13 C 196/2022-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky až do částky [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 12% ročně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, své povinnosti ale nedostál a dostával se s placením úvěrových splátek do prodlení. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena ve výši [částka], žalobce se však podanou žalobou domáhá zaplacení pouze částky ve výši [částka] odpovídající dlužné jistině. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani přes opakované upomínky ze strany žalující. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřeli tuto úvěrovou smlouvu, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky až do částky [částka]. Úroková sazba byla sjednána na 12% ročně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po [částka], a to nejpozději do [datum]. Z pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný finanční prostředky ve výši [částka] obdržel. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] informovala žalovaného o postoupení pohledávky za ním na nového věřitele, a to na [právnická osoba] S. á R.L. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně v osobě věřitele, kdy novým věřitelem se stal žalobce. 7. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] a zároveň jej upozornil na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním v případě, kdy by žalovaný svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. 9. Z výzvy k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 10. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 12. Podle ust. § 1 odst. 2 obchodní zákoníku právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. 13. Podle ust. § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. (odst. 1) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. (odst.2) 14. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. Soud po zjištění skutkového stavu došel k závěru, že nárok žalobce je oprávněný. Žalobce předložil listinné důkazy osvědčující jeho nárok na požadovanou žalovanou částku. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty finanční prostředky a žalovaný se tyto zavázal splácet za dohodnutých podmínek spolu se sjednanou úrokovou sazbou a zavázal se hradit i poplatky, které byly smlouvou sjednány a určeny sazebníkem. Zatímco žalobce příp. právní předchůdce žalobce prokázal, že své zákonné povinnosti plnil, žalovaný své povinnosti splatit poskytnutý úvěr nedostál. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobce, proto soud vycházel z tvrzení žalobce, které bylo podpořeno listinnými důkazy. V souladu se smlouvou došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byla povinen uhradit celou dlužnou částku, k čemuž nedošlo. Žalobci tak vznikl nárok rovněž na úrok z prodlení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Toto je důvod, proč je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby a je oprávněn domáhat se po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za 3 úkony právní služby po [částka] stanovené dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále paušální náhrada nákladů dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a žaloba) a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).