16 C 50/2022-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka s příslušenstvím]. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v pravidelných týdenních splátkách po [částka], a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a následující splátky do sedmi dnů od předešlé splátky. Žalovaná se však dostala se splácením úvěru do prodlení, když jej v plné výši nevrátila, a uhradila pouze částku ve výši [částka]. Ke dni podání žaloby tak žalované zbylo uhradit [částka]. Žalobce dále po žalované požadoval zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky [částka] a nahradit náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listin předložených žalobcem dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka] prostřednictvím 60 týdenních splátek po [částka]. První splátka měla být uhrazena dne [datum] (viz smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla své zdroje příjmů a disponibilní zůstatek (viz evidenční karta klienta) a rovněž byla obeznámena se smluvními podmínkami žalobce (viz smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru). Žalovaná splácela jednotlivé splátky nepravidelně, v rozličné výši, až konče splátkou v 34. kalendářním týdnu roku 2020 ve výši [částka] ustala se splácením nadobro (viz výpis z platební historie). Žalobce prostřednictvím advokáta následně dne [datum] vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení zbývající dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy (viz předžalobní výzva ze dne [datum], soupis podacích archů). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., na základě které žalovaná čerpala od žalobce finanční prostředky, jež se zavázala splácet v pravidelných týdenních splátkách. Zatímco žalobce všechny své smluvní i zákonné povinnosti splnil, žalovaná své povinnosti splácet úvěr řádně a včas nedostála a dostala se do prodlení. Žalovaná na svém dluhu ve výši [částka] zaplatil žalobci toliko [částka], přičemž zbývající část dluhu neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobce. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná uhradila žalobci cokoli nad rámec toho, co on sám tvrdí; žalovaná na svou obranu ničeho neuvedla a svůj dluh vůči žalobci nikterak nezpochybnila. S ohledem na výše uvedené proto soud I. výrokem tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající část dlužné jistiny spolu se smluvenými poplatky v celkové výši [částka]. Zároveň, jelikož se žalovaná dostala s placením svého dluhu do prodlení, soud v souladu se smluvními podmínkami smlouvy o úvěru, které žalobce předložil, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení z částky [částka], a to ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti poslední ujednané týdenní splátky, do zaplacení v zákonné výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že nezastoupenému žalobci, jelikož byl tento v řízení zcela úspěšný, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly toliko ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.