4 C 21/2021-25 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, na základě které mu poskytla úvěr ve výši [částka], splatný po prodloužení termínu splatnosti, do [datum]. Prodloužení splatnosti bylo zpoplatněno částkou [částka]. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Do dnešního dne žalovaný na dlužné částce ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka]; splatnost byla sjednána na [datum]. Splatnost byla na žádost žalovaného prodloužena do [datum], za což měly smluvní strany sjednán poplatek ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Dne [datum] byl žalovaný o této skutečnosti informován a zároveň vyzván k zaplacení ve smyslu § 142a o. s. ř. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Poskytnutý spotřebitelský úvěr žalovaný ve sjednané době nevrátil, stejně jako nezaplatil poplatek za prodloužení splatnosti. V souladu s § 1879 o. z. byla následně tato pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný z dlužné částky do dnešního dne ničeho nezaplatil. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši [částka], náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal náklady v jí požadované výši. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků domáhala již dříve. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b advokátního tarifu, tedy ve výši vypočtené shora. Odůvodnění rozsudku je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.