5 C 333/2022-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení žalované částky, přičemž svůj návrh odůvodnila tím, že se stala postupníkem dvou pohledávek společnosti T- [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), za žalovaným. Postupitel uzavřel s žalovaným smlouvy, jejichž předmětem bylo mimo jiného poskytování doplňkových služeb a služeb poskytovaných třetími stranami. Za tyto služby žalovaný nezaplatil částku celkem [částka]. V případě druhé pohledávky postupitel účtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka], a to za nevrácený nebo poškozený vypůjčený mobilní telefon. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud v rámci dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi postupitelem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, na základě kterých se žalovaný zavázal k placení služeb poskytnutých postupitelem. Zároveň se zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] pro případ, že z jeho strany nedojde k vrácení, či poškození vypůjčeného zařízení. Postupitel vypůjčil žalovanému na základě smlouvy mobilní telefon. Žalovaný neuhradil za doplňkové služby poskytnuté postupitelem částku [částka], a dále neuhradil smluvní pokutu ve výši [částka], která mu byla účtována za nevrácení nebo poškození vypůjčeného zařízení. Tyto dvě pohledávky byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o tomto dopisem informován. 4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Dle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 6. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Dle § 1721 o. z. má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 8. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Mezi žalovaným a postupitelem byly uzavřeny smlouvy, na základě kterých se žalovaný zavázal platit postupiteli za jím poskytované služby. Žalovaný využil doplňkové služby postupitele v celkové výši [částka], za které však nezaplatil. Byl proto povinen tuto částku postupiteli zaplatit. Zároveň se ve smlouvách zavázal zaplatit postupiteli smluvní pokutu ve výši [částka] pro případ, že nevrátí vypůjčené zařízení nebo ho vrátí poškozené. Žalovaný vypůjčené zařízení nevrátil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit i smluvní pokutu v této výši. 13. Pokud jde o částku [částka], poskytl žalovanému postupitel lhůtu k jejímu zaplacení do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto částku ve stanovené lhůtě neuhradil, ocitl se dnem následujícím v prodlení. Tím mu vznikla povinnost zároveň k zaplacení úroků z prodlení vypočtených dle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne vzniku prodlení do zaplacení. 14. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky postupitele za žalovaným postoupeny žalobkyni. Žalovaný byl o tomto postoupení v souladu s § 1882 odst. 1 o. z. informován. Žalobkyně je tedy aktivně legitimována k uplatnění shora specifikovaných nároků. 15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby, každý ve výši [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 16. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.