. 380980585 posouzena ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, podle právní úpravy obsažené v obč. zák.11. Podle § 657 a násl. obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.14. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.15. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.16. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.17. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.18. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úročené peněžité půjčce ve smyslu § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák., kterou s ohledem na postavení stran smluv soud posuzoval rovněž podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/2018 Sb., podle jehož § 2 písm. a) se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.19. Souhrnný poplatek, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poskytnutými peněžními prostředky, byl po právní stránce hodnocen jako kapitalizovaný úrok (srov. např. s rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003 ze dne 18. 2. 2003). Za daného stavu věci se tak soud dále zabýval otázkou, nakolik lze částku souhrnného poplatku, co do jeho výše, hodnotit jako souladnou s dobrými mravy ve smyslu § 3 ve spojení s 39 obč. zák., přičemž podle zavedené praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004) nelze jako souladný s dobrými mravy hodnotit úrok převyšující čtyřnásobek obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami u korunových úvěrů poskytovaným domácnostem s tím, že k datu podpisu smlouvy č. 380980585 (červenec 2009) tato činila 13,97 % (zjištěno ze systému ČNB časových řad ARAD). Oproti tomu v posuzovaném případě činila sjednaná úroková sazba 69,59 % ročně, obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou bankami tedy převyšovala téměř pětinásobně, a soud proto ve smyslu § 41 obč. zák. shledal dílčí ujednání smlouvy o souhrnném poplatku jako rozporné s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatné ve smyslu § 39 obč. zák. od samého počátku uzavření smlouvy.20. Jako důvodný tak byl soudem posouzen pouze nárok žalobkyně odpovídající rozdílu částky odpovídající výši poskytnutých peněžních prostředků žalovanému a již splaceného plnění, tj. ve výši 4 900 Kč, s jehož vrácením se žalovaný ve smyslu § 517 obč. zák. dostal do prodlení. Nárok žalobkyni, jejíž aktivní legitimace byla posouzena podle § 524 obč. zák., vznikl rovněž na zaplacení zá