16 C 251/2021-49 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“ nebo„ smlouva o úvěru“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] na úhradu části kupní ceny vozidla [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala úvěr hradit žalobkyni v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když se dostala do prodlení se splátkou [číslo]. S ohledem na porušení smluvní povinnosti ze strany žalované (povinnosti řádně hradit splátky) žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy dne odstoupila, o čemž žalovanou dopisem ze dne [datum] zpravila. Následně žalobkyně provedla finální vyúčtování, které dne [datum] zaslala žalované, ve kterém žalovanou informovala o výši pohledávky v celkové výši [částka] a zároveň ji vyzvala k úhradě tohoto dluhu. Následně zaslala žalobkyně žalované dne [datum] předžalobní výzvu, žalovaná však na tuto výzvu nikterak nereagovala a ničeho na svém dluhu žalobkyni neuhradila. V rámci žaloby požaduje žalobkyně po žalované v souladu se smluvními ujednáními taktéž úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % za každý den, kdy je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byla mezi účastnicemi dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr ve výši [částka], jehož předmětem financování bylo vozidlo [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno]. Na základě smlouvy bylo žalované umožněno trvale užívat movitou věc (vozidlo), přičemž žalovaná se zavázala řádně a včas hradit měsíční splátky poskytnutého úvěru ve výši [částka] po 60 splátkách (důkaz: úvěrová smlouva [číslo] splátkový kalendář). Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž všeobecné podmínky pro poskytnutí úvěru. Dle čl. 6 těchto všeobecných podmínek bylo mezi účastnicemi ujednáno, že v případě prodlení s jakoukoli platbou v souvislosti se smlouvou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % z neuhrazené dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. Dle čl. 9 [číslo] pak bylo mezi účastnicemi ujednáno, že je žalobkyně po poskytnutí úvěru žalované oprávněna od smlouvy odstoupit, pakliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou peněžitého dluhu nebo jeho příslušenství (důkaz: všeobecné podmínky pro poskytnutí podnikatelského úvěru). V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru žalobkyně v souladu s čl. 9 [číslo] všeobecných úvěrových podmínek od smlouvy ke dni [datum] odstoupila, o čemž žalovanou dopisem ze dne [datum] informovala (důkaz: odstoupení od smlouvy ze dne [datum]). Nato žalobkyně zaslala žalované konečné vyúčtování smlouvy ze dne [datum], dle něhož celková výše dlužné částky činí [částka], která představuje rozdíl mezi celkovou výší pohledávek žalobkyně spojených se smlouvou v hodnotě [částka] (sestávající z neuhrazené části jistiny úvěru ve výši [částka], vícenákladů spojených se zabavením, přepravou a parkováním předmětu ve výši [částka], vícenákladů spojených s prodejem předmětu ve výši [částka], odúročené části nesplacených úroků ve výši [částka], úroku ze zůstatku jistiny úvěru od poslední splatné splátky k datu zániku úvěrové smlouvy ve výši [částka], dlužného pojistného ve výši [částka] a zajištěné a zaplacené DPH z prodeje předmětu ve výši [částka]) a částkou ve výši [částka], jíž bylo dosaženo v důsledku prodeje předmětu smlouvy z titulu uplatněného zajišťovacího převodu vlastnického práva. [příjmení] vyúčtování bylo splatné dne [datum] (důkaz: konečné vyúčtování ze dne [datum]). Dne [datum] následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce předžalobně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to nejpozději do [datum] (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum]). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi účastnicemi posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit jí za to úroky. Úvěr byl účelově vázán na spolufinancování koupě vozidla. Žalovaná se zavázala žalobkyni hradit úvěr prostřednictvím sjednaného splátkového kalendáře rozloženého na 60 měsíčních splátek po [částka]. Počínaje 13. a 14. splátkou však žalovaná přestala splátky úvěru hradit. Žalobkyně proto v souladu s všeobecnými úvěrovými podmínkami od smlouvy odstoupila, o čemž žalovanou informovala dopisem, a předložila jí konečné vyúčtování na částku ve výši [částka] splatnou do [datum]. Žalovaná však žalobkyni na konečném vyúčtování ničeho nezaplatila, a to ani přes předžalobní výzvu k plnění. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítala, na svou obranu neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným smluvním úrokem z dlužné jistiny ve výši 0,1 % denně z neuhrazené dlužné částky ve výši [částka] za období od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni splatnosti konečného vyúčtování) do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), po [částka] dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.