46 C 242/2023-47 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 37 714,27 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , datum, /, Anonymizováno, , , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, spolu se smluvním úrokem ve výši 7 714,27 Kč. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které si žalovaná vybrala dle své volby parametry (výši požadovaného úvěru a termín splatnosti) a seznámila se s výší poplatku za poskytnutí úvěru a s úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář uvedením osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž po seznámení se s obsahem a podmínkami uzavření smlouvy učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Pro identifikace plateb byl zvolen variabilní symbol č. , hodnota, . Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet (lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a na základě sdělených údajích o příjmech a výdajích žalované) byl žalované vyplacen dne , datum, převodem na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná nevrátila poskytnuté peněžní prostředky v datu splatnosti navzdory tomu, že byla k úhradě svého dluhu upomínána.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, byly zjištěny podmínky pro poskytnutí spotřebitelského a bezúčelového úvěru ve výši 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou 80,97 % a výší RPSN 118,90 % s tím, že úvěr byl sjednán online. Délka splatnosti úvěru byla dohodnuta na 18 měsíců. Výše měsíční splátky byla sjednána na 2 928,25 Kč, přičemž celkové mělo být žalovanou zaplaceno 52 708,50 Kč.5. Z obchodních podmínek , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ) byly zjištěny podrobné práva a podmínky smluvních stran smlouvě o úvěru.6. Z výpisu z účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, . k datu , datum, bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla odeslána téhož dne částka 30 000 Kč pod variabilním symbolem, tel. číslo, .7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, byl veden na osobu žalované, neboť byl k datu , datum, uzavřen, a dne , datum, na něj byla přijata platba ve výši 30 000 Kč pod variabilním symbolem, tel. číslo, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně příloh bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni; jejich parametry byly ujednány na str. 8 smlouvy.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .10. Z plné moci ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zmocnil žalobkyni mj. k vyrozumívání dlužníka pohledávky o jejím postoupení.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku (podacího čísla , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení svého dluhu a upozornila ji na možnost jeho vymáhání před soudem.12. Ze sledování zásilek k podacímu číslu , Anonymizováno, bylo zjištěno, že zásilka byla dodána dne , datum, .13. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, , uzavřeli prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, smlouvu, na základě které byly žalované poskytnuty bankovním převodem na jeho účet č. , č. účtu, vedený u společnosti , právnická osoba, . peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit do 18 měsíců od jejich poskytnutí společně s úrokem při sjednané úrokové roční sazbě 80,97 %, a sice měsíčními splátkami ve výši 2 928,25 Kč, celkem měla zaplatit 52 708,50 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Ani přes výzvu k úhradě dluhu, která byla žalobkyni doručena dne , datum, žalovaná peněžní prostředky po datu splatnosti nevrátila.14. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), konkrétně pak podle § 2390 o.z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.15. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž, Anonymizováno, při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).16. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel pouze ze sdělených příjmů a výdajů žalované a z veřejně dostupných databází, aniž by jakkoliv zjišťoval osobní či majetkové poměry žalované, natož tak je jakkoliv ověřovala. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací, aby mohla řádně vyhodnotit majetkové poměry žalované pro účely její schopnosti splácet zápůjčku, což se ukázalo záhy, když žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila (srov. např. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2020 sp. zn. 20 Cdo 1522/2020). Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy, k níž soud přihlédl i bez návrhu.18. Aktivní legitimace žalobkyně je odůvodněna § 1879 o.z., podle kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou na p