13 C 362/2021-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], a to do [datum]. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce. Žalovaný svým povinnostem z uzavřené dohody nedostál a na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], a to do [datum]. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce. Žalovaný svým povinnostem z uzavřené dohody nedostál a na svůj dluh neuhradil ničeho. Předmětná dohoda nebyla poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě či na jiném trvalém nosiči dat. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a to smlouvou ze dne [datum]. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 7. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná [anonymizována tři slova], platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 9. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr v částce [částka]. Tato smlouva byla uzavřena bez splnění podmínek stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru, jelikož žalovanému nebyla úvěrová smlouva obsahující výše uvedené informace poskytnuta v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému předmětné finanční prostředky zaslal. V řízení naopak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný uhradil něčeho na svůj dluh. Nárok žalobce je proto důvodný co do žalované jistiny, tedy co do částky [částka]. Pokud jde o žalovanou částku odpovídající poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], k tomuto soud v souladu s ustanovením § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nepřihlížel a přiznal žalobci pouze repo sazbu uveřejněnou [anonymizována dvě slova] bankou, platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a dále zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o.s.ř. delší lhůtu k plnění, a to patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času pro úhradu svého dluhu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. dle úspěchu stran. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky [částka] s příslušenstvím, žalovaný v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. S ohledem na úspěch účastníků řízení má žalobce nárok na náhradu 54% svých účelně vynaložených nákladů. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Náklady žalobce jsou tak celkem ve výši [částka] a žalobce má nárok na náhradu částky ve výši [částka] (54%). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena delší, patnáctidenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).