9 C 62/2023-251 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 10.5., hodnota, se žalobce domáhal uložení povinnosti z pozemku žalobce parc. č. , hodnota, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, -východ, na listu vlastnictví č. , hodnota, , odstranit na vlastní náklady stavbu pro rodinnou rekreaci č. ev. , hodnota, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, tamtéž, dále vyklidit pozemek parc. č. , hodnota, /9 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, -východ, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, , který je vyklizený povinen předat žalobci, a dále vyklidit jím užívanou část pozemku parc.č. , hodnota, /1, k.ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, , LV č. , hodnota, , v rozsahu 10 m v okolí stavby č.ev. , hodnota, a vyklizenou předat žalobci. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, /1 a pozemku parc.č. , hodnota, /9, k.ú. , adresa, . Na pozemku parc.č. , hodnota, /9 se nachází stavba pro rodinnou rekreaci č.ev. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného, která je zapsána na LV č. , hodnota, . Tato stavba není součástí pozemku, jedná se o stavbu na cizím pozemku. Žalovaný dle přesvědčení žalobce nedisponuje žádným občanskoprávním titulem, který by jej opravňoval mít stavbu na cizím pozemku. Tato stavba byla veřejnoprávně povolena v roce 1964. Soukromoprávní titul, který opravňoval vlastníka stavby mít na pozemku parc.č. , hodnota, /, Anonymizováno, předmětnou smlouvu, byla nájemní smlouva, tedy stavba stála na cizím pozemku od počátku na základě dočasně omezeného práva, pročež se ze soukromoprávního hlediska jedná o stavbu dočasnou. Každý vlastník stavby č.e. , hodnota, a nájemce žalobcových pozemků věděl, že jeho stavba je na pozemku žalobce pouze dočasně, na základě nájemní smlouvy na dobu určitou, pročež každý vlastník této stavby vždy žádal vlastníka pozemku parc.č. , hodnota, /, Anonymizováno, o prodloužení nájmu tak, aby stavbu odstraňovat nemusel. Žalovaný nabyl předmětnou stavbu od svých rodičů na základě darovací smlouvy se zřízením věcného břemene (služebnosti) užívacího práva ze dne 28.7.2021. Oprávnění předchozích vlastníků stavby č.e. , hodnota, , pana , jméno FO, a , jméno FO, , tj. rodičů žalovaného, mít stavbu na cizím pozemku, bylo založeno nájemní smlouvou uzavřenou na dobu určitou ze dne 1.1.2025. Uzavřením dodatku ze dne 6.12.2017 došlo k prodloužení doby nájmu žalobcova pozemku parc.č. , hodnota, /, Anonymizováno, a části pozemku parc.č. , hodnota, /, Anonymizováno, , přičemž doba nájmu uplynula již dne , hodnota, .12.2020. Žalobce již neměl zájem o další prodloužení nájmu, což opakovaně písemně sdělil jak rodičům žalovaného, tak i bývalým vlastníkům stavby a nájemníkům dotčených pozemků, tak i přímo žalovanému. Jak rodiče žalovaného, tak i následně žalovaný byli opakovaně zdvořile vyzváni k dobrovolnému odstranění staveb a vyklizení předmětných pozemků, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16.1., hodnota, a 16.2., hodnota, , na kterou žalovaný reagoval tak, že stavbu neodstraní. Ačkoliv si rodiče žalovaného jako bývalí vlastníci stavby č.e. , hodnota, byli vědomi dočasnosti svého oprávnění mít stavbu na pozemku žalobce, nesplnili po konci smluvního poměru povinnosti, ke kterým se smluvně zavázali a neodstranili veškeré stavby a ostatní věci z žalobcových pozemků, ačkoliv k tomu byli opakovaně vyzváni. Namísto toho darovali stavbu č.e, Anonymizováno, , hodnota, žalovanému a bez vědomí žalobce došlo dokonce ke zřízení věcného břemene. Dle žalobce jednali právní předchůdci žalovaného zcela jednoznačně ve zlém úmyslu, neboť si byli vědomi své povinnosti odstranit stavbu a vyklidit pozemky, a to nejen ze smlouvy, ale i opakovaných přípisů žalobce, který v dostatečném časovém předstihu tyto informoval o neprodloužení nájemní smlouvy a požadoval odstranění všech staveb a vyklizení pozemků. Na tyto přípisy přitom právní předchůdci žalovaného opakovaně reagovali. Žalovaný se na žalobcových pozemcích a ve stavbě svých rodičů pravidelně nacházel a rekreační chatu s nimi občasně obýval. Byl proto opakovaně přítomen ústním výzvám žalobce směřovaných na jeho rodiče žalovaného, jejichž obsahem bylo upozornění na neprodloužení nájemní smlouvy a výzva k odstranění stavby a vyklizení pozemků. Tuto vědomost navíc prokazuje i to, že po nabytí stavby č.e. , hodnota, vyzval žalovaný žalobce k uzavření kupní nebo nájemní smlouvy na uvedené pozemky, případně ke zřízení služebnosti. V reakci na tuto žádost žalobce žalovaného vyzval, aby před zahájením, byť jen teoretické diskuse, odstranil stavby a terénní úpravy, které se kolem stavby č.ev. , hodnota, nachází bez veřejnoprávního povolení (WC, kůlna, betonové přístupové schodiště). Na tuto výzvu žalovaný neodpověděl a pozemky žalobce užívá dál bez jakéhokoliv omezení. Ke korektivu dobrých mravů a případnému zneužití práva žalobce uvádí, že je zemědělcem, který využívá své pozemky k hospodaření. Jak pozemek parc.č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak i pozemek parc.č. , hodnota, /, Anonymizováno, jsou dle katastru nemovitostí určeny k plnění funkce lesa a jako takové chráněny. Předmětná nájemní smlouva uzavřená s právními předchůdci žalovaného stanovila v článku VII. povinnost nájemníků pozemků odstranit po konci nájemního poměru stavbu č.ev. , hodnota, tak, aby mohlo dojít k opětovnému zalesnění pozemků. Vlastníci stavby če. , hodnota, proto historicky věděli o úmyslu vlastníka pozemku parc.č. , hodnota, /, Anonymizováno, naložit s pozemky tak, jak je uvedeno ve smlouvě. Předem deklarované úmysly žalobce, jak s pozemky do budoucna naložit, které byly předchozím nájemníkům dobře známy, nemohou dle přesvědčení žalobce být považovány za rozporné s dobrými mravy či za zneužití práva. Žalobce je naproti tomu přesvědčen, že jednání žalovaného a jeho rodičů lze označit za nepoctivé, příčící se jak slušnému lidskému chování, tak i platnému právu. Právní předchůdci žalovaného na něj převedli vlastnického právo ve chvíli, kdy si byli vědomi ukončení platnosti dočasného občanskoprávního titulu k umístění stavby a byli žalobcem za účasti žalovaného opakovaně vyzýváni k vyklizení pozemků a odstranění stavby, což bylo jednání čistě účelovém vedeno snahou vyhnout se smluvními zákonným povinnostem. Žalovaný i při vědomí výzev žalobce k odstranění stavby dar přijal a užívá pozemky bez občanskoprávního titulu dál, ačkoliv byl opakovaně vyzýván, aby do vlastnického práva žalobce nezasahoval. Otec žalovaného byl prověřován pro tvrzené přestupkové jednání proti žalobci. Žalobce pak ve stavu psychického vyčerpání z jednání žalovaného i jeho právních předchůdců těmto nabídl jednoleté prodloužení nájemní smlouvy, což právní předchůdci žalovaného odmítli. Žalobce byl hypoteticky svolný uvažovat o zřízení práva k užívání pozemků a další existence stavby za podmínky, že dojde k odstranění veřejnoprávně nepovolených staveb zřízených okolo stavby č.ev. , hodnota, (prostor pro WC, kůlna, betonové přístupové schodiště), které žalovaný i jeho právní předchůdci používali. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a stavby neodstranil, ba dokonce se pokusil v řízení o odstranění nepovolených staveb vedeném příslušným stavebním úřadem tyto dodatečně povolit. Stavební úřad rozhodl svým rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /pats o odstranění stavby; toto rozhodnutí (ve znění změny učiněné odvolacím orgánem) nabylo právní moci dne 17., hodnota, ., hodnota, . Tyto stavby dosud odstraněny nebyly. Žalovaný se i nadále chová v rozporu s dobrými mravy, kdy např. vypouštěl odpadní vody z rekreační chaty na přilehlé pozemky. Žalobce při hledání důvodu zamokření části pozemku objevil drenážní rouru vedenou od stavby če. , hodnota, . Současně byla na pozemku odhalena nepovolená vodovodní přípojka do chaty žalovaného. Toto chování žalovaného znemožnilo jakékoliv jednání. Žalobce dále uvedl, že předmětná chata se nachází v kopci, na místě bez příjezdové cesty; stavba neumožňuje ani trvalé bydlení, nikdo v ní trvale nebydlí.2. Ve věci byla žalovanému zaslána výzva dle § 114b o.s.ř., na kterou žalovaný nereagoval, a proto bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 5.9., hodnota, č.j. , spisová značka, , hodnota, , spisová značka, . K podanému odvolání Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 10.1.2024 č.j. , spisová značka, , hodnota, , spisová značka, tento rozsudek změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, neboť pro to nebyly splněny podmínky a uložil soudu věc posoudit věcně., hodnota, . Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Tvrdil, že stavba č.ev. , hodnota, byla povolena v roce 1964, a to na základě rozhodnutí odboru výstavby a energetiky ONV , adresa, -východ ze dne 11.6.1964. Stavba byla zřízena na pronajatém pozemku parc.č. , hodnota, o výměře 400 m2 za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., v době, kdy bylo možné, aby vlastník