4 C 50/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta) uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, přičemž žalovaná tuto zápůjčku do dnešního dne nesplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované téhož dne předána částka [částka]. Žalovaná se zavázala částku vrátit nejpozději do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se svou právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které na ni byla postoupena i shora uvedená pohledávka za žalovanou. Dne [datum] bylo žalované postoupení oznámeno, dne [datum] jí byla zaslána předžalobní výzva. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1, věty druhé, zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, která se řídí též zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit, této své povinnosti však nedostála. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka za žalovanou, kterou následně, v souladu s § 1879 o. z., postoupila na žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši [částka], náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka]. Odůvodnění rozsudku je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.