22 C 73/2022-31 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaný se přepravoval dne [datum] bez platného jízdního dokladu, kdy přirážka k jízdnému činí [částka] a jízdné [částka]. Dlužnou částku žalovaný přes výzvu neuhradil. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný se dne [datum] přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou a přirážku k jízdnému ani jízdné nezaplatil. Výše přirážky k jízdnému vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně. 6. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní dopravě upravuje vyhláška č. 175/2000 Sb. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost zaplatit jízdné, bylo mu rozsudkem uloženo zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená podle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).