16 C 206/2022-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly i všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za tyto služby ceny dle čl. 4 všeobecných podmínek, a to ve lhůtách splatnosti jednotlivě stanovených v pravidelných vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalovaný neuhradil z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka] a z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka]. Celková výše dlužné částky činí [částka]. Žalovaný byl na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (žalobkyně se však před soudem rozhodla uplatnit toliko částku ve výši [částka]). Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, nárokovala žalobkyně vedle jistiny také úrok z prodlení z výše uvedených dlužných částek na nezaplacených vyúčtováních, a to od dnů následujících po datech splatnosti jednotlivých vyúčtování do zaplacení v zákonné výši. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný uzavřel s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Dle účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni ceny těchto služeb vyúčtované dle čl. 4 všeobecných podmínek žalobkyně. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalovaný si v rámci účastnické smlouvy s žalobkyní ujednal slevu z kupní ceny koncového zařízení [anonymizována čtyři slova]) – [anonymizováno], která byla podmíněna zejména dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, vystavila mu žalobkyně vrubopis [číslo] na částku [částka] vystavený dne [datum] se splatností dne [datum], na základě něhož žalovanému doúčtovala plnou kupní cenu tohoto koncového zařízení. Žalobkyně dále dne [datum] vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] na částku [částka] se splatností do [datum]. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně žalovanému oznámila, že účastnickou smlouvu vypovídá z důvodu dlouhodobého porušování smluvních závazků ze strany žalovaného. K úhradě svého dluhu (ve výši [částka], přičemž žalobkyně se rozhodla před soudem uplatnit nárok v nižší výši) byl žalovaný před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou [datum] na adresu trvalého pobytu žalovaného. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § [číslo] odst. 2, § 2079, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, [číslo jednací], z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor. 7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, v rámci níž spolu uzavřeli kupní smlouvu o koncovém zařízení. Ohledně kupní ceny byla mezi stranami ujednána sleva podmíněná zejména dodržením doby, na níž byla účastnická smlouva uzavřena. Jelikož se však žalovaný těmito ujednáními neřídil, požadovala žalobkyně zaplacení plné kupní ceny koncového zařízení, o čemž žalovanému vystavila vrubopis. Žalovaný nicméně splatný vrubopis ve stanovené lhůtě splatnosti neuhradil a v pouze částečném rozsahu uhradil vyúčtování za poskytované služby. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši [částka] žalobkyni neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z dlužných částek [částka] a [částka] dle neuhrazených vyúčtování ode dnů následujících po dni splatnosti každého z vyúčtování do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 8. Na náhradě nákladů řízení požadovala žalobkyně částku ve výši [částka] sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ve výši [částka] a soudního poplatku ve výši [částka] O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení za využití ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě zjevně jedná o tzv. formulářovou žalobu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je pak bagatelní peněžité plnění nepřevyšující [částka]. Na tomto základě provedl soud vlastní vyčíslení nákladů žalobkyně, přičemž tyto sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.