41 C 53/2021-257 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne [datum], ve znění pozdějších rozšíření a částečných zpětvzetí, domáhala po žalované zaplacení celkové částky 112 433,20 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené odměny za poskytování právních služeb. Žalobkyně uvedla, že je advokátkou a žalované poskytovala vícero právních služeb. Předmětem řízení po rozšířeních a částečných zpětvzetích žaloby zůstaly nároky žalobkyně na zaplacení: -) 1) částky 12 342 Kč s příslušenstvím za zastupování v řízení o žalobě na splnění informační povinnosti, kterou žalovaná vede proti [právnická osoba] s. r. o. před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 168/2020, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč činila 3 100 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/124 ze dne 14. 4. 2021 se splatností [datum], jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; -) 2) částky 8 228 Kč s příslušenstvím za zastupování v řízení o žalobě na splnění informační povinnosti, kterou žalovaná vede proti společnosti [právnická osoba] před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 72 Cm 168/2020, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč činila 3 100 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/128 ze dne 14. 4. 2021 se splatností [datum], jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; -) 3) částky 8 228 Kč s příslušenstvím za zastupování ve věci odstoupení žalované z funkce jednatelky ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč činila 3 100 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/127 ze dne 14. 4. 2021 se splatností [datum], jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; -) 4) částky 16 359,20 Kč s příslušenstvím za zastupování ve věci vypořádání spoluvlastnictví žalované a jejího manžela k jejich nemovitostem v k. ú. Hořelice, přičemž ani v tomto případě odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 1 225 000 Kč činila 13 220 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/126 ze dne 14. 4. 2021 se splatností [datum], jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; -) 5) částky 67 276 Kč s příslušenstvím za zastupování žalované ve věci výživného nerozvedené manželky, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 4,8 milionů Kč činila 27 500 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/122 ze dne 14. 4. 2021 se splatností [datum], jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb. Žalobkyně tvrdila, že je plátkyní DPH, pročež požadovala vedle odměny za právní služby a tzv. paušální náhrady za jeden úkon po 300 Kč vždy též náhradu odpovídající DPH. Přestože žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k plnění, žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nároky v ní uplatněné považovala za odporující dobrým mravům a etice advokáta. Uvedla, že s žalobkyní měla uzavřeny mandátní smlouvy ohledně zastupování ve věci ochranných známek, úpravy poměrů k nezletilým dětem a rozvodu manželství. Ohledně žalobou uplatněných nároků mandátní smlouva uzavřena nebyla. Ve vztahu k zastupování v řízeních o dvou žalobách na splnění informační povinnosti a ve věci odstoupení z funkce jednatelky žalovaná uvedla, že ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] je společně se svým manželem [jméno] [příjmení] společníkem. Po rozchodu mezi nimi došlo k zásadním neshodám ohledně nezletilých dětí i ohledně podnikání. Žalovaná dne [datum] odstoupila z funkce jednatelky v obou společnostech a následně ztratila přehled o veškerém obchodním vedení obou společností, včetně přístupu k účetnictví. Proto byly obě žaloby na splnění informační povinnosti podány. Žalobkyně přitom byla podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) a podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), povinna doporučit žalované nejvhodnější postup a současně jí poskytnout srozumitelné informace tak, aby se mohla s vědomím veškerých potenciálních rizik rozhodnout pro další postup a udělit žalobkyni coby advokátce jednoznačný pokyn. Žalobkyně jako profesionálka jednoznačně pochybila, pokud žalované doporučila odstoupit z funkce jednatelky v obou společnostech, když žalovaná následně ztratila nad společnostmi kontrolu a musela se informačními žalobami domáhat svých práv. Žalobkyně tedy nesprávnou radou způsobila nežádoucí situaci, ze které se následně snažila těžit poskytováním dalších právních služeb, pročež je nemravné, aby za takové právní služby požadovala odměnu. Žalované navíc nebylo zřejmé, jak žalobkyně dospěla k odměně za jeden úkon ve výši 3 100 Kč, a poukazovala také na to, že faktury byly pouze zálohové. K vypořádání podílového spoluvlastnictví žalovaná uvedla, že žalobkyně žalované v této věci neposkytla žádné právní poradenství, a proto není jasné, proč vyúčtovala odměnu za převzetí a přípravu zastoupení, a to navíc opět pouze zálohovou fakturou. Ve věci výživného nerozvedené manželky žalobkyně připravila toliko koncept třístránkové žaloby, a to bez toho, aby s žalovanou konzultovala předmět řízení a požadované výživné. Žaloba nadto nikdy nebyla podána. Hodnota měsíčního výživného ve výši 80 000 Kč byla mimo reálné možnosti a nebyla žalovanou schválena. 3. Žalobkyně v reakci na obranu žalované tvrdila, že žalovaná si explicitně přála, aby došlo k jejímu odstoupení z funkce jednatelky obou společností a koncepty odstoupení z funkce sama schválila. Žalovaná měla již před odstoupením, zejména po zhoršení vztahů s jejím manželem, pouze omezené informace o stavu a hospodaření obou společností, a dokonce ani subjekt, který pro společnosti vedl účetnictví, žalované neposkytoval informace. Žalovaná tedy vhled do společností neměla již před odstoupením. Poskytnutá rada ze strany žalobkyně tak byla správná, což platilo tím spíše v situaci, kdy [právnická osoba] s. r. o. měla závazky přesahující 1,5 milionů Kč, které nebyla schopna plnit. Následné podání informačních žalob pak bylo za daných okolností nejvhodnějším způsobem, jak získat vhled do hospodaření obou společností. Žalobkyně dále tvrdila, že žalované poskytovala i právní poradenství ohledně vypořádání spoluvlastnictví, o čemž měl svědčit dopis adresovaný manželu žalované. Tarifní hodnota 1 225 000 Kč vycházela z navrhovaného vypořádacího podílu a byla pro žalovanou výhodnější, než kdyby bylo vycházeno z hodnoty nemovitostí. Také ve věci výživného žalobkyně žalovanou zastupovala a poslala jí koncept žaloby, se kterým žalovaná výslovně souhlasila. Žalobkyně přitom nevyúčtovala v každé věci odměnu za úkon převzetí a přípravy zastoupení toliko formálně, neboť převzetí každé z věcí bylo spojeno s poradou. 4. Žalovaná dále zdůrazňovala, že žalobkyně se neměla spokojit pouze s přáním žalované odstoupit z funkce jednatelky, nýbrž měla poradit žalované nejvhodnější postup, upozornit žalovanou na rizika spojená s odstoupením z funkce a rozhodně neměla těžit z následného stavu, který sama vyvolala, generováním dalších právních služeb. Žalovaná navíc zdůrazňovala, že byla v postavení spotřebitelky, a proto měla žalobkyně jako podnikatelka ve smyslu § 1811 o. z. činit veškerá sdělení jasně a srozumitelně a informovat žalovanou o významu poskytovaných právních služeb a zejména o odměně za služby. V tomto ohledu žalovaná poukazovala především na nepřiměřenost odměny za poradenství ve věci výživného nerozvedené manželky. Poukazovala také na to, že žalobkyně jednala v rozporu s dobrými mravy a že zjevné zneužití práva nemůže požívat ochrany. 5. Účastnice učinily při jednání před soudem nesporným, že žalovaná byla jednatelkou [právnická osoba] s. r. o. a [právnická osoba], že z funkce jednatelky obou společností odstoupila dopisy ze dne [datum] a že tyto dopisy sepsala za žalovanou žalobkyně. [příjmení] bylo také to, že žalobkyně zastupovala žalovanou v řízeních vedených před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 168/2020 a 72 Cm 168/2020, konkrétně že v obou těchto řízeních podala jménem žalované žalobu. [příjmení] bylo též to, že žalobkyně sepsala jménem žalované žalobu o výživné nerozvedené manželky, a že ke dni vydání tohoto rozsudku byli žalovaná a [jméno] [příjmení], společník [právnická osoba] s. r. o. a [právnická osoba], manželé. Soud proto vzdal všechny tyto skutečnosti za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 6. Soud provedl dokazování a z níže uvedených listin zjistil tyto skutečnosti: 7. Ke dni [datum] byl jediným jednatelem společnosti [právnická osoba] [jmén