39 C 102/2024-30 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 32 950 Kč s příslušenstvím s tím, že tvrdil, že je vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , ulice , jméno FO, , kde se v 2. nadzemním podpaží nachází byt č. , hodnota, , který žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky na dobu určitou od , datum, do , datum, , přičemž žalovaný byt užívá i po skončení nájemní smlouvy dosud s tím, že žalobce dne , datum, podal u nadepsaného soudu žalobu o vyklizení předmětného bytu žalovaným. Nájemné za užívání bytu činilo částku 6 590 Kč, z čehož částka 6 300 Kč činila nájemné za užívání bytu a částka 290 Kč nájemné za užívání zařízení bytu. Dle čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy bylo nájemné splatné k 5. dni v příslušného měsíce. Žalovaný od prosince 2023 za užívání bytu nezaplatil ničeho, a tedy za měsíce prosinec 2023 až duben 2024 dluží žalobci částku ve v celkové výši 32 950 Kč. Žalobou se žalobce domáhá dále úroku z prodlení v zákonné výši vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušného nájemného. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil již v návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:5. Žalobce, jako pronajímatel, uzavřel se žalovaným, jako nájemcem, dne , datum, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, o velikosti 1+1 s příslušenstvím ve 2. nadzemním podlaží domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jehož vlastníkem je žalobce (prokázáno nájemní smlouvou a informací z nahlížení do katastru nemovitostí). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, s tím, že nájemné za užívání bytu bylo sjednáno ve výši 6 300 Kč a nájemné za užívání zařízení ve výši 290 Kč dle evidenčního listu, který byl nedílnou součástí smlouvy, celkem tedy ve výši 6 590 Kč, a splatnost nájemného byla sjednána k 5. dni příslušného měsíce (prokázáno nájemní smlouvou a evidenčními listy). Žalovaný byt užívá i po uplynutí nájemní doby, když žalobce podal u nadepsaného soudu žalobu o vyklizení předmětného bytu (soudu známo z jeho úřední činnosti). Za dobu od prosince 2023 do dubna 2024 žalovaný žalobci dluží částku 5 x 6 590 Kč, celkem tedy 32 950 Kč (prokázáno přehledem předpisů a plateb). Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně kopie dodejky).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Dle ust. § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Dále dle ust. § 2235 o. z. a násl., kdy podle odst. 1 zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.9. Dále dle ust. § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.10. „Nejvyšší soud také v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč. zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů - nestačí ji pouze opustit (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče)“- srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .11. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem, jako pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu shora citovaného ust. § 2201 a násl. o. z. ve spojení s ust. § 2235 a násl. o.z., přičemž tato nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, a jejím předmětem byl byt č. , hodnota, o velikosti 1+1 s příslušenstvím ve 2. nadzemním podlaží domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jehož vlastníkem je žalobce. Ačkoliv nájemní smlouva nebyla prodloužena, ani nebyla uzavřena nová nájemní smlouva, žalovaný uvedený byt po skončení nájmu neodevzdal, nadto se žalobce se domáhá jeho vyklizení žalovaným v řízení vedeném u nadepsaného soudu. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobce má podle shora citovaného ust. § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy žalovaný žalobci uvedený byt skutečně odevzdal, k čemuž dosud nedošlo. Žalobce požaduje náhradu ve výši ujednaného nájemného za období od prosince 2023 do dubna 2024 v předepsané výši, tj. ve výši 6 590 Kč měsíčně, celkem tedy částky 32 950 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh doposud neuhradil, dostal se do prodlení, s tím, že jelikož byla splatnost nájemného ve smlouvě sjednána k 5. dni v měsíci, je žalovaný ode dne následujícího po splatnosti příslušného měsíčního nájemného v prodlení a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 727,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 318 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 32 950 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT a z částky 1 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 950 Kč ve výši 1 459,50 Kč (výrok II. rozsudku).13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).