8 C 199/2021 — Okresní soud Praha-západ

Žalovaná [číslo] napadla žalobou pro zmatečnost ve výroku uvedené rozhodnutí zdejšího soudu, kterým byly v průběhu řízení před soudem prvního stupně, které dosud není pravomocně skončeno, zamítnuty opakované žádosti o přerušení řízení, dále jím bylo rozhodnuto o zproštění ustanoveného zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a zamítnuta žádost o ustanovení zástupce, s odůvodněním, že jí ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. nesprávným postupem soudu byla odňata možnost jednat před soudem, když soud neodročil nařízené jednání přes doložený zdravotní stav žalované ani řízení nepřerušil podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Podle § 229 odst. 1 o. s. ř. pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo soudu odvolacího, kterým bylo řízení skončeno, jestliže je naplněn jeden z předpokladů uvedený pod písm. a) až h) tohoto ustanovení. Podle § 229 odst. 3 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2. Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní není oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání (§ 235f o. s. ř.). V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost není přípustná, když byla podána proti usnesení soudu prvního stupně (a ne soudu odvolacího), nikoliv proti rozsudku, natož proti rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné. Napadené usnesení ani není rozhodnutím, kterým se věc končí, ani rozhodnutím„ ve věci samé“. Pojem„ věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je oním předmětem, pro nějž se řízení vede. O věci samé soud rozhoduje rozsudkem; usnesením se rozhoduje ve věci samé jen stanoví-li to zákon (§ 152 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). V daném případě je„ věcí samou“ požadavek na vyklizení, rozhodnutí o zamítnutí přerušení řízení je oproti tomu rozhodnutím výlučně procesní povahy (srvn. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]) .. Soud proto žalobu zamítl podle § 235e odst. 1 o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení o obnově byl úspěšný žalobce; žalobci však dosud v řízení o žalobě pro zmatečnost žádné náklady nevznikly.