Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud Praha-východ 6 C 109/2026-49 – Náklady řízení

Okresní soud Praha-východ · 3. 7. 2026

náklady řízení · lhůty · smlouva o dílo · sleva z ceny · podnikatel

Aplikovaná ustanovení

1

O co šlo

o 34 332 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 24 332 Kč s příslušenstvím představující přiměřenou náhradu podle § 584 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a částky 10 000 Kč s příslušenstvím představující přiměřené snížení ceny podle § 5d odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Žalobu odůvodnila tím, že dne 13. 11. 2024 uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byla dodávka a montáž plastových oken v provedení , Anonymizováno, . Následně jednala se žalovanou o dodávce venkovních žaluzií. Při sjednávání zakázky žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce , Jméno zmocněnce, požadovala, aby žaluzie barevně odpovídaly již dodaným oknům. Po tomto požadavku žalovaná doplnila do cenové nabídky a následně i do smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 18. 2. 2025 označení barvy žaluzií jako , Anonymizováno, . Po montáži žaluzií dne 1. 4. 2025 však žalobkyně zjistila, že barevné provedení žaluzií neodpovídá barevnému provedení oken; žaluzie mají odlišný odstín i povrchovou úpravu a netvoří s okny vizuálně jednotný celek. Reklamaci žalovaná zamítla s odůvodněním, že obě zakázky byly realizovány v barvě antracit a že rozdíly vyplývají z použití odlišných materiálů a technologií. Podle žalobkyně byla při uzavírání smlouvy uvedena žalovanou v omyl, neboť jí nebylo sděleno, že ani při použití stejného označení barvy nelze dosáhnout požadované barevné shody mezi okny a žaluziemi. Tvrdila, že kdyby byla o této skutečnosti informována, smlouvu by neuzavřela za stejných podmínek, případně by zvolila jiné řešení. Žalobkyně tak požadovala přiměřenou náhradu ve výši 15 % z ceny díla, tj. 24 332 Kč. Současně žalobkyně namítala, že jednání žalované představovalo nekalou obchodní praktiku spočívající v klamavém opomenutí podstatných informací. Z tohoto důvodu se domáhala rovněž přiměřeného snížení ceny díla ve výši 10 000 Kč.2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala ani zčásti. Potvrdila, že mezi účastnicemi byly uzavřeny dvě smlouvy, a to smlouva na dodávku a montáž oken ze dne 13. 11. 2024, ve které byl sjednán barevný odstín , Anonymizováno, , a smlouva na dodávku a montáž venkovních žaluzií ze dne 17. 2. 2025, ve které byl sjednán barevný odstín , Anonymizováno, . Oba sjednané odstíny jsou odstíny antracitové barvy, přičemž případné odlišnosti výsledného barevného dojmu jsou způsobeny rozdílností materiálů a povrchových úprav jednotlivých výrobků. Žalovaná rozporovala tvrzení žalobkyně o barevné odlišnosti dodaných oken a žaluzií. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně nikdy nepožadovala jejich zcela totožnou barevnost. Za jediný podklad pro takové tvrzení označila zprávu zaslanou prostřednictvím aplikace WhatsApp dne 3. 2. 2025, v níž bylo uvedeno, že žaluzie mají „barevně sedět s okny“. Podle žalované však z takto formulovaného požadavku nelze dovodit požadavek na absolutní shodu barev, neboť použitý výraz je neurčitý a nevylučuje mírnou barevnou rozdílnost. Naopak za rozhodující považovala konkrétní barevné označení sjednané ve smlouvě o dílo na žaluzie. Dále uvedla, že okna a žaluzie jsou vyrobeny z odlišných materiálů a mají odlišnou povrchovou úpravu, což ovlivňuje výsledný barevný dojem. Okna jsou plastová s dřevovláknitou strukturou, zatímco žaluzie mají hladký povrch. Pokud žalobkyně požadovala i shodu povrchové struktury, měla takový požadavek výslovně vznést, což se nestalo. Žalovaná dále poukazovala na ustanovení reklamačního řádu, podle něhož nelze za reklamovatelnou vadu považovat barevný nesoulad stejných barev aplikovaných na různé materiály či různými technologiemi. Tvrdila proto, že nebylo prokázáno, že by dodané žaluzie vykazovaly jakoukoli vadu. K nároku na přiměřenou náhradu žalovaná namítala, že žalobkyně dostatečně neodůvodnila výši požadované částky 24 332 Kč a že její úvahy vycházejí ze subjektivního hodnocení. Ve vztahu k nároku na zaplacení částky 10 000 Kč z titulu porušení práv spotřebitele žalovaná popřela, že by se dopustila nekalé obchodní praktiky. Uvedla, že žalobkyně, resp. její zástupce, byl pozván do showroomu žalované, kde se seznámil se vzorníky barev oken a žaluzií a z nich vybral požadovaný odstín, který byl následně promítnut do smlouvy. Podle žalované je takový postup běžný a vzhledem k množství nabízených výrobků a barevných variant jediný prakticky možný. Rovněž namítala, že žalobkyně nijak konkrétně nevysvětlila, jak dospěla k požadované částce 10 000 Kč.3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované setrvala na uplatněném nároku a uvedla, že jí ani jejímu zástupci nebyla na showroomu žalované představena barevná škála venkovních žaluzií, vzorník RAL ani porovnání barev žaluzií a oken. Tvrdila, že nikdy nebyla upozorněna na možnou odlišnost, nesourodost či jiný problém týkající se výsledného vizuálního provedení výrobků. Na showroomu byla projednávána pouze technická otázka napojení žaluzií na systém chytré domácnosti, zatímco ostatní komunikace probíhala elektronicky. Dále namítala, že si barvu žaluzií sama nevybírala ze žádného vzorníku. Odkázala na časovou posloupnost komunikace, kdy nejprve obdržela cenovou nabídku s označením barvy „dle výběru zákazníka“, následně vznesla požadavek, aby žaluzie barevně „seděly s okny“, a poté jí žalovaná zaslala aktualizovanou nabídku s vyplněnou barvou , Anonymizováno, . Z toho dovozovala, že barvu do smluvní dokumentace doplnila žalovaná v reakci na její požadavek, aniž by předtím proběhl výběr z konkrétního vzorníku. Žalobkyně dále uvedla, že ani případné předložení vzorníku by nemohlo odhalit rozdíl mezi výsledným vzhledem oken a žaluzií, jestliže podle tvrzení žalované vznikají odlišnosti až v důsledku aplikace stejné barvy na rozdílné materiály a povrchy. K námitce žalované ohledně odůvodnění výše nároku žalobkyně uvedla, že odkaz na judikaturu týkající se slevy z ceny za vady díla není přiléhavý, neboť v projednávané věci neuplatňuje práva z vadného plnění, ale nárok na přiměřenou náhradu podle § 584 o. z. z důvodu uvedení v omyl. Ze stejného důvodu považovala za nerozhodná i ustanovení reklamačního řádu, na něž žalovaná odkazovala. Podle žalobkyně spočívá podstata sporu v tom, že jako spotřebitelka vznesla jednoznačný požadavek na barevnou shodu žaluzií s již dodanými okny, žalovaná na tento požadavek reagovala doplněním označení , Anonymizováno, , avšak neinformovala ji o tom, že navzdory shodnému označení barvy nemusí být výsledné provedení vizuálně totožné. Tím porušila svou informační povinnost vůči spotřebiteli, zejména povinnost poskytnout jasné a srozumitelné informace o hlavních vlastnostech výrobku. Ve vztahu k výkladu sdělení, že žaluzie mají „barevně sedět s okny“, žalobkyně uvedla, že tím měla na mysli jejich vzájemnou shodu, nikoliv pouze obecné barevné ladění. Zdůraznila, že žaluzie byly montovány přímo do rámů již dodaných oken a měly s nimi tvořit jednotný funkční i estetický celek.4. Žalobkyně před zahájením jednání ve věci vzala žalobu zpět v rozsahu nároku na přiměřené snížení ceny ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím.5. Mezi účastníky nebylo sporu o obsahu a předmětu smlouvy o dílo ze dne 13. 11. 2024. Spornými však zůstaly okolnosti uzavření následné smlouvy o dílo ze dne 18. 2. 2025, jejímž předmětem byla dodávka a montáž venkovních žaluzií. Žalobkyně měla za to, že byla při uzavírání této smlouvy uvedena v omyl ohledně barevného provedení dodávaného díla, neboť požadovala, aby žaluzie barevně odpovídaly rámům oken dodaných na základě předchozí smlouvy, avšak dodané provedení tomuto požadavku podle jejího názoru neodpovídalo. Žalovaná tvrzení o uvedení žalobkyně v omyl odmítala a namítala, že smlouva jednoznačně vymezovala dodávaný výrobek i jeho barevné provedení.6. Ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 13. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaná jako zhotovitel se zavázala pro žalobkyni jako objednatele dodat a provést montáž oken v barvě , Anonymizováno, .7. Z konverzace zástupce žalobkyně a zástupce žalované pana , Anonymizováno, prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, soud zjistil, že tito komunikovali o objednávce žaluzií. V komunikaci dne 3. 2. 2025 zástupce žalobkyně uvedl „(…) , adresa, mám už od , Anonymizováno, čerstvě nainstalované. Barva , Anonymizováno, (ať břevně sedí s žaluziemi) (…)“.8. Ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 18. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaná jako zhotovitel se zavázala pro žalobkyni jako objednatele dodat a provést montáž žaluzií a žalobkyně se zavázala za to zaplatit částku 162 213 Kč. Barva žaluzií byla sjednána tak, že barva lamel a vodících lišt byla označena , Anonymizováno, a barva koncové lamely a boxu byla označena , adresa, .9. Z e-mailové zprávy odeslané dne 6. 4. 2025 z adresy, Anonymizováno, , e-mail, na adresy , e-mail, a , e-mail, soud zjistil, že žalobkyně u žalované provedla reklamaci, resp. požadovala slevu z ceny díla ve výši 15 %, protože dodané venkovní žaluzie barevně ani dekorem neodpovídaly jejímu požadavku, aby byly shodné s již instalovanými okny v provedení antracit, a měla za to, že byla při uzavírání smlouvy uvedena v omyl ohledně výsledného barevného provedení díla. Žalobkyně požadovala vyjádření žalované do 6. 5. 2025.10. Z e-mailové zprávy odeslané dne 14. 4. 2025 z adresy , e-mail, na adresy , e-mail, a , e-mail, soud zjistil, že žalovaná reklamaci odmítla s tím, že dodané žaluzie odpovídají sjednané barvě , Anonymizováno, , jako reklamovatelné nemohou být uznány vady vzniklé barevným nesouladem stejných barev aplikovaných na různé materiály či různými technologiemi.11. Ze snímku obrazovky webových stránek žalované soud zjistil, že žalovaná ohledně venkovních žaluzií deklarovala mj. následující: skryté i přiznané řešení kastlíku a barevné sladění s okny nebo fasádou; poradenství, výroba, odborná montáž pro váš klid a komfortní bydlení; naši odborní konzultanti jsou specialisté s detailními znalostmi a bohatými zkušenostmi.12. Z fotografií oken a žaluzií soud zjistil, že barevné provedení žaluzií vizuálně neodpovídá barevnému provedení oken; rozdíl není dán pouze vyšší či nižší sytostí nebo tmavostí téhož odstínu, nýbrž zcela odlišným barevným podtónem. Současně je zřejmá i rozdílná povrchová úprava obou výrobků, kdy okna mají strukturovaný povrch s dekorem dřeva, zatímco žaluzie mají povrch hladký.13. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 3. 2026 vč. doručenky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 37 084 Kč nejpozději do 31. 3. 2026 s upozorněním na případné soudní řešení sporu.14. Další navržené a neprovedené důkazy soud zamítl pro nadbytečnost. Provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn dostatečně k tomu, aby bylo možno ve věci rozhodnout.15. Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.16. Podle § 556 odst. 1 o. z. platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.17. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.18. Podle § 584 odst. 1 o. z. týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu.19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, soud proto postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.).22. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 332 Kč s příslušenstvím představující přiměřenou náhradu podle § 584 o. z., je rozhodné, zda žalobkyně jednala v omylu a zda byla v omyl uvedena žalovanou. Pro právní relevanci omylu je současně nutné, aby šlo o omyl omluvitelný; jde o omyl omluvitelný, jestliže jednající nemohl rozpoznat skutečný stav věci a zjistit existenci omylu ani poté, co by postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze na něm požadovat s ohledem na okolnosti případ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007).23. Soud má za prokázané, že žalobkyně při sjednávání dodávky venkovních žaluzií požadovala, aby jejich barevné provedení navazovalo na již instalovaná okna. Zpráva jejího zástupce ze dne 3. 2. 2025 nezní izolovaně pouze tak, že žaluzie mají „barevně sedět s okny“, ale předchází jí výslovné sdělení, že okna jsou již instalována a mají antracitovou barvu. Soud souhlasí se žalovanou v tom, že samotný pojem „barevně sedí“ nemusí bez dalšího znamenat požadavek na absolutní identitu barevného provedení. V běžném jazykovém významu mohou vzájemně ladit i dvě zcela odlišné barvy. Posuzovaný projev vůle však nelze vykládat izolovaně pouze podle jednotlivých použitých slov, nýbrž v souvislosti s okolnostmi, za nichž byl učiněn. Z kontextu komunikace je zřejmé, že žalobkyně nepoptávala žaluzie jako samostatný výrobek, nýbrž jako doplněk k již namontovaným oknům dodaným týmž zhotovitelem. Současně výslovně upozornila na to, že okna jsou v antracitovém provedení. Smyslem jejího požadavku proto nebylo pouze obecné barevné sladění ve smyslu estetického ladění různých barev, ale dosažení takového výsledku, aby žaluzie vizuálně odpovídaly již dodaným oknům a tvořily s nimi jednotný celek. Tento závěr ostatně podporuje i následný postup žalované, která po uvedeném požadavku doplnila do nabídky a následně do smlouvy označení barvy , Anonymizováno, (tedy opět antracitové provedení, a nikoliv zcela odlišnou barvu, která by s antracitovou barvou pouze obecně ladila). Žalobkyně tak mohla důvodně nabýt přesvědčení, že žalovaná jejímu požadavku porozuměla a zvolila takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.24. Z fotografií soud zjistil, že dodané žaluzie se od oken viditelně odlišují, a to odstínem, podtónem i tmavostí. Rozdíl proto nepředstavuje jen běžnou drobnou odchylku při vnímání téže barvy. Rozdílnost povrchové úpravy (strukturovaný dekor oken a hladký povrch žaluzií) tento výsledek dále zvýrazňuje. Právě skutečnost, že výsledný vizuální dojem stejného či obdobného barevného označení se u výrobků z různých materiálů a s odlišnou povrchovou úpravou může podstatně lišit, žalovaná sama uvedla jako důvod zamítnutí reklamace.25. Byla-li žalované jako profesionálovi v daném oboru známa skutečnost, že i při použití označení „antracit“ nebude výsledné barevné provedení žaluzií odpovídat barevnému provedení oken dodaných týmž dodavatelem, bylo její povinností na tuto okolnost žalobkyni upozornit. Žalobkyně vystupovala ve smluvním vztahu jako spotřebitel bez odborných znalostí v oblasti výroby oken, žaluzií a technologií aplikace barev na různé materiály. Nelze po ní rozumně požadovat, aby sama dovodila, že dva výrobky označené jako antracitové a dodané týmž výrobcem nebudou působit jako barevně sjednocený celek.26. Významná je v této souvislosti rovněž prezentace žalované. Na svých webových stránkách žalovaná zákazníkům výslovně nabízí „barevné sladění s okny“, zdůrazňuje poskytování poradenství a uvádí, že její odborní konzultanti jsou specialisté s detailními znalostmi a bohatými zkušenostmi. Za této situace mohla žalobkyně důvodně očekávat, že bude-li existovat technická nebo materiálová překážka bránící dosažení požadovaného barevného výsledku, bude na ni ze strany žalované upozorněna. Neučinila-li tak žalovaná, ačkoliv o této skutečnosti vzhledem ke své odbornosti věděla nebo musela vědět, ponechala žalobkyni v mylné představě, že zvoleným řešením bude dosaženo požadovaného barevného souladu mezi okny a žaluziemi.27. Soud proto uzavírá, že žalobkyně jednala v omluvitelném omylu o vedlejší okolnosti právního jednání, totiž o tom, že volba žalovanou uvedeného antracitového barevného provedení povede k vizuálnímu barevnému sladění žaluzií s již instalovanými okny. Jsou tak splněny předpoklady práva žalobkyně na přiměřenou náhradu podle § 584 odst. 1 o. z.28. Pro úplnost soud dodává, že není právně významné tvrzení žalované o tom, že odchylky týkající se barevného odstínu nejsou reklamovatelné, neboť v dané věci nejde o vadu díla (reklamaci), nýbrž o uvedení v omyl ohledně sjednané barvy objednaného díla. Z tohoto důvodu by bylo nadbytečné provádět k důkazu Reklamační řád žalované, neboť jeho znění není pro rozhodnutí ve věci podstatné. Soud znovu akcentuje, že žalobkyně z pozice spotřebitele (na rozdíl od žalované, která vystupovala z pozice zhotovitele – podnikatele) nemohla vědět o možném barevném nesouladu oken a žaluzií, nota bene při vědomosti prohlášení žalované na svých webových stránkách ohledně možnosti „barevného sladění s okny“. Bylo tedy jednoznačně na žalované, aby na tuto skutečnost žalobkyni po vznesení jejího požadavku upozornila, popsala možné rozdíly mezi oběma materiály v barvě „antracit“, případně umožnila prověřit si danou odchylku vizuální kontrolou vzorků a tím dala možnost žalobkyni revidovat svou volbu na barvu „antracit“. Nepostupovala-li takto, jednala jako odborník v oboru v rozporu s požadavkem řádné péče a případné právní důsledky vyvolané (omluvitelným) omylem žalobkyně musí jít zákonitě k její tíži.29. Zákon pro určení přiměřené náhrady podle § 584 odst. 1 o. z. nestanoví pevný výpočet ani procentní sazbu. Její výši je proto třeba určit podle okolností jednotlivého případu tak, aby přiměřeně vyvážila nepříznivý následek omylu. Soud považuje částku 24 332 Kč, odpovídající po zaokrouhlení 15 % z ceny díla ve výši 162 213 Kč, za přiměřenou. Zohlednil zejména význam požadavku barevného sladění pro rozhodnutí žalobkyně o sjednání dodávky žaluzií, skutečnost, že žaluzie jsou montovány přímo k již osazeným oknům a mají s nimi tvořit trvalý estetický celek, jakož i nápadnost a trvalost zjištěného rozdílu barvy a povrchové úpravy.30. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, včetně uplatněného úroku z prodlení, neboť žalovaná se marným uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobkyní v e-mailu ze dne 6. 4. 2025 dostala do prodlení. Žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení od 7. 5. 2025 (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) (výrok II.).31. O nákladech řízení (výrok III.) soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. Ve vztahu k části řízení zastavené výrokem I. nemá žádný z účastníků podle § 146 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní, přičemž žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Ve vztahu k výroku II. měla žalobkyně ve věci plný úspěch, a soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal vůči žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 332 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 374 Kč, náhrady hotových výdajů za jízdné k jednání soudu dne 3. 7. 2026 a zpět v celkové výši 1 158 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé, příprava účasti na jednání a účast na jednání) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 1 800 Kč, tj. 450 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. aplikovaného per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).