13 C 52/2021-168 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá, aby mu žalovaní společně a nerozdílně zaplatili úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá (výrok II.). Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.). 2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě o žalobci postoupenému nároku na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] v souladu s § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen „o. z.“). Žalobci přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i se zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], avšak až od [datum] do zaplacení, jelikož žalovaným nebyla zaslána žádná výzva k plnění. Proto byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího od doručení žalobcovy žaloby v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož v předmětné smlouvě o dílo nebyla výslovně dohodnuta splatnost smluvní pokuty, a proto byla splatná až od doručení výzvy k plnění, v daném případě tedy až od doručení samotné žaloby. Co do zbývajícího zažalovaného úroku z prodlení pak byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl ve věci až na nepatrnou část zcela úspěšný nebyla náhrada nákladů řízení nepřiznána z důvodu absence předžalobní výzvy. 3. Proti výrokům I. a III. rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání žalovaní. 4. Proti nákladovému výroku III. rozsudku soudu prvního stupně podal včasné odvolání žalobce. 5. V průběhu odvolacího řízení účastníci uzavřeli ohledně předmětu odvolacího řízení soudní smír v (obsahovém) znění specifikovaném ve výroku tohoto usnesení. 6. Podle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. 7. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. 8. Odvolací soud za tohoto stavu postupoval podle shora citovaných zákonných ustanovení za použití § 220 odst. 2 o.s.ř. a změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu tak, že smír uzavřený účastníky schválil, neboť předmětem řízení je takový nárok žalobce (smluvně postoupený nárok na zaplacení smluvní pokuty utvrzující závazek ze smlouvy o dílo), ohledně něhož lze smír uzavřít. Povinností soudu je strany k smírnému řešení vést a nezasahovat do jejich autonomie. Strany tak mohou své sporné vztahy narovnat i částečným plněním původně uplatněného nároku. 9. Uvedený smír neodporuje právním předpisům správně citovaným v rozsudku soudu prvního stupně, na jehož odůvodnění odvolací soud v tomto směru odkazuje. Z těchto zjištění vyplývá, že žalovaní byli v prodlení se zaplacením ceny díla zhotoviteli díla a tato povinnost byla utvrzena požadovanou smluvní pokutou ve smyslu § 2048 a násl. o.z. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že následně došlo k postoupení pohledávky zhotovitelem díla žalobci. Tímto smírem byl celý předmět řízení mezi účastníky zcela vypořádán. 10. S ohledem na komplexní obsah smíru odvolací soud již o náhradě nákladů řízení mezi účastníky nerozhodoval, neboť výrok o náhradě nákladů řízení (vzniklých stranám před soudem prvního stupně a před odvolacím soudem) je zahrnut v obsahu uzavřeného a odvolacím soudem schváleného smíru (srov. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). 11. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalovaným bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle kterého se v případě schválení soudního smíru vrací zaplacený poplatek (jen z odvolání) snížený o 20 %, nejméně však o [částka]. Ze zaplaceného poplatku z odvolání se proto vrací každému ze žalovaných soudní částka [částka].