18 C 28/2022-95 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 888 Kč. Návrh odůvodňovala tím, že mezi žalovanou jako věřitelem a právní předchůdkyní žalobkyně jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla právní předchůdkyní žalobkyně splacena částka 27 888 Kč. Uhrazená částka představovala jistinu ve výši 15 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně od žalované získala a dále částku 12 888 Kč, kterou žalobkyně považuje za bezdůvodné obohacení, a která tvoří předmět tohoto řízení. Žalobkyně považuje smlouvu o úvěru za neplatnou, a to z důvodu porušení povinnosti žalované posoudit úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně jako spotřebitele. V této souvislosti poukazuje na § 57 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a také judikaturu Nejvyššího soudu ČR a judikaturu Ústavního soudu ČR. Žalovaná nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně, neobstarala si dokumenty, obsahující relevantní informace (výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu, daňové přiznání apod.), neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Pouhé informace sdělené samotnou právní předchůdkyní žalobkyně nemohou být dostačující. A jelikož smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů neplatná, mohla žalovaná po právní předchůdkyni žalobkyně požadovat pouze uhrazení poskytnuté částky, tj. 15 000 Kč, nikoli uhrazení úroků a dalších poplatků. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně plnila i v tomto rozsahu, vzniklo tím na straně žalované bezdůvodné obohacení a právní předchůdkyně žalobkyně má právo na jeho vrácení. Žalobkyně rovněž poukazuje na to, že žalovaná neuvedla ve smlouvě předpoklady pro výpočet RPSN, který může být jediným relevantním parametrem smlouvy, a který představuje cenu, za kterou je úvěr poskytován. RPSN v předmětné úvěrové smlouvě bylo ve výši 272,44 %, což je v rozporu s dobrými mravy. Již z tohoto důvodu by smlouva měla být považována za absolutně neplatnou. Na žalobkyni byla pohledávka za právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě smlouvy ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna současně s výzvou k zaplacení ze dne [datum]. Žalovaná na výzvu reagovala negativně, ničeho žalobkyni nezaplatila. Žalobkyni proto nezbylo, než se obrátit na soud. K argumentaci žalované žalobkyně uvedla, že netvrdí, že je spotřebitelem a že by měla požívat zvláštní ochrany, neboť se nedomáhá ochrany spotřebitele ke své osobě. Postoupení pohledávky nemá vliv na její existenci, bezdůvodné obohacení na straně žalované vzniklo bez ohledu na to, kdo jej vymáhá. Žalovaná nezkoumala úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, posoudila pouze její příjmy, což je nedostatečné. Ani fakt, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr splatila, není důkazem řádného prověření úvěruschopnosti. Odkazuje na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Z absolutně neplatné smlouvy pak nemohou vznikat žalované další nároky na úhradu jakýchkoli částek nad rámec poskytnuté jistiny. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, považovala jí za nedůvodnou a navrhla, aby jí soud zamítl v plném rozsahu. Má za to, že v důsledku postoupení pohledávky, kdy současným žalobcem je podnikatel, nelze se již nyní dovolávat právní úpravy upravující spotřebitelské úvěry, neboť toto by odporovalo smyslu a účelu ochrany spotřebitele jako slabší strany, kterou podnikatel zcela jistě být nemůže. V případě podnikatele, jehož činnost navíc představuje vymáhání pohledávek, se při uzavírání smluv vychází z obecných ustanovení občanského zákoníku, nikoliv dle zvláštních ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. V tomto odkazuje na rozhodnutí finančního arbitra ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo]. Žalovaná má rovněž za to, že si v případě předmětné smlouvy ze dne [datum] obstarala veškeré podklady k posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Ta před podpisem smlouvy předložila doklad totožnosti, doklad o příjmech, uvedení nákladů na domácnost a výdajů včetně dalších svých závazků. Byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v dalších systémech provádějících posouzení její ekonomické situace. Doložila nájemní smlouvu, dodatek k pracovní smlouvě, výplatní pásky, podepsala prohlášení o tom, že nemá žádné jiné závazky. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla bankovní účty, tedy nebylo ani možné získat výpisy z nich. Žalovaná tak splnila veškeré požadavky vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, dostatečně zkoumala úvěruschopnost a neomezila se pouze na tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvu tak hodnotí jako platnou a k bezdůvodnému obohacení tím pádem dojít nemohlo. Postoupená pohledávka tak neexistuje a žalobkyně ani není aktivně legitimována k podání žaloby. K výši RPSN žalovaná uvedla, že je zcela přehledně rozepsaná ve smlouvě a rovněž ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně byla řádně seznámena se všemi smluvními podmínkami a následně se svobodně a bez nátlaku rozhodla smlouvu uzavřít. Výše úrokové sazby je úměrná vyššímu riziku žalované, která poskytuje úvěry zejména žadatelům, kteří nedosáhli na bankovní úvěry. Vše je ale žadatelům předem známo, a pokud by se právní předchůdkyně domnívala, že sjednané úroky jsou nemravné, k uzavření smlouvy by zřejmě nepřistoupila. Žalovaná považuje výši RPSN a smluvních pokut za přiměřené, odpovídající jejich významu. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, nelze tedy přistoupit na to, že by byla jako bezdůvodné obohacení považována celá částka nad rámec jistiny. V případě vyhovění žalobě by tak měl soud změnit rozsah případného bezdůvodného obohacení tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. 3. Z listiny označené jako žádost o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jako žadatelka jí podepsala právní předchůdkyně žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Požadovaná výše úvěru byla 15 000 Kč s tím, že bude splacen formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč s první splátkou v říjnu. Žadatelka uvedla, že je zaměstnaná u [právnická osoba], a.s., a to od [datum], její mzda je 30 250 Kč měsíčně. Hradí náklady na bydlení ve výši 4 500 Kč, osobní náklady a náklady na dopravu 3 500 Kč měsíčně. Nemá sjednaný úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení. Bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost, má střední vzdělání. V žádosti je označeno, že žadatelka doložila výplatní pásku a pracovní smlouvu. 4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalovaná se zavázala poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně částku 15 000 Kč, ta se zavázala vrátit částku v celkové výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Výše RPSN v případě úvěru poskytnutého na 14 měsíců činí maximálně 272,44 %, výše úroku 15 % ročně. Přílohu smlouvy tvoří tabulky, ze kterých je podle jednotlivých výší úvěru a jejich délek zřejmé procentuální rozložení celkové splatné částky. 5. Z listiny označené jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že jako věřitel je označena žalovaná, výše spotřebitelského úvěru je 15 000 Kč, bude hrazen ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Celková částka, která bude zaplacena, je 27 888 Kč. Úroková sazba činí 15 % ročně a RPSN činí 272,44 %. Související náklady tvoří úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. 6. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů a souhlasy klienta se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána právní předchůdkyní žalobkyně. 7. Z listiny označené jako informace pro spotřebitele ze dne [datum] soud zjistil, že označuje poskytovatele úvěru, kterým je žalovaná, a jeho kontaktní údaje a rovněž zprostředkovatele úvěru. Je podepsána právní předchůdkyní žalobkyně. 8. Z fotografií znázorňujících výplatní lístek zobrazený v mobilním telefonu soud zjistil, že za měsíc 7/ 2019 činila výše platu právní předchůdkyně žalobkyně 30 685 Kč čistého. 9. Z listiny označené jako dohoda o změně pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnancem je zde označena právní předchůdkyně žalobkyně, pracovní poměr se s účinností ode dne sjednání této dohody sjednává na dobu neurčitou. 10. Z fotografie znázorňující obě strany občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz právní předchůdkyně žalobkyně a připojen je souhlas s pořízením kopie občanského průkazu podepsaný právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum]. 11. Z listiny označené jako smlouva o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že nájemcem je právní předchůdkyně žalobkyně, předmětem nájmu je byt, nájem je sjednán na dobu neurčitou s výší nájmu 11 000 Kč měsí